Sovětský vpád do Československa

Duben 1968 – změny ve vedoucích fcích – předseda vlády – Oldřich Černík, předseda parlamentu Josef Smrkovský, změny i na nižších úrovních bez konzultací se SSSR.

Květen 1968 – zasedá ÚVKSČ – příprava 14. sjezdu KSČ – měl podpořit reformátory, konzervativci se bojí o své pozice.

Červen 68 – v tisku zveřejněno prohlášení Dva tisíce slov (autor: Ludvík Vaculík) – obavy z návratu konzervativců, podpořilo reformní komun., požadavky důsledné demokratizace i návody, jak zbavit konzervativce fcí. Konzervativci to označili za „kontrarevoluční výzvu k občanské válce“. Iniciativy se chopily zahraniční konzervativci – do Varšavy přijeli předsedové komun. stran, KSČ odmítla přijet, byl jí poslán dopis, kde byly obavy z ohrožení socialismu v Československu, ale vedení jej odmítlo.

Červenec / srpen 1968 – v Čierne nad Tisou – schůzka vedení KSČ a KSSS – nátlak na Dubčeka a další, aby zlikvidovali kontrarevoluční síly ve straně, k nátlaku využívána přítomnost sovětských vojsk v Československu (byla tu na vojenském cvičení zení Varšavské smlouvy, měsíc tu zůstala a mapovala terén), dohodli se, že se sejdou v Bratislavě – porada představitelů komun. stran více států – vydáno společné prohlášení, že je nutno respektovat suverenitu Československa, ale že obrana socialismu je společnou věcí všech socialistických zemí.

Polovina srpna – tajné jednání KGB a bývalých pracovníků StB, kteří byli vyhozeni za zločiny z 50. let – rozdělili si úkoly – StB mělo ovládnout sdělovací prostředky.

Konzervativní komunisté napsali Brežněvovi zvací dopis

20. srpna 22:00 v Praze přistála 2 sovětská letadla s náhradní řídící centrálou a speciální jednotkou, která ovládla letiště. Před půlnocí začalo obsazování Prahy a operace Dunaj – státy Varšavské smlouvy kromě Rumunska překročily hranice Československa (SSSR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko a NDR – to se muselo stáhnout, protože tím porušilo Postupimskou smlouvu)

Obsahování důležitých budov v Praze – vytvořena dělnicko-rolnická vláda včele s Aloisem Indrou. Prezident Svoboda ji neuznal. Konzervativci neovládli sdělovací prostředky – šířeny pravdivé informace. Sovětská armáda zatkla některé reformní komunisty – Dubčeka, Josefa Smrkovského, Fr. Kriegela a další – dopraveni do SSSR. Cizí armády nenarazily na ozbrojený odboj, v Praze neobsadily všechny kasárny. Obyvatelstvo kladlo pasivní odpor – barikády, likvidace tabulí s názvy obcí, ulic, s čísly domů, směrové tabule – sovětská armáda bloudila.

V Praze poškozeno několik sovětských tanků, stříleli do civilního obyvatelstva, poškozeno Národní muzeum, po čase obsadili budovu rozhlasu, polská armáda střílela do civilistů v Liberci.

22. srpna začal na tajném místě 14. sjezd KSČ – odmítli vojenskou intervenci, postavili se za vedení s Dubčekem – Brežněv musel s unesenými funkcionáři začít vyjednávat.