Světová literatura 2. poloviny 20. století
- hlavní téma poválečné literatury – 2. světová válka – aktuální i dnes
- o válce – přímí účastníci, i mladší – inspirace k mimořádným literárním výkonům
- nejtragičtější – Osvětim, Hirošima – blízko k literatuře faktu, dokumentární, vzpomínková, publicistická (polobeletristická)
Anna Franková
▪
„Deník“ - amsterodamská židovská dívka, začátek – 13. narozeniny (1942), do svého zatčení, deportace do KZ Bergen-Belsenu, poslední zápis – 1944, zemřela v KZ, pravděpodobně počátkem roku 1945 na tyfus, vydal její otec v roce 1947 ve zkrácené verzi, od roku 1986 – rozšířená podoba, u nás v roce 1992, Anna se ukryla s rodinou a známými v obchodním domě, vymyslela si fiktivní přítelkyni Kitty, adresovala jí své zápisky, chtěla je vydat jako román, chtěla se jmenovat Anna Aulisová nebo Robinová
Zofie Nalkowská
▪
„Medailony“ - osm reportáží, vyhlazování Židů na území Polska, vyšly v roce 1947
Thomas Keneally
„Schindlerův seznam“ - vyšlo v roce 1982, dokumentární, rekonstruoval rozhovory, vzpomínky Schindlerových Židů, Oskar Schindler – nacista, zachránil 1200 Židů (možná)
Hannah Arendtová
▪
„Eichmann v Jeruzalémě“ - vraždil Židy, proces s ním v Jeruzalémě – 1961, navenek působil jako spořádaný úředník
Peter Weiss
▪ hra
„Přelíčení“ - frankfurtský proces s nacisty v roce 1964, formální podoba osvětimského procesu, hlavní postavy – vězni z Osvětimi – svědci, věznitelé – obžalovaní, někteří obžalovaní byli vysoce postavenými osobnostmi západoněmecké společnosti, usvědčováni devíti anonymními svědky – zastupovali skutečné svědky
Rolf Hochhuth
▪ „Náměstek“ - divadelní hra, část autentická, část fikce, postoj církve k řešení Židů v nacismu
William Styron
▪ „Sophiina volba“ - Osvětim, matka si musí vybrat jedno dítě, druhé zemře (mladší holčička), Sophiin milenec Nathan - narkoman, Sophie vypravuje Stinguje svůj příběh, Nathan ji chce zabít, uteče se Stingem, poté se vrátí, společně s Nathanem spáchá sebevraždu
téma - Hirošima, Černobyl
▪ film – „Hirošima, má láska“ (francouzská spisovatelka Marguerite Dlerasová, režisér Alaina Resnaise [resné]) - dva prolínající se příběhy, srpen 1957 – 12 let po výbuchu atomové bomby v Hirošimě, 1944 – Nevers, Francie, Francouzka - trauma z války, minulost se mísí s přítomností
▪ Japonsko - literatura atomové bomby, literatura jednoho okamžiku
▪ Joko Óta – esej „Záblesk jako na dně mořském“
▪ Jurij Ščerbak - „Černobyl“
téma - válka (dokumentární literatura)
▪ vojenské romány – mezi beletrií a dokumentem, psali je většinou bývalí vojáci
▪ americký generál George Patton – „Válka mýma očima“
▪ Winston Churchill – „Druhá světová válka“ – šestidílné válečné paměti, Nobelova cena za literaturu
▪ „Deníky Josepfa Goebbelse“ – 50 tisíc stran, vydáno pouze jejich torzo
téma - válka (beletrie)
Skupina 47 - zanikla až v roce 1990, navazovali na autory
1. poloviny 20. století (Remarque…)
Heinrich Böll
▪ 1972 Nobelova cena za literaturu, novela – „Vlak přijel přesně“ (1939), román - „Kdes byl, Adame?“
▪ „A neřekl jediné slovo“, „Klaunovy názory“, „Ztracená čest Kateřiny Blumové“
Siegfried Lenz
▪ „Hodina němčiny“, „Vlastivědné muzeum“
