Migrace obyvatelstva

Migrace v užším slova smyslu

• Prostorové přemístění osoby mezi dvěma územními jednotkami, jehož důsledkem je změna bydliště.

Migrace v širším slova smyslu

• Pohyb obyvatel z důvodu uspokojování potřeb:
• migrace jako trvalé, jednorázové přemístění,
• pravidelné pohyby (dojížďka do škol, zaměstnání),
• nepravidelné pohyby (dojížďka za nákupem, za službami, rekreační cesty, pracovní, studijní cesty).

Komplexní proces – nutnost studia v rámci více vědních disciplín – geografie, ekonomie, demografie, sociologie, historie a dalších.

Základní proudy mezinárodní migrace:

• z chudého jihu na bohatý sever (do Severní Ameriky, Evropy, Japonska),
• z východu na západ (především v Evropě).

„Pull“ a „push“ faktory

• „Push“ faktory – ekonomická nestabilita životních standardů, rychlý demografický růst, válečné, náboženské a národnostní střety, zhoršování kvality životního prostředí.
• „Pull“ faktory (přitahují migranty do západních zemí) – politická stabilita, ekonomická prosperita, vysoká kvalita života, svoboda a možnost seberealizace.

Měření migračních pohybů

• Absolutní počty
• Migrační obrat = přistěhovalí + vystěhovalí
• Migrační saldo = přistěhovalí – vystěhovalí
• Migrační účinnost = migrační saldo / migrační obrat

Současná migrace

• Podíl trvalé migrace klesá, dočasná migrace se stává normou;
• Rozšiřuje se rámec mezinárodní migrace;
• Převládá migrace dobrovolná;
• Jedním z hlavních motivů je sjednocení rodin;
• Roste význam ilegálních migračních proudů;
• Roste účast žen.

Uprchlíci

• Uprchlík – člověk naplňující definici Ženevské smlouvy o právním postavení uprchlíků (1951; 131 podpisů)
• Uprchlíkem je ten, kdo se vzhledem k opodstatněnému strachu z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti ke zvláštní sociální skupině nebo pro politické názory nachází mimo zemi své příslušnosti a díky tomuto strachu nemůže nebo nechce využít obrany této země, nebo zda se bez příslušnosti nachází mimo zemi svého dřívějšího stálého bydliště a v důsledku takových událostí se tam ze strachu nemůže nebo nechce vrátit.
• Chrání a pomáhá Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. (Dnes chrání přes 17 mil. lidí ve 119 zemích.)

Členění migračních pohybů

• Migrační pohyby se člení podle překročení hranic, směru, vzdálenosti (vnitrostátní x mezistátní, krátké, venkov x na město),
• podle procesu rozhodování (dobrovolné x nucené),
• podle legálnosti,
• podle času (pravidelné x nepravidelné, návratové x bez návratu),
• podle důvodu (politické x ekonomické),
• podle počtu (individuální x skupiny).

Migrace v historii

• Velká řecká kolonizace (8. až 6. stol. př. n. l.) – snaha získat novou půdu, důsledek přelidnění v řeckých městských státech, potřeba surovin pro řemeslnou výrobu, odbytiště zboží
• Stěhování národů (4. až 7. stol.) – velké migrace kmenů v Asii a Evropě, ovlivnilo zásadním způsobem vývoj Evropy. Dvě etapy – germánská (do 6. stol.) a slovanská.
• Vpád Arabů (7. a 8. stol.) – ovlivnil oblast Středomoří a Středního východu.
• Od 17. stol. do 2. sv. války – 65 milionů lidí z Evropy do Ameriky, 17 milionů do Afriky a Austrálie.
• 2. světová válka – vysídlení či smrt více než 50 milionů lidí.
• Poválečné období – vysídlení 10 milionů Němců z východní Evropy.
• Rozdělení Indie a Pákistánu – přesun 18 milionů lidí.
• Vytvoření Izraele – přišly sem 3 miliony Židů.
• Vietnamská válka – přes 600 tisíc lidí uteklo z jižního Vietnamu.
• Sovětská invaze do Afghánistánu – miliony Afghánců utekly do Íránu a Pákistánu.
• Rozdělení Jugoslávie.
• Rozpad SSSR.

Migrace v současnosti

• Nejvíce emigrantů z Afghánistánu (4 500 000) a Palestiny (4 123 000).
• Množství lidí žijících v jiném státě, než kde se narodili, se odhaduje na 150 – 180 milionů.
• Před 30 lety bylo toto číslo zhruba poloviční.
• Nejvíce migrace – Austrálie (24 %), Kanada (17 %), Švédsko (12 %) a USA (10 % obyvatelstva tvořeno migranty).