Revoluce v roce 1848 ve Francii

konec 40. let 19. stol. – Krize absolustických režimů

- sílí požadavky občanských svobod

- zvětšují se sociální rozdíly

- roste význam dělnictva

- část inteligence a podnikatelů chce rozšířit volební právo a zlepšit postavení chudiny

1846 – v celé Evropě je sucho a neúroda => rostou ceny potravin

hospodářská krize => hladové nepokoje

vláda ve Francii je kritizována a opozice pořádá protestní shromáždění

únor 1848 – vláda zakázala demonstrace opozice – demonstrace proběhla i přes zákaz

- proti demonstrantům je vysláno vojsko

- opozice vyzvala k povstání

král Ludvík Filip se vzdal trůnu a uprchl ze země

ve Francii je vyhlášena republika

nová vláda – reformy – všeobecné hlasovací právo

- pracovní doba je zkrácena na 10 hodin

 - zřídila Národní dílny – nové pracovní příležitosti pro nezaměstnané

ve volbách zvítězili umírnění republikáni

vláda musela zrušit Národní dílny – prodělávají => mnoho nezaměstnaných

červen 1848 – povstání chudiny – vláda tvrdě zasáhla – 11 000 zahynulo, 25 000 ve vězení, 4 000 na galejích

- po potlačení povstání je zřízen úřad prezidenta

- prezident – Ludvík Bonaparte – synovec Napoleona I

Vývoj po revoluci

 

Ludvík Bonaparte – začal posilovat moc

- nechal si od parlamentu schválit zákon o tom, že je prezidentem s neomezenou mocí na 10 let

1852 – prohlásil se za císaře Napoleona III (způsob vlády- bonapartizmus)

Bonapartizmus – jsou potlačeny demokratické svobody

- odpůrci jsou tvrdě pronásledováni

- podporoval dělnickou chudinu

- dával peníze dělnickým spolkům

- nové pracovní příležitosti při přestavbě Paříže