Günther Grass
▪ volná trilogie – „Plechový bubínek“, „Kočka a myš“, „Psí roky“
Boris Polevoj
▪ „My, sovětští lidé“ - črty a povídky
▪ „Příběh opravdového člověka“ - román o beznohém letci, který se naučil chodit a létat
Konstantin Simonov
▪ „Živí a mrtví“ - bitva o Moskvu
▪ „Člověk se nerodí pro válku“- obrana Stalingradu
▪ „Poslední léto“ - spojil dokumentárnost s baladičností
Jurij Bondarev
▪ román - „Hořící sníh“
Norman Mailer
▪ román - „Nazí a mrtví“- bez hlavní postavy, vojáci WW2, i předválečná doba
Joseph Heller
▪ „Hlava XXII“ - absurdně realistický román, nejabsurdnější je vojenský paragraf XXII - podle něho může voják požádat o propuštění z armády, jen když je blázen - uvědomuje-li si, že je blázen, tak blázen není a nepropustí ho, osobní zkušenosti z války, hlavním hrdinou je poručík letectva Yossarian - tragikomická postava - přirovnán ke Švejkovi
William Styron
▪ „Sofiina volba“
William Saroyan
▪ „Lidská komedie“
Anton Myrer
▪ „Poslední kabriolet“
▪ „Velká válka“
Irwin Shaw
▪ „Mladí lvi“
James Clavell
▪ „Král Krysa“ - japonský zajatecký tábor, hlavní postava - řadový voják King, v táboře má výsadní postavení, má vše, co ostatní nemají (jídlo, peníze, alkohol a cigarety) - závist, Peter Marlow se chce stát jeho skutečným přítelem, výpravy mimo tábor, snaží se je přistihnout poručík Grey, mají farmu s krysami, obchodují na černém trhu, konec výsadního postavení - Hirošima - blíží se osvobození, krále nepotřebují, opět jako před válkou - chudý, nevzdělaný
Eric Lambert
▪ „Veteráni“, „Dvacet tisíc zlodějů“
Ray Rigby
▪ „Pahorek“, „Pahorek z písku“
Patrick Ryan
▪ „Jak jsem vyhrál válku“
Anna Segheisová
▪ Němka, „Sedmý kříž“ - 1937, z KZ uteklo 7 vězňů, 6 pověšeno, sedmý nebyl chycen, sedm kapitol, 7 dní (Bůh, ne Samara), volné pokračování - „Transit“ - Němci odcházejí do USA, autorka uprchla do Mexika, problémy emigrantů
Erich Maria Remarque
- „Vítězný oblouk“, „Noc v Lisabonu“, „Miluj bližního svého“
existencialismus
- ve filozofii, stoupenci navazují na Nietzscheho
- odklon člověka od všeho vnějšího, skutečná povaha člověka
- tendence autorů - postavy v mezních situacích, má si uvědomit, co je důležité
Jean Paul Sartre
- filozofické - "Bytí a nicota", "Existencialismus je humanismus", "Kritika dialektického rozumu", prozaické - esej/román "Nevolnost" (Hnus) - forma deníku
- nedokončená románová trilogie "Cesty svobody"
Albert Camus
- filozofické eseje, próza, dramata
- novela "Cizinec" (1942), „Pád“
- román "Mor"
neorealismus - moderní realismus
- umělecký směr v italské literatuře, 40. a 50. léta, film, výtvarné umění po WW2
- rozvíjí postupy a prostředky kritického realismu, převládá sociální tématika, problémy v Itálii - nezaměstnanost, bída, prostituce, zaostalost
- film - Federico Fellini - "Darmošlapové", "Silnice"
Alberto Moravia
- "Horalka", "Římanka" (modelka Adriana, nátlak matky - prostituce, Giacomo, spáchal sebevraždu)
- povídkové soubory "Římské povídky", "Nové římské povídky"
rozhněvaní mladí muži
- hnutí, volně souviselo s válkou, nejen muži, Angličanky - Lessing, Murdoch, souvislost s americkými beatníky
