4. Husictví

Česká literatura 15. a 16. století (Husitská) - konec 14. stol. - šíření češtiny jako literárního jazyka
- píšou se i teologická pojednání
- vrcholným projevem - 1. úplný překlad Bible do češtiny
- vzrůstá zájem o křesťanské otázky
- po smrti Karla IV. - rozpory mezi spol. vrstvami a skupinami
- život = poznamenán velkou morovou epidemií od r. 1370
- zásady křesťanské morálky - překrývány bojem o moc - hamižnost
- situace se odráží v církvi - snahy o nápravu církve, o návrat k původní podobě křesťanství
- vzniká husitství jako projev úsilí směřujícího k nápravě církve a spol. = reformace
- Pražská univerzita = velký význam pro vznik husitství
- zde probíhal hl. ideový spor o smyslu křesťanské víry a povaze církve

Předchůdci Husovi

Tomáš Štítný ze Štítného (viz. téma 3) Konrád Waldhauser - německý augustinián, kt. kázal německy i latinsky
- k jeho posluchačům patřil český patriciát a okruh pražských studentů
- věnoval jím svou sb. kázání Postila studentů svaté univerzity pražské Jan Milíč z Kroměříže - český kazatel, kt. se vzdal místa v královské kanceláři
- své postoje realizoval životem v chudobě, čímž si získal širší okruh posluchačů
- vytvořil sbírku kázání Abortivus - (nedonošený plod) Matěj z Janova - píše latinsky
- spis Pravidla Starého a Nového zákona
- odvážná analýza soudobé spol. situace, omezená na univerzitní prostředí

Lidové kazatelé

- patřili k Milíčovým žákům a soustřeďovali se kolem Betlémské kaple
- bezprostřední podíl na širokém sociálním dosahu husitského hnutí
- jejich tvorba se šířila ústně - naše informace o ní jsou omezené

Právnická literatura

Ondřej z Dubé - Práva zemská česká - usiloval o omezení rostoucí moci panstva a o posílení moci královské
- doznívají politické koncepce rozkvětu českého státu v době vlády Karla IV.

Jan Hus (1371 – 1415)

- z jihočeského Husince u Prachatic
- vzděláním patřil k univerzitnímu prostředí
- pro své myšlenky si získal široký okruh vzdělanců z lidových vrstev, měšťanstva, šlechty i inteligence
- vystudoval na Pražské univerzitě - bakalář svobodných umění a teologie
- roku 1396 se stal Mistrem svobodných umění.
- roku 1401 byl vysvěcen na kněze
- působil i jako rektor Pražské univerzity
- v roce 1409 se jako rektor Karlovy univerzity zasadil u Václava IV. o vydání Kutnohorského dekretu - univerzita byla počeštěna
- Němečtí pedagogové a studenti na protest opustili Prahu - tím se na čas snížila prestižnost univerzity
- psal hlavně latinsky ve své učitelské funkci
- od roku 1402 - kazatelské působení v Betlémské kapli
- vystupoval proti špatnostem v církvi
- odmítal kněží touhu po majetku
- kritizoval rozmarnost zámožného panstva
- kázání strhovala široké vrstvy obyvatel a radikálně působila na jejich názory
- reagoval na nejsoudobější problémy
- vystupoval stále ostřeji - zesílily se útoky církve.
- odpor vzbudil požadavek církevní chudoby a obhajoba Viklefových knih
- 1412 - vyvrcholilo napětí mezi Husem a jeho odpůrci
- papežův pověřenec zorganizoval v Praze prodávání odpustků
- Hus svými vystoupeními vyvolal pouliční nepokoje proti tomu
- byl dán do klatby a nad Prahou byl vyhlášen interdikt - zákaz konání církevních obřadů
- Hus ztratil podporu krále Václava IV
- opouští Prahu a uchyluje se na venkov na Kozí hrádek a na Krakovec
- tam psal svá česká díla a kázal venkovskému lidu
- 1414 byl vyzván, aby se dostavil před církevní sněm do Kostnice - pozvání přijal
- byl tam uvězněn
- měl přiznat, že jeho myšlenky jsou kacířské
- měl odvolat své učení a podřídit se autoritě církve
- byl obviněn i z názorů, které nehlásal
- Koncil odsoudil jeho spisy jako kacířské a jako kacíř byl 6. července 1415 upálen
- po roce byl upálen i jeho přítel Jeroným Pražský - evropský učenec
- o Husových osudech v Kostnici nechal podrobnou zprávu jeho žák a průvodce Petr z Mladoňovic
- spis - Zpráva o mistru Janu Husovi v Kostnici - záhy přeložen do češtiny
- dílo mistra Jana Husa je spjato s jeho působením na univerzitě i s kázáním v kapli Betlémské
O církvi - De ecclesie - odborně teologický ráz - psány latinsky
- opíral se o Viklefovo učení
- souhrn kritických názorů na církev
- názor, že hlavou není papež ale Kristus
- toto dílo se stalo pokladem obžaloby proti Husovi v Kostnici
Knížky o svatokupectví - jeden z jeho nejútočnějších spisů
- reagoval na prodej odpustků - úpadek soudobé církve
- odsuzuje - obsazování církevních úřadů za peníze, braní poplatků za náboženské úkony
- kritizuje soudobou společnost
- neexistuje pravá církev neboť vládne Antikrist
- jednotný celek s následujícím dílem
Výklad Viery, Desatera a Páteře - výklad 3 zákl. modliteb (Věřím v Boha, Desatero Božích přikázání, Otče náš)
- úvahy o otázkách mravního života
- podmět ke kritice společnosti
- vylíčení zkázu mravů a duchovenstva
- kritizuje i sám sebe
- O šesti bludiech - o nesmyslných zákonech, kt. upravují vztahy mezi lidem a církví
- Postila, to jest výklad svatých čtení nedělních - vznikla v době, kdy bylo Husovi znemožněno kázat
- velký sborník kázání pro knižní účely
- postila – z lat. „post illa verba“ – „po oněch slovech“
- kázání následovalo po slovech evangelia - jako jejich výklad
- obvykle dokládány příklady z denního života
- názorný obraz doby i života lidí
- Dcerka - zamýšlí se nad výchovou dívek a správným životem žen
- Listy - psal je česky i latinsky svým přátelům a prostým lidem - cenné jsou jeho Listy z Kostnice

