národní jazyk v Čechách, na Moravě a české části Slezska
mluví jím asi 10 milionů osob, v zahraničí asi 2 miliony
je výrazem národní jednoty – je společný pro všechny příslušníky národa, srozumitelný Všem, kterých se to týká
úřední jazyk v České republice
původem jazyk indoevropský, patří do skupiny jazyků slovanských – do západoslovanských
nemá jen jednu podobu
píšeme latinkou
Útvary národního jazyka
spisovná čeština:
reprezentativní oficiální útvar
jednotný a srozumitelný na celém území
jednací jazyk na veřejnosti (sdělovací prostředky, úřady, školy, dokumenty, média)
základem je středočeské nářečí
novodobá čeština – na základě veleslavínské češtiny Blahoslavovy doby
převažují výrazy neutrální
stabilita jazyka – změny probíhají pomalu
hovorová čeština:
mluvená podoba spisovné češtiny
používá se v běžném osobním styku
je zbavena archaických prvků – např. přechodníků, knižních výrazů a tvarů
volnější a jednodušší větná vazba
má i psanou podobu – reportáž, fejeton, dopis
zasahují sem i prvky nespisovného jazyka či slangu
Nespisovné útvary
nářečí:
= dialekty
odlišené místně a zeměpisně díky izolovanému vývoji jednotlivých oblastí z feudálních dob nebo díky přírodních překážek
rozdíly mezi nářečími se stírají – mluví jimi často nejstarší lidé na vesnici, stírají se díky vlivu školy, hromadných zdělovacích prostředků, snadnému pohybu obyvatel – rozvoj dopravy
dneska už jen spíše zbytky nářečí
v Čechách – chodské, jihozápadní, podkrkonošské, severovýchodní, jihovýchodní
Na Moravě – zřetelnější rozdíly – větší vzdálenost od jazykového centra – Prahy; lašské, hanácké, slezské, moravsko-slovenské
nadnářeční útvary (interdialekty):
vznikly postupným stíráním rozdílů mezi nářečími a posilovaly se společné prvky
u nás je to obecná čeština – na základě středočeských nářečí, na většině Čech i části Moravy, protahování samohlásek – pívo, písmeno v před slova s prvním písmenem o – vokno, zkracování – ňák, ý se mění na ej – mladej, bejt
sociální diferenciace češtiny:
rozdíly v slovníku a frazeologii
profesní mluva:
mluva skupiny lidí se stejným povoláním; lékařský – exnout, slepák, počítačové – sejvnout, komp atd.