< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Země jako vesmírné tělesoHydrosféraZeměpis

Litosféra

- část fyzické geografie, stejně jako pedosféra, atmosféra, hydrosféra, biosféra a kriosféra
- australský geofyzik Bullen rozdělil (počátkem 20. století) Zemi na jádro, plášť a kůru

zemská kůra

- průměrně tlustá asi 35 km, na dně oceánu třeba 8 km, v Himalájích i 80 km
- z kyslíku, křemíku, hliníku, oxidů, křemičitanů
- složení - 95 % vyvřelé horniny, na povrchu především usazené

zemský plášť

- oddělen plochou diskontinuity (Moho) - mění se rychlost šíření zemětřesných vln
- svrchní (zde astenosféra), střední a spodní
- do hloubky 2900 km (400, 1000, 2900)
- z křemičitanů, oxidů železa, hořčíku, sulfidů, železa
- hustotá se zvyšuje s hloubkou - od 3 po 9,4 g/cm3
- od jádra oddělen další plochou diskontinuity (Gute)

zemské jádro

- vnější, vnitřní
- do 6300 km (4980, 6300)
- polotekuté
- ze železa a niklu
- hustota od 10 po 17 g/cm3
- tvoří až 51 % hmotnosti Země

planetární členění zemské kůry

- souš = 29 %, voda = 71 %
- pevninská kůra - vrstva sedimentární, žulová a čedičová
- oceánská kůra - vrstva usazenin a vrstva čediče
- přechodná kůra - jako oceánská, míň usazenin, více čediče

globální členění zemské kůry

- základem kontinentu je štít - nejstabilnější místo
- Evropa - baltský štít (Finsko, severní část Ruska), Afrika - africký štít, Severní Amerika - kanadský štít, Jižní Amerika - brazilský štít, Austrálie - australský štít, Asie - sibiřský štít, indický štít, čínský štít, Antarktidy - antarktický štít
- ke štítům se přimykají platformy, které se můžou rozlámat na kry - epiplatformní oblasti
- nejmladší částí jsou kolizní oblasti - hranice střetu litosférických desek
- pevninský kůra klesá do moře - pevninský šelf, klesá do moře (asi pod úhlem max. 5°), přechází v pevninský svah (do 1500 m), pak v pevninské úpatí (do 3000 m), oceánské lože - středo-oceánské hřbety (prohlubeň uprostřed je rift, je tektonicky aktivní a vzniká zde nová kůra), pánve, příkopy (největší v Tichém oceánu Mariánský příkop, v Indickém oceánu Sundský příkop, v Atlantském oceánu Portorický příkop a v Severním ledovém oceánu Grónská pánev)

pohyby litosférických desek

- díky konvenčnímu proudění
- rozhraní konvergentní (→←), divergentní (←→) a křižné (↑↓) - vzácné, např. v San Andreas

vznik pevnin a oceánů

- v prvohorách (asi před 570 miliony let) byla prapevnina Pangea a praoceán Panthalasa
- v prvohorách v permu dochází k rozložení Pangey na Gondwanu a Laurásii, oddělené zálivem Tethis (dnešní Středozemní moře)
- Gondwana a Laurásie se postupně rozpadají na dnešní kontinenty

sopečná činnost

- důsledek pochodů v Zemi - dochází k přemísťování roztavených hmot (převážně křemičitých) na povrch
- magma na povrchu = láva, vytéká z kráteru
- plyny unikající při erupci - fumaruly, solfatary, mofety
- sopky: Hekla, Vesuv, Stromboli, Etna, Kilimandžáro, Svatá Helena, Cotopaxi, Kamerunská hora, Popokatepetl, Fuji-san, Klučevskaja, u nás dříve Doupovské hory a České středohoří

zemětřesení

- otřesy zemské kůry
- nejničivější jsou do 60 kilometrů pod povrchem, některé byly v hloubce až 800 kilometrů
- hypocentrum - místo vzniku zemětřesení
- epicentrum - místo na povrchu ležící nad hypocentrem s nejničivějšími účinky
morfologické typy georeliéfu
- určují se podle výškového rozdílu mezi nejvýše a nejníže položenými částmi na určité ploše, zpravidla 16 km2
- roviny - do členitosti 30 m, pahorkatiny - do 150 m, vrchoviny - do 300 m, hornatiny - do 600 m, velehornatiny - výš
- v České republice zabírají nížiny 4 %, pahorkatiny 50 %, vrchoviny 34 % a hornatiny 11 %

tvary georeliéfu

vytvořené vnitřními pochody

- vrásový - např. Švýcarský Jura, Krušné hory
- kerný - vzniká vertikálním pohybem podél zlomů, např. Jeseníky, Krkonoše, mohou vznikat i příkopové propadliny - Východoafrická příkopová propadlina, Moravská brána, propadliny mohou být také zalité vodou = kryptodeprese - Bajkal, při výstupu nahoru vzniká hrásť
- vrásnokerný - složitější stavba, např. Karpaty

