Smyslové ústrojí
= zdroj informací pro nervovou soustavu
čidla
- přijímají info z prostředí
- 3 funkční části:
-
receptor - je výběrový <- vybírá si podněty jen určitého typu
-
dostředivá dráha = nervová vlákna vedoucí do nervového centra
-
část mozkové kůry, kde dochází ke zpracování
= 1. polovina reflexního oblouku
- dělení:
-
podle místa, odkud získávají vjemy:
1) exteroreceptory - podněty z vnějšího ústrojí (= „lidské smysly“)
2) interoreceptory - podněty z vnitřního ústrojí (bolest břicha, čidla při změně pH krve - my si neuvědomíme, ale organismus to pozná)
3) proprioreceptory