sociologie je společenská věda, která zkoumá sociální život jednotlivců, skupin a společností
podává celkový obraz společnosti, její strukturu a zákonitosti jejího vývoje
původ slova - z řeckého societas = společnost a logos = věda, rozum
vznik a vývoj - první období
původně - sociální fyzika
dělila se na sociální statiku a sociální dynamiku
vznik sociologie jako samostatné vědní disciplíny - v 1. pol. 19. stol
zakladatel - francouzský filozof Auguste Comte
první období
od 40. let 19. století do 20. let 20. století
podoba velkých teoretických systémů
formulují se teorie, pojmy
Auguste Comte (1789 - 1857)
zakladatel sociologie, matematik, reformátor
sociologii staví na vrchol pyramidy věd
zakladatel positivismu (filosofický směr odmítající spekulace, vycházející z faktů)
jádro jeho filozofie – přijímá fakta a zkoumá
inspiroval se R. Descartem a F. Baconem
neuznával psychologii, požadoval převzetí poznatků od přírodních věd - fakta, ne spekulace
dvě části sociologie
a) statická část - zkoumá současný stav, řád, systém
b) dynamická část - zkoumá společenský vývoj
vývojová stadia společnosti - zákon tří stadií
teologické - člověk hledá absolutní poznání, za vším vidí vyšší moc
metafyzické (abstraktní) - zkoumání abstraktních pojmů, nejvyšší - příroda, odklon od bohů
pozitivní (vědecké) - k absolutnímu poznání nelze dojít, systém lze pochopit pomocí jednotlivých faktů, má dojít k ideálnímu společenskému uspořádání s řádem, smysl pro celek
Karl Marx (1818 - 1883)
německý myslitel, politik, studoval filosofii, historii
zabýval se rozvrstvením společnosti - důvod konfliktů ve společnosti – sociální nerovnost
třídy - proletariát a buržoazie (teorie třídního boje)
řešení – vznik beztřídní společnosti bez soukromého vlastnictví
proletariát nevlastí výrobní prostředky, je vykořisťován, cesta - násilím vzít buržoazii prostředky - revoluce, odstraní se rozdíly, lid bude moci hospodařit a vládnout sám, každý bude moci pracovat, spravedlivá odměna
teorie byla aplikována, povstání proběhla - komunismus nabídl řešení krize
s Friedrichem Engelsem – materialistické pojetí dějin založené na ekonomických zákonitostech
jeho myšlenky – marxismus – velký politický a vědecký vliv na jiné směry
úspěch – dobře prozkoumali společnost a odhadli vývoj
Émile Durkheim (1858 - 1917)
francouzský sociolog a filosof
2. polovina 19. a počátek 20. století
teorie dělby práce - procesy moderní industriální společnosti
sociologie - věda o sociálních faktech - reálné skutečnosti nezávislé na lidském vědomí
vysvětlení sociálních jevů bez pomoci psychologických nebo biologických činitelů (pokus)
Max Weber (1864 - 1920)
aplikoval sociologii do politiky - jeho myšlenek využívali politikové
protestant - etické prvky
sociologie - věda o sociálním jednání - každodenní aktivity lidí, které pro ně mají smysl, berou ohledy
Vilfredo Pareto (1848 - 1923)
italský sociolog, ekonom
zakladatel teorie elit - ve všech oblastech života, kritérium zařazení do elity - statisticky zjistitelný úspěch (tabulky - původ, vzdělání, příjmy) - používal matematické metody
faktory ovlivňující společnost
geografie - klima, půda, flóra, fauna
vnější faktory - činitelé - sousední společnosti, historické vztahy, předešlé podmínky
vnitřní faktory - rasy, zájmy, pocity, schopnosti, inteligence
Herbert Spencer (1820 - 1903)
britský filosof, sociolog, geolog, jazykovědec, matematik, fyzik
požadoval komplexní vnímání - systém
společnost - organismus - každý má své funkce; vztahy, neustálý vývoj (evoluce), diferenciace
Georg Simmel (1858 - 1918)
Němec, naznačil sociologické směry 20. století
témata - volný čas, městský způsob života, umění (otázka masovosti), peníze
druhé období - od 20. let 20. století
zaměřeno na praxi, na aktuální problémy společnosti
sociologické studie – plošné mapování, sbírání statistických informací, hlavně USA – nezaměstnanost, rasismus – velké množství dat, měli z čeho čerpat, nové sociologické školy byly hlavně americké, Evropa – starší systémy
pohyb obyvatelstva, vzdělání rodičů, původ, velikost rodin, IQ, choroby, sledování jedinců v průběhu 50 let, vypracovávají se metody, tvoří se dotazníky, vzorky respondentů
koncentrace na konkrétní problémy – makrosociální – rasismus, migrace obyvatel (za prací), vazba mezi ekonomickými problémy a stěhováním
život jednotlivých skupin – městské obyvatelstvo – dělníci, venkovské – farmáři...