- mladý hrdina, odmítá ustálené mravní normy - falešné, pokrytecké, vzpoura proti nudě, rezignuje, chudoba
- John Osborn - "Ohlédni se v hněvu"
- John Brain - román "Místo nahoře", volné pokračování "Život nahoře"
- John Wain - román "Pospíchej dolů"
univerzitní román
- Kingsley Amis - "Šťastný Jim"
- rozvoj univerzitního života, zakládány nové univerzity, postavy - profesoři, vědci
- David Lodge - "Hostující profesoři", "Svět je malý"
Beat Generation
- americká literatura - 2. pol. 50. a poč. 60. let, protest proti společnosti, odmítali kariéru, dobrovolná chudobu, pracovali jako dělníci, na železničních překladištích, svobodu hledali v drogách, alkoholu, sexu
- provokovali, vysmívali se obecně známým hodnotám
- jejich poezie byla určena k veřejnému přednesu, přednášeli je v barech (jazz)
- básníci i recitovali, volný verš, důraz na rytmus, alegorie
- poemy, žalozpěvy
Allen Gingsberg
- básník - „Kvílení“, „Sendviče reality“
Jack Kerouac
- prozaik, básník, sloužil u námořnictva, toulal se po USA
- napsal 14 románů - cyklus románů ze silnice
- New York, San Francisco, bohémství, cestování
- „Na cestě“ (On the Road) - autobiografický román, mládež 50. let, cestování s přáteli po USA (3 roky), volnost
- „Osamělý poutník“, „Andělé zkázy“
- novela „Mag“ (Pic) - posmrtně vydána, černošské nářečí, slovní komika, vyprávěno desetiletým chlapcem zemřelému dědečkovi, sirotek, bratr ho vezme do NY a cestují na západní pobřeží, chlapec objevuje moderní civilizaci, melancholie, poetické
Francouzský nový román
- odmítají postupy realistického románu 19. století
- navazují na představitele z 1. pol. 20. stol. - James Joyce, Proust, Woolfová, Franz Kafka
- ruší tradiční kompozici děje, detaily, bezejmenné postavy, více úhlů pohledu, jazykové experimenty
- odmítán, autoři ovlivnili literaturu, film - 50. - 70. léta
- Nathalie Sarrautová, Michel Butor, Allain Robbe-Grillet /robgrije/ (teoretik, zakladatel)
Magický realismus
- prolíná se skutečný svět se světem fantazie
Gabriel García Márquez
- kolumbijský spisovatel, Nobelova cena za literaturu, „Sto roků samoty“
Čingiz Ajtmatov
- kirgizský spisovatel, román „Stanice Bouřná“ - osudy železničáře v kazašské stepi, více dějových pásem,
současnost, prvky legendy, fikce budoucnosti
Michail Bulgakov
Absurdní drama
- počátky najdeme už v existencialismu, umělecký a filosofický směr, prázdnota, nicota, nuda - vyplňovány nesmyslnou konverzací, nesmyslnost lidského jednání, stereotyp, neschopnost komunikace
Samuel Beckett
- irský spisovatel, Nobelova cena za literaturu, „Čekání na Godota“
Eugéne Ionesco
- Francouz rumunského původu
- „Plešatá zpěvačka“, „Nosorožec“, „Židle“
- u nás na ně navázal Havel
Literatura s prvky sci-fi
- vznik v 19. stol., pojem science fiction od roku 1929
- čtenáři v USA - organizace - fandomové - sami pro sebe vydávají amatérské časopisy
- nejlepší sci-fi roku v USA - Hugo - podoba filmového Oscara
- zpočátku žánr připomínal klasickou pohádku, později inspirace ze světa vědy a techniky, předpovídání vývoje společnosti
- Rusko – Ivan Jefremov, bratři Strugačtí
- Polsko – Stanislav Lem – dobrodružné romány s prvky sci-fi, „Astronauti“, „Solaris“
