Hydrosféra

- voda povrchová, podpovrchová, atmosférická, v organismech
- studiem hydrosféry se zabývá hydrologie
- koloběh vody způsoben sluneční energií a gravitační
- velký oběh - mezi oceánem a pevninou, malý oběh - nad oceánem, nebo nad pevninou
- bezodtokové oblasti - velký výpar, např. Sahara, Kaspické moře
- občasné toky - vádí
- povrch Země - 30 % pevnina, 70 % voda (97 % slaná voda, 3 % sladká voda (72 % ledovce, 27 % podpovrchová voda, 1 % povrchová voda (95 % jezera, 5 % řeky)))
- oceán - uzavřený systém proudění vody, vodní masy s typickým rozdělením, vlastní systém sedimentů, živočichů a rostlin, máme 5 oceánů - Tichý, Atlantický, Indický, Severní ledový a Jižní
- moře - část oceánů vnikající do pevniny, okrajová (odděleny poloostrovem nebo ostrovem) a vnitřní (propojeny pouze průlivy)
- záliv - část moře vnikající do pevniny

mořská voda

- hustší než sladká
- různé zbarvení (kvůli řasám a nánosům)
- voda je teplejší v rovníkových oblastech
- pohyby způsobené

• kosmologickými vlivy - slapové síly (Měsíc a Slunce) - příliv a odliv
• fyzikálněchemické vlivy - sluneční záření, oběh vzduchu (vlny → příboj), oběh srážek, výpar, vznikají podmořské proudy (Kurušijo, Orašijo, Západní příhon, Golfský)
• pohyby zemské kůry → tsunami

pevninská voda

povrchová
- odtékající nebo zadržená v nádržích
- pochází ze srážek, z podpovrchové vody vyvěrající na povrch, z roztátých ledovců a sněhu
- obsahuje chemické látky, převážně chlorid sodný, sírany, uhličitany, železo, mangan
podpovrchová
ve sněhu a ledu
- režim odtoku - změny průtoku během roku, závisí na podnebí, podloží, georeliéfu a vodním zdroji
- rozvodnice - myšlená čára vyznačující hranici mezi sousedními povodími
- říční síť může být asymetricky uspořádaná, ve tvaru stromů, vějířovitá, mřížovitá, prstencovitá, radiálně rozbíhavá

režimy odtoku

- rovníkový - teploty i srážky celoročně stálé
- monzunový - v době letních monzunů průtok několikrát vzroste
- subtropický suchý - horké suché léto bez vody, v období dešťů dravé toky
- oceánský dešťový - malé rozdíly, vyrovnané průtoky
- pevninský dešťo-sněhový - v zimě malý průtok (voda ve sněhu), na jaře velké tání
- ledovcový - v létě tají ledovce a průtok se zvyšuje, polární oblasti vyrovnanější

jezera

- přirozené sníženiny povrchu země vyplněné vodou
vznik - vnitřní silou - endogenní jezera
- vnější silou - exogenní jezera

endogenní jezera
- tektonická
- část oceánu se oddělí od zbytku, např. Kaspické moře
- pohnutím litosférické desky, mělká jezera, např. Balaton
- na rozhraní litosférických desek, např. Bajkal, Tanganika, Malawi
- vulkanická
- kráterová - v kalderách, např. kráter Lake v Oregonu

exogenní
- ledovcová
- kerná, zataraseny morénami při sunutí horského ledovce, např. u nás Černé, Čertovo, Prášilské, na Slovensku se jim říká plesa
- působením pevninského ledovce vznikají jezerní plošiny, např. ve Finsku, Polsku
- krasová - v oblastech s vápencem
- závrty, prolije, např. v Chorvatsku
- na dně propastí - Hranice, v jeskyních
- pobřežní
- spojí se „kosy“

smíšená
- např. v Rusku Ladožské a Oněžské
- u nás Mladotické jezero - hrazené jezero
- největší je Kaspické moře

kryosféra

- část fyzicko-geografické sféry, kde je teplota víc jak dva roky pod nulou
- permafrost - stále zmrzlá půda, např. na Sibiři až do hloubky 1800 metrů
- když někdy permafrost v létě roztaje, sune se z kopce dolů = soliflukce