vytvořené vnějšími činiteli

- exogenní pochody a jimi vytvořené tvary georeliéfu - sluneční záření, gravitace, snižují a zarovnávají georeliéf, projevují se různými činostmi - rušivá (eroze), přenosná (transport), tvořivá (sedimentace), pochody - svahové, říční, kryogenní (činnost ledovce), mořské, biotické, antropogenní

svahové pochody

- pohyb uvolněných hornin po svazích, způsobeno gravitací, svah je povrch se sklonem větším jak 2°, je rychlé i pomalé
- řícení - krátkodobé, díky erozi a gravitaci, padá kamení a hrubozrnný materiál
- sesouvání - přenos jemnějšího matriálu, pomalejší
- laviny - rychlé, především sněhové
- můry - bahenní laviny
- bahenní proudy - země se sněhem
- osyp - kamenitá suť pod svahem
- suťový kužel - napadané do tvaru kužele

říční pochody (fluviální)

- ron - plošný odtok, nemá koryto, na svazích tvoří ronové rýhy
- vodní tok - soustředěný odtok, protéká korytem, eroze hloubková a boční, donáší hrubozrnné úlomky - splaveniny a jemnozrnný materiál - plaveniny, profil rovnováhy - sklon, šířka a hloubka koryta jsou v rovnováze s průměrným průtokem a množstvím splavenin a plavenin, tři části řeky - horní (od pramene, asi třetina délky, tvar V, převládá eroze, někde vznikají obří hrnce), střední (převládá sedimentace, teče ve svých náplavách - údolní niva, meandry - zákruty přes 180°, říční terasy - zbytky po dřívějších nivách) a dolní (tok ztrácí energii, v řečišti mohou vznikat ostrovy, řeka se dělí na říční ramena, tvar U - úval), odtok - delta, estuárium, na řece mohou být soutěsky, peřeje či kaňony

kryogenní pochody

- ledovec vzniká překrystalizováním a tlakem
- sněhová čára - hranice, za níž s rostoucí nadmořskou výškou sníh netaje, nejvyšší nad rovníkem - 5500 m, v mírném pásmu asi 4500 m
- ledovce pevninské, plošné (velké plochy, Antarktida, Grónsko) a horské (mají vyživovací oblast - místo hromadění sněhu, a ledovcový splaz - hlavní část ledovce pod sněhovou čarou
- pohyb ledovce způsobuje výmolnou činnost a vznik kar (skalní kotel, stěny skály ze tří stran)
- trog - ledovcové údolí, U
- fjord - dlouhý a hluboký záliv moře do pevniny způsobený ledovcem (Norsko, Irsko, Nový Zéland, Grónsko, Aljaška, Chile)
- morény - soubor materiálu nesený ledovcem, přední (čelní), zadní, spodní, boční, vnitřní
- exarace - ledovcová eroze, obrušováním vznikají exarační rýhy
- detenze - zarovnávací činnost
- obrušování skál → oblíky

větrné pochody (eoletické)

- především v aridních (suchých) oblastech, ve stepích a na mořských písčitých plážích
- činnost větru = koraze
- vznikají skalní římsy, skalní okna, skalní brány (Pravčická brána), skalní hřiby, vyváté hrnce (jámy), hrance (kameny s ostrými plochami), náhorní plošiny, stolové (tabulové) hory (Table mountain - Kapské město), svědecké vrchy (Ostaš), váté písky → písečné duny (např. typ barchan) a písečné přesypy, čeřiny (pod vodou), spraš (dlouho nošený písek, hlavně z Asie do Číny)

mořské pochody (marinní)

- převážně na pobřeží
- příliv a odliv, příboj
- rušivá činnost = obraze
- vznikají pobřežní sruby (příkré srázy skály do moře), útesy (skála v moři, jejíž část je nad hladinou), obrazní terasy (skalnaté plošiny, možnost vzniku jeskyní), štěrk, písek a bahno (vznikají rozmělňováním hornin, sedimentují), mělčina (písečný podmořský val), kosa (útvar z písku na pobřeží, hodně v Polsku), mangrovy (stromy s kořeny pod vodou)

biogenní pochody

- vznikají působením organismů
- kořeny, schránky těl v moři → ropa, zemní plyn, rašelina a uhlí, v teplých mořích korálové útesy a ostrovy (atoly), krtiny, mraveniště, termitiště

antropogenní pochody

- vznikají působením člověka
- zpomalení i zrychlení eroze, tvary související s těžbou surovin - lomy (stěnové, lámové), doly (šachty, štoly, komory), haldy, vojenské tvary - val (uměle vytvořený kopec na rovině), příkop, zákop, okop (pro jednoho ležícího), krátery, dopravní tvary - průplav, komunikace, rekreační trasy - můstky, rampy



Přidal: developer 31. 5. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 1182
Zhlédnuto: 8203 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Země jako vesmírné tělesoHydrosféraZeměpis