- významně zasáhl do vývoje spisovné češtiny
- jazyk svých spisů přibližoval běžné řeči
- jako 1. český spisovatel si všímal hodnoty jazyka
- navrhl pravopis diakritický místo spřežkového (nabodeníčko dlúhé a krátké)
- De ortoghraphia bohemica - o českém pravopisu
- složil několik českých duchovních písní - Vstalť jest Buoh z mrtvých
- dával je zpívat při svých kázáních - posluchačům vštěpoval zásady křesťanství
- zejména, že Bůh nečiní rozdíly mezi lidmi
- prostému lidu přizpůsobil i jazyk svých vystoupení - psal i kázal ve středočeském nářečí
- nepoužíval zastaralé tvary aorist a imperfektum
- vyhýbal se slovům cizího původu, hlavně německým
- přispěl k psaní literatury a vzdělávání v národním jazyce
- odhalil sociální nerovnosti své doby
- Husova smrt sjednotila národ k odporu proti církvi

- nejrevolučnější byla městská chudina vedená Janem Želivským
- kazatelé kázali o blížícím se konci světa a novém uspořádání společnosti bez bohatých a chudých
- bylo zde chiliastické hnutí - dle kázání se měli zachránit jen ti, kt. se shromáždí na osamělých místech, aby vyčkali Kristova příchodu
- střediskem husitských radikálů se stalo město Tábor

Vyznačení husitské lit.

- zlidovění a úzké sepjetí se společenským bojem
- díla byla časově zaměřena - z literatury mizí postava světce a rytíře
- ztrácejí se útvary neodpovídající dobovým představám - leg., rytířský ep., drama
- rozvíjí se duchovní píseň, satira, kroniky, historické zpěvy
- kroniky zachycují současnost
- objevuje se traktát - učené pojednání o náboženských otázkách
- rozvíjejí se polemiky, postily, lidový zpěv - vznik nových písní k agitaci - obsah náboženský s politickým podtextem
- Jistebnický kancionál - sborník, kde se dochovala většina husitských písní
- pojmenován podle místa nálezu
- Kdož jsú boží bojovníci - husitský bojový chorál, kt. se zpíval před bojem

Husitská poezie

- řeší se politické a náboženské otázky
- skladby jsou obsaženy ve sborníku Budyšínský rukopis
- Žaloba Koruny české, Porok Koruny české
- obracejí se proti Zikmundovi a českým pánům, kt. si ho zvolili za krále bez souhlasu Prahy
- Hádání Prahy s Kutnou Horou
- nejvýznamnější
- Praha v podobě krásné ženy symbolizuje oblíbenou formu sporu a naplňuje ji časovou látkou
- Kutná Hora v podobě nevzhledné ženy hájí církev a Kostnický koncil
- báseň měla získat kolísavé vzdělance pro husitskou věc

