Hanza

Vznikla jako zájmové sdružení západo- a dolnoněmeckých dálkových obchodníků, kteří ovládali od poloviny 12. až do 14. století oblasti Severního a Baltského moře jako svoji obchodní sféru. Kolem roku 1160 se v baltském prostoru ustavilo společenství vestfálských, saských a lübeckých dálkových kupců, pravidelně obchodujícím s baltským ostrovem Gotlandem (Gotlandské společenství). Toto sdružení zastupovalo své členy vůči cizím mocnostem jako samostatná právní osoba a mělo i vlastní pečeť. Jednotlivé kupecké hanzy se pak postupně spolčily do velkého svazu. Bylo to usnadněno tím, že účastníci těchto spolků, dálkoví kupci, měli všichni stejné povolání, srovnatelný sociální původ a rozvětvené příbuzenské svazky. Tento okruh lidí byl navzdory pestrému regionálnímu původu pozoruhodně jednotný ve svých cílech a v jejich praktickém prosazování. Hospodářskou základnu hanzy tvořila zejména německá města na baltském pobřeží (Lübeck, Riga, Dorpat, Rostock, Wismar, Reval, Stralsund, Gdaňsk), společně se staršími městy na pobřeží Severního moře a německou osadou Visby na Gotlandu. Odtud vyráželi hanzovní kupci, soutěžící především se skandinávskými konkurenty o prostor Severního a Baltského moře. Brzy se jim podařilo získat rozhodující podíl na tamním obchodě, a to jak díky nasazení nového typu lodě - kogy, tak především zásluhou kvalitnější obchodní koncepce, která zahrnovala pozemský i námořní obchod a spojovala námořní dopravu a kupecké obchodní podnikání. Organizační páteř vznikajícího obchodního impéria tvořily obchodní osady (kontory), velkoryse privilegované místní vrchností, na východě v ruském Novgorodu u Ilmenského jezera, na severu v norském Bergenu a na západě v Bruggách a Londýně. Na konci 13. století vytlačilo mocně se rozvíjející říšské město Lübeck Gotlandské společenství z dosavadní pozice a vystupovalo od té doby samo jako vůdce hanzy. To byl počátek dlouhého procesu proměny, během níž jednotlivá města stále více přebírala roli kupců, až se nakonec (kolem poloviny 14. století) z kupecké hanzy stalo spojení hanzovních měst. S rostoucím hospodářským významem se v hanze koncentrovala také značná politická a vojenská moc, jak se ukázalo, když se hanzovní pobřežní města spolu s dalšími spojenci (Kolínská konfederace, 1367) dostala do vojenského konfliktu s Dánskem a dokázala v něm obdivuhodně uspět (mír ve Stralsundu, 1370). Počínající úpadek hanzy byl již v 15. století signalizován zesíleným pronikáním Angličanů a především Holanďanů do baltského prostoru. Tento proces urychlila i vzrůstající tendence k národně protekcionářské obchodní politice. V roce 1494 to vedlo ke zrušení kontoru v Novgorodě a v roce 1603 k uzavření obchodní osady v Londýně. Fakticky to znamenalo konec hanzy jako hospodářské mocnosti, i když formálně existovala ještě do poloviny 17. století.