minority – indiáni, přistěhovalci, míšenci, USA – mnohonárodnostní stát – spory o tom, kdo je pravý Američan – jsou potomky přistěhovalců, emigrace před WW2 – Židé, Asiaté – často nebyli přijati – ve velkoměstech komunity – čínská v San Franciscu, černoši
USA – přístup k práci, otázky vedení firem, cení se pracovitosti, iniciativa, loajalita, v Evropě těžko aplikovatelné – po revoluci se nevyplatilo přejímat naprosto vše ze západu – lidé na to nebyli zvyklí
interpretace jevů
uplatnění sociologů
průzkum trhu, reklama, vnitřní problémy firem, institucí – motivace k práci, řízení lidí, pracovní spory
poskytují služby politikům – jak manipulovat, názory lidí, formulace hesel
urbanistika – stavba nových celků
armáda, školství
sociologické disciplíny – sociální stratifikace – sociální rozvrstvení, sociologie věkových skupin, sociologie pohlavní – gender, ženská hnutí, rasové a etnické skupiny, sociální hnutí, srovnávací, historická sociologie, sociologie zdraví a nemoci, volný čas
metody sociologického výzkumu
1) kvantitativní výzkum - testování pravdivosti předem vytvořených hypotéz na velkém vzorku respondentů (tázaných)
metody
přímé pozorování – plánované vnímání určitých jevů, vše je systematicky zaznamenáváno
rozhovor – informace se získávají pomocí přímé interakce s tázaným
dotazník – respondent odpovídá písemně ve formuláři
analýza dokumentů – analýza dokumentů nevytvořených za účelem výzkumu
2) kvalitativní výzkum
hledá motivy, které člověka vedly k určitému chování
zkoumá, jak jedinci a skupiny pohlížejí na svět
metody
a) zúčastněné pozorování – výzkumník je součástí každodenního života lidí
b) analýza osobních dokumentů – úvahy o životě nebo určité události – deníky, dopisy, autobiografie
c) nestandardizovaný rozhovor – rozhovor, který má jen obecný plán
sociální stratifikace
sociální struktura - stavba, způsob uspořádání celku
základem - status, sociální role a sociální stratifikace
status - místo člověka ve společenském žebříčku
sociální role - soubor očekávaných chování člověka, odráží postavení ve společnosti
prestiž - základní ukazatel statusu jedince, dobrá reputace jedince nebo skupiny - úcta a vliv
třídy
vyšší - elita, zámožní lidé, aristokraté, vlastní nebo ovládají výrobní prostředky
vyšší střední - odborníci
nižší střední - administrativa a obchod
vyšší dělnická - odborná manuální práce - kvalifikovaní
nižší dělnická - neodborná manuální práce - polo- a neklasifikovaní
underclass - vyloučena z trhu práce a stratifikačního systému
minorita
menšina - rasová, národnostní, kulturní
problém s většinou, většina jim klade překážky, předsudky, jazykové problémy
sociální mobilita - přestup z jedné pozice do druhé
horizontální - přechod z jedné skupiny do druhé v rámci jedné úrovně (občanství, bydliště)
vertikální - přesun z jedné vrstvy do druhé - vzestupná, sestupná
intergenerační - přesun mezi generacemi - děti získají lepší/horší postavené než rodiče
intragenerační - přesun v rámci jedné generace - na konci života mají lidé lepší/horší postavení než na začátku
sociální uskupení
sociální útvary - skupiny lidí vymezené vztahy mezi nimi
skupina - minimálně dvě osoby - společný vztah, zájem, cíl, činnost, vlastnost, fce
rodina - základní článek sociální struktury, příbuzenské a citové vazby, primární, neformální, malá sociální skupina
malá - od 2-3 osob do 30 osob, často se člení na podskupiny, členové se navzájem znají, mají bližší vztahy - rodina, školní třída x střední, velká - členové se neznají všichni osobně, členy poznáme podle oblečení, symbolů
dočasná x stálá
přirozená x dobrovolná x vynucená
otevřená x uzavřená
formální (stanovena podřízenost a nadřízenost, posty) x neformální
organizované x neorganizované
primární (neformální vazby, obvykle příbuzenské, většinou dlouhodobé) x sekundární (formální vztahy)
vztahy ve skupině
J-J - matka - dítě, partneři, citové zabarvení
J-S - proces socializace - jak se chovat, co dělat, co se od nás čeká
S-J - jako člen skupiny zaujímáme určité postavení
S-S - členové odlišných skupin vykazují odlišné rysy
agregát - nahodilý a dočasný, čistě statistický souhrn jedinců bez specifické sociální vazby
shluky - kolem mimořádné události (nehoda)
davy - skupina lidí na stejném místě na základě stejného podnětu
sociálně strukturované - plánovaný vznik - demonstrace, publikum x náhodné (fronta)
přítomnost v davu má vliv na chování jedinců - davové (kolektivní) chování - napodobování, pudové jednání, anonymita, ztráta sociální kontroly, davová psychóza, potlačení sebe sama