Učitelka se už doopravdy rozzlobila: „Vy tam vzadu, Hovo á a Křapáčková! Jestli se konečně nepřestanete bavit, tak vás rozsednu!“
Anička se vrací domů ze školy:
"Mami, já už se tam nevrátím."
"Proč ne?"
"Ta učitelka nic neví. Pořád se nás na něco ptá."
Přišla paní učitelka do třídy a říká: "Dnes budeme mít test z přírodovědy o tom, co nám dávají zvířata. Tak třeba ty, Honzo: Co nám dává pštros?"
"Peří."
"Dobře. Teď ty, Šimone: Co nám dává slepice?"
"Vajíčka."
"Správně. A co ty, Vašku: Co nám dává kráva?"
"Domácí úkoly."
Ve škole povídá paní učitelka:
"A čím je tvůj tatínek, Jirko?"
"On je pekař."
"Hm, to je hezké," na to paní učitelka, "peče nám, děti, chléb. A tvoje maminka je čím, Maruško?"
"Sim, ona je zdravotní sestra."
"Aha, vidíte děti, stará se o nemocné. To je krásné povolání! A co ty, Honzíku?"
"Můj tatínek tancuje nahatej v gayklubu."
"Hmmmm," povídá paní učitelka, "no, i taková zaměstnání jsou..."
O přestávce přijde za Honzíkem a povídá:
"Opravdu tvůj otec tancuje v tom klubu?"
A Honzík odvětí:
"Ne, on pracuje v Microsoftu, ale my se za to všichni stydíme."
Při hodině společenské výchovy paní učitelka vysvětluje:
„Po schodech jde nahoru vždycky muž. Kdo by mi dokázal říct proč?“
Přihlásí se Pepíček: „Žena přece nemůže vědět, ve kterém patře ten pán bydlí.“
Hodina dějepisu: "Co se stalo 7.4.1348?" "Byla založena Univerzita Karlova." "A co se stalo v roce 1357?" "Slavili deváté výročí založení!"
Přijde učitel do třídy a řekne: Tak děti tato místnost má 15 m2, sluníčko sem svítí pod úhlem 20 stupňů, kolik mi je let?
Udivené děti otevřou pusu dokořán a neví. Přihlásí se Pepíček a řekne: 48 let.
Na to učitel řekne: Jak jsi na to přišel Pepíčku?
Pepíček odpoví: Já mám doma bratrance, kterému je 24 let a táta říká, že je napůl debil.
Učitelka k dětem:
"Kdo mi vyjmenuje aspoň tři Shakespearova díla?"
Hlásí se jedině Pepíček a ač se učitelka bojí, že to bude nějaká sprosťárna jako vždy, nezbyde jí, než Pepíčka vyvolat.
"Mnoho povyku pro nic, Sen noci svatojánské a Zkrocení zlé ženy."
"Výborně Pepíčku, mile jsi mne překvapil. Jak si to prosím tě pamatuješ?"
"Podle pánského přirození, paní učitelko."
"Cože?"
"Když je to 10 cm, tak je to Mnoho povyku pro nic. Když 15, tak je to Sen noci svatojanské a kdyz 20, tak Zkrocení zlé ženy."
"A co když je to 30?" ptá se zvídavě učitelka.
"To už není Shakespeare, paní učitelko. To je Neruda - Kam s ním?!"
„Díky paměti na všechno zapomenu.“
Pepíček si vzal svoji novou chemickou soupravu do sklepa, kde celé odpoledne prováděl různé pokusy. Jeho táta se vrátil z práce a šel se podívat, co synek tropí. Ten zrovna seděl obklopen baňkami a zatloukal cosi do zdi.
"Proč zatloukáš ten hřebík do zdi?" ptá se otec. "To není hřebík," říká synek, "to je mrtvý červ. Chtěl jsem ho pomocí své speciální směsi oživit, ale on místo toho ztvrdnul na kámen."
"Víš co? Hele, ty mně dáš tu baňku s touhle chemikálií a já ti hned zítra koupím motorku!"
Pepíček nepřemýšlel dlouho a podal tátovi baňku. Druhý den, když přišel Pepíček ze školy, tak před brankou stál na chodníku zbrusu nový Mercedes. Pepíček se šel zeptat tatínka, proč koupil auto a ne motorku.
"Motorku máš v garáži, synku," řekl otec, "ten Mercedes je od maminky."