- USA - Isaac Asimov, Ray Bradbury – „Marťanská kronika“, „451 stupňů Fahrenheita“
- v polovině 80. let se v USA rozvíjí cyberpunk – neznatelná hranice mezi realitou a fikcí, technologie rozšiřuje možnosti, William Gibson
- Anglie – Arthur C. Clarke - „Vesmírná Odyssea“, „Setkání s Rámou“
- George Orwell - „Farma zvířat“, „1984“
- John Ronald Reuel Tolkien - „Hobit“, „Pán prstenů“
Postmodernismus
- architektura - 60. léta - návrat k ozdobným prvkům, které moderní architektura odmítala
- literatura - odmítá avantgardy 20. a 30. let, citace, běžná témata (ne válka, emigrace), pro široký okruh - prvky vysoké i triviální literatury
- kritizováni za nepůvodnost, napodobování
Vladimir Nabokov
- ruský imigrant, žil v Americe
- "Lolita" - publikováno nejprve v angličtině, poté v ruštině, kontroverzní román o pedofilii, lolita - dnes označení pro velmi mladou sexuálně přitažlivou dívku, forma obhajoby - čtyřicátník Humbert Humbert popisuje svoji úchylku a vypráví o svém vztahu k dvanáctileté Dolores Haze (neobsahuje sexuální scény, spíše psychologii, Humbert se snaží dívce nahradit otce)
Umberto Eco
William Saroyan
- "Tracyho tygr" - groteskní novela, tygr (a celá kniha) je jedna velká metafora - představuje druhé já, lásku, touhu, sny, radost ze života... autor zde ponechává čtenáři prostor pro vlastní výklad
Jerome David Salinger
- "Kdo chytá v žitě" - zpověď adolescenta a neúspěšného studenta Holdena Caulfielda, pocity, vnitřní zmatek, nekomunikativnost, složitost navazování vztahů - odlišnost světů, nejistá budoucnost, touží po nekonvenčním klidném životě, dějové odbočky, vzpomínky, banální epizody nabývají důležitosti, hovorový jazyk, vulgarismy, v USA jedna z nejčtenějších knih 50. let
William Faulkner
- Nobelova cena
- detektivní román "Neodpočívej v pokoji"
Edgar Lawrence Doktorow
- představitel "retrofikce" - historizující próza
- "Ragtime" - zfilmováno Milošem Formanem
černošští prozaici
Richard Wright
- vlastní zkušenosti
- "Děti strýčka Toma" - 4 novely
- romány "Rodný syn", "Černý chlapec"
Alex Haley
- "Kořeny" - zájem o své předky
Toni Morrisonová
- Nobelova cena
- romány "Velmi modré oči", "Sula", "Milovaná", "Jazz"
ruská literatura
Boris Leonidovič Pasternak
- "Doktor Živago" - vyšlo v Itálii, dostal Nobelovu cenu, vyloučen ze Svazu sovětských spisovatelů, vláda mu znemožnila cenu převzít, cenu převzal v roce 1989 jeho syn, autobiografický román, Živago - básník, lékař, revoluční události, snažil se skrýt na venkově, starobylý tvar slova "živý" (2. pád), obraz Ruska, názory na umění, život
anglická literatura
Graham Green
- romány, povídky, dobrodružný, detektivky, politické, filozofické
německá literatura
Johannes Mario Simmel
- "Láska je jen slovo" - témata - příběh lásky, detektivní prvky, politika, společenské problémy, život a výchova dětí v internátu, příběh lásky Olivera a Vereny, tragický konec
- "Všichni lidé bratry jsou"
USA
Arthur Hailey
- „Letiště“
- „Kola“
- „Hotel“
- „Konečná diagnóza“
- ke každé knize sháněl materiály přibližně tři roky
Erich Segal
Joy Frildingová, Danielle Steelová, Rossie Thomasová
Itálie
Maria Venturi
Mika Waltari