Čert (Charakteristika)

Když se řekne čert, každému se vybaví chlupatá postava, špinavá a černá jako uhel, která smrdí po síře, straší děti, má rohy, chrastí řetězem, místo jedné nohy má koňské kopyto. Žije v pekle a poslouchá svého šéfa Lucifera. Není čistotný, za to ovšem nemůže, nesmí se koupat, protože by tuto koupel nepřežil a navíc v peklíčku je takové teplo, že se všechna voda okamžitě vypaří.

Čertík je velmi pracovitý, neustále přikládá pod kotlík a udržuje správnou teplotu, aby se hříšníci, co se vaří v kotli, nepřipálili. A jak se tam ti zlí lidé dostanou? To ďáblík jednou za čas musí jít do čertovské knihovny, vyhledat knihu hříšníků, najít toho nejzlobivějšího človíčka a sebrat ho z našeho lidského světa. K tomu čert potřebuje být moudrý, aby vybral toho pravého. Tento chlupatec s rohama je vlastně velice prospěšný, jelikož zemi zbavuje hříšných lidí. Ďábel je také laskavý, že si na nás udělá čas a 5. prosince se sejde s Mikulášem a andělem. Chodí pak spolu od domu k domu a nabádají děti, aby byly hodné, protože ví, že dětská duše se dá ještě napravit. To je také jeden z důvodů, proč v pekelském podzemí nikdy nenajdete děti.

Možná, že chlupatci k sobě čistotní nejsou, ale co se týká jejich království, tam byste nenašli ani smítko prachu. Při čištění jejich pekla jsou čerti velmi důkladní. Jsou též hudebně nadaní, při úklidu, který je velice baví, se peklem rozléhají krásné, melodické a trochu drsné písně, ve kterých byste neuslyšeli žádný falešný tón. Každý čert umí hrát minimálně na jeden hudební nástroj.

Jako malá jsem se čerta bála a byla jsem ráda, když už s andělíčkem a Mikulášem odešel a já se v klidu mohla podívat na ty sladkosti, co mi přinesli. Teď ani nevím, jaký k němu mám vztah, on ke mně určitě skvělý díky mé čistě duši. Ráda bych ho ještě někdy potkala, třeba letos 5. prosince.