Boje v českých zemích v roce 1945

▪ v době slovenského národního povstání (SNP) má nacistické velení obavy z podobného vývoje v protektorátu, uzavřena česko-slovenská hranice, za překročení bez povolení – trest smrti, některým partyzánským skupinám se podařilo proniknout do protektorátu
▪ koncem roku 1944 – na území protektorátu se dostávají další parašutisté z Anglie, SSSR – skrývají se v horských oblastech
▪ státní tajemství Karl Hermann Frank rozhodl o zimní ofensivě gestapa – partyzáni utrpěli velké ztráty, přerušeno spojení mezi odbojem na venkově a ve městech
▪ na jaře 1945 – partyzáni obnovili činnost – jiná podoba než na Slovensku – čeští většinou bydleli doma, záškodnická akce
▪ chystá se povstání – dva názory:
▪ představa demokratického odboje – počítal s mobilizací ilegálních vojenských jednotek, spolupráce s parašutisty z Anglie, dodávka zbraní z Anglie
▪ představa komunistů – chtěli, aby se z protinacistického povstání stala revoluce, která jim umožní nástup k moci, chtěli, aby se zapojilo všechno obyvatelstvo
▪ komunisté se snažili získat rozhodující vliv
▪ v březnu 1945 – probíhá ostravská operace – SSSR vstupuje na naše území, Němci využili československé opevnění, postup sovětské armády zpomalen
▪ koncem dubna – na naše území se dostaly americké jednotky – 3. americká armáda, která osvobodila Aš, v čele – generál George Patton
▪ Američané bojují na území západních a jižních Čech
▪ koncem války začali Němci stahovat do protektorátu velké množství vojáků, skupina armád Mitte, německé velitelství – ve Velichovkách u Jaroměře – asi milion vojáků
▪ Čechy měly být posledním místem odporu nacistických armád
▪ koncem dubna – sešli se představitelé odboje, vytvořili Českou národní radu, připravuje povstání, v čele – Albert Pražák – univerzitní profesor – reprezentativní osoba, vojenský velitel – generál Karel Kutlvašr
▪ května 1945 – v Přerově vypuklo povstání – potlačeno, rychle se šířilo do dalších obcí
▪ 4. května nabídli Američané vojenskou pomoc českým povstalcům, generál Patton konzultoval zásah se sovětským vedením (kvůli dohodnuté linii útočení), Sověti odmítli
▪ Stalinovi vadilo hlavně to, že by Prahu osvobodili Američané
▪ 5. května – povstání v Praze, překvapilo Českou národní radu i nacisty, ČNR začala povstání řídit, k větším bojům dochází u budovy rozhlasu, nakonec ho povstalci ovládli, zpočátku byli úspěšní, Karl Hermann Frank se snažil vytvořit novou protektorátní vládu, která by se dohodla s odbojem i s nacisty – neúspěšné
▪ Němci stahují do protektorátu tankové jednotky, čeští povstalci postup zpomalili
▪ v ČNR – dohodla se s ruskou osvobozeneckou armádou (ROA), v čele – generál Andrej Vlasov – Rusové, kteří za války padli do německého zajetí – přidali se na stranu Německa proti komunistům, Němci jim neposkytli prostor pro působení, ROA se postavila proti Němcům – v Praze
▪ 7. května – začal německý útok na Prahu, jednotky ROA společně s povstalci útok odrazili
▪ během povstání Američané nabídli znovu pomoc, v ČNR byli komunisté – o pomoc nepožádali, Prahu zachránili Vlasovci
▪ 8. května – ČNR se dohodla s nacistickým velením na kapitulaci, jedna z podmínek – povstalci umožní německým jednotkám na západ, nikdo z nich po válce nemohl do vlády
▪ 9. května – do Prahy dorazily sovětské jednotky, střetly se s posledními ustupujícími Němci, Praha byla v podstatě osvobozená, po válce – šíření myšlenek, že Prahu osvobodila sovětská armáda
▪ 12. května – poslední výstřely WW2 v Evropě – u obce Milín (Příbramsko)
▪ povstání – mnoho obětí, zemřelo kolem osmi tisíc lidí