Divadlo a dramatická tvorba 1. pol. 20. století

divadlo – důležité postavení již v 19. stol. vrcholné období – 80. a 90. letech 19. stol. - rozvoj opět během 1WW oficiální divadlo – režisérský typ divadla – Národní divadlo, Divadlo na Vinohradech dramatici – Viktor Dyk, Fráňa Šrámek, Jaroslav Hilbert, Otokar Theer, Otokar Fischer – evropská úroveň režiséři – Jaroslav Kvapil Karel Hugo Hillar (působil na Vinohradech a pak v ND), představitel divadelního expresionismu (subjektivní pocity, vznikl na počátku 20. stol. ve Francii, největší rozvoj v Německu), knihy „Divadelní proměny“, „Boje proti včerejšku“, „Pražská dramaturgie“ impresionismus a vitalismus – vzrostla úloha režiséra, vliv režiséra Stanislavského z MCHAT (moskevské umělecké divadlo), uvedl v Praze Čechovova „Strýčka Váňu“, Fráňa Šrámek - „Měsíc nad řekou“, „Léto“ (lyrická dramata), Jaroslav Kvapil - „Princezna Pampeliška“, „Rusalka“ (libreto k Dvořákově opeře, symbolismus) psychologické drama – vliv Henrika Ibsena, Jaroslav Hilbert - „Vina“ historické drama – shakespearovsky pojaté hry Arnošta Dvořáka – před WW1 napsal hru „Kníže“ - pronikl do ND, „Král Václav IV“, „Husité“ - volný cyklus her z české minulosti, „Nová Oresteia“ - antická látka, moderní drama bez ústřední postavy, „Matěj poctivý“ - spolupráce s filosofem Ladislavem Klímou, poměry v 1. republice, polemické spory, „Bílá hora“, „Lvice“, „Kalich“ Stanislav Lom (Stanislav Mojžíš) – ředitel ND, „Děvín“, „Žižka“, „Karel IV.“, veršovaná pohádka „Smrt kmotřička“ Otokar Fischer - „Přemyslovci“, „Otroci“ (Řecko) Jiří Mahen – hra „Mrtvé moře“ - historická látka z 18. stol. „Jánošík“ Hilbert - „Falkenštejn“ Jirásek (zemřel roku 1930) vážné drama – František Langer - „Periférie“ - zločin a trest, „Dvaasedmdesátka“ - tragický příběh z vězeňského prostředí – divadlo na divadle – žena odsouzena na 20 let za vraždu manžela, ve vězení napíše hru o svém životě, drama hráno na vězeňské scéně, hrála hlavní roli, veselohry „Velbloud uchem jehly“, „Obrácení Ferdiše Pištory“, (legionářská literatura) František Xaver Šalda – nejprve prozaik, básník, ke stáří – dramata, sociální drama „Zástupové“ - společenské rozpory, „Dítě“, „Tažení proti smrti“ neoficiální lidové divadlo zábavní scény, šantány, kabarety, Červená sedma – Eduard Bass Revoluční scéna, Dělnické divadlo – Dědrasbor lidoví komici – Vlasta Burian, Ferenc Futurista, Saša Rašilov avantgardní scény – počátky – 1925, skupina studentů – Moliérova fraška pod názvem „Cirkus Dandin“, vliv poetismu, inspirace – lidová zábava, tvůrčí divadla, dialog s divákem Osvobozené divadlo založeno v roce 1926 součást dramatické odbočky Devětsilu název – od režiséra Jiřího Frejky 1927 – přestěhovalo se do Umělecké besedy na Malé straně, rozvoj Frejka s Burianem založili scénu Dada Jiří Voskovec a Jan Werich – studentské představení - „Vest Pocket Revue“ - malá revue do kapsičky u vesty, hrál zde Werich, na plakátech – pseudonym J. W. Rich, vliv poetismu, uvolněná stavba, sled dramatických, hudebních a tanečních čísel, parodie, písně, situační, jazyková komika, recese, studentský slang, komické novotvary, přejatá slova „Fata Morgana“, „Sever proti jihu“, „Golem“ - slovní humor 30. léta – politická satira, hospodářská krize, varování před fašismem, rychlé reakce na události - „Caesar“ proti fašismu, „Osel a stín“, „Kat a blázen“, „Pěst na oko“, „Těžká Barbora“, „Balada z hadrů“ moderní melodické rytmické písně - „David a Goliáš“, „Hej rup“ 1938 – divadlo úředně zavřeno, Voskovec a Werich – do USA, Werich po válce působil v divadle ABC Werich – hrál ve filmech - „Císařův pekař“, „Pekařův císař“, „Byl jednou jeden král“ psal pohádky - „Fimfárum“ Divadlo D34 E. F. Burian, číslo – mění se podle roku, „voiceband“ - rytmizovaná recitace, adaptace děl klasiků (Shakespeare, Moliere), dramatizovaná próza (Švejk, Krysař), dramatizace poezie (Máj), hry současníků (Milenci z kiosku, Žebrácká opera) zavřeno v roce 1941, Burian – do koncentračního tábora, otevřeno po válce – D46, po Burianově smrti přejmenováno na Divadlo E. F. Buriana hry Šrámky, Čapka protifašistické hry na konci 30. let a za okupace, sblížení oficiálního a avantgardního proudu „Bílá nemoc“, „Matka“, „Jezero Ukereve“ (Vančura)