- k německé a mezinárodní veřejnosti se husité obraceli ve spisech latinských
- Vavřinec z Březové - Báseň vznešené koruny české – oslavil vítězství husitů u Domažlic
- je i autorem Husitské kroniky – vypráví o událostech z let 1414 – 1422
- dochovaly se i některé překlady Bible - první kompletní z počátku 15. století - byla nejčtenější knihou

- husitství zasáhlo hluboko do našeho kulturního i společenského života
- Čeština se stala řečí veřejných listin, soudních jednání, a vytlačila latinu
→ naše země se dostává do izolace od zbytku Evropy

40. léta - konec 60. let 15. Století

- ráz přechodné doby
- zmenšená původní tvořivost
- autoři navazují na dobu předhusitskou ale udržují se útvary typické pro husitství - kázání, traktáty, polemiky
- ideové boje mezi Kališníky, Tábority, katolíky, a novou Jednotu bratrskou
- zájem o životní realitu → pokračuje záliba v cestopisech.

Petr Chelčický

- svobodný sedlák nebo drobný zeman
- většinu života strávil v jihočeských Chelčicích
- blízký vztah k lidovému prostředí a vzdělání, ke kt. se dostal - četbou Bible, knih Štítného a Husa; četl i překlady děl cizích reformátorů
- zdrojem vyšších hodnot je tělesná práce, proto by se jí měl zabývat každý člověk
- rezervovaný vztah k vyššímu vzdělání - myslel, že prohlubuje propast mezi společenskými vrstvami
- ostře útočil proti katolické církvi
- řídil se typickými zásadami lásky a odporování zlu
- odmítal násilí a prosazoval myšlenku, že oprávněný je jen boj duchovní - tyto názory publikoval traktátu O boji duchovním
- pojednání O trojiem lidu řeč - zaměřeno proti středověkém rozdělení společnosti; hlásal rovnost všech lidí - Postila - úvahy psané formou kázání; problémy vidí ostřeji než Hus - kněží se prý starají jen o hromadění majetku; život bohatých je jen životem lenochů
- spis Sieť viery pravé - nejpropracovanější a nejrozsáhlejší jeho dílo - sítí míní církev a pravou křesť. víru, jíž se lidé zachraňují z hříchů (ryby z moře) - hl. ničiteli sítě jsou papež a panovník - v 1. části sleduje zesvětštění církve a ukazuje, jak je církev v rozporu s křesť. naukou - v 2. části zkoumá, jak společenské vrstvy přestupují zásady křesťanství - stojí na straně rolníků a řemeslníků proti privilegovaným stavům
- kritizoval vysoké feudály i měšťany
- města jsou podle něho zdroj zkázy
- spravedlivou společnost tvoří jen lidé tělesně pracující
- stát je zřízení pohanské, dočasně nezbytné
- odmítal válku i obrannou
- předběhl svými myšlenkami daleko svou dobu.

- vznik původních českých cestopisů obnovil styk s Evropou
Václav Šašek z Bířkova - Dění o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a Blatné z Čech až na konec světa
- podklad Jiráskovy knihy - Z Čech až na konec světa
- původní zpracování se nedochovalo (známe jen latinský překlad z 16. stol.)

Jednota bratrská

- v polovině 15. století vznikla skupina, která chtěla žít podle Chelčického
- 1458 se usadila pod vedením mnicha Řehoře, zvaného Krejčí
- ve vsi Kunvald u Žamberka ve východních Čechách na panství Jiřího z Poděbrad
- pobyt jim vyjednal arcibiskup Jan Rokycan
- všichni tělesně pracovali
- nedbali o vyšší vzdělání
- odmítali vojenskou službu, soudy i účast ve veřejném životě
- navzájem si říkali „bratři a sestry“
- za jediné pravidlo uznávali Bibli
- později si zvolili kněze a založili samostatnou církevní organizaci - Jednota bratrská
- pronásledovali je kališníci i katolíci
- to ale nezlomilo vyznavače jejího učení
- později mezi nimi vznikly spory, má-li se trvat na zásadách Chelčického
- většina Jednoty i s příslušníky z měšťanstva a šlechty se odpoutávají od Chelčického
- kladně se staví ke vzdělání - zakládají školy, rozvíjí se literární činnost
- členové Jednoty bratrské se během 16. století stali významnými nositeli kulturních a vzdělávacích snah
- přispěly k tomu myšlenky humanismu z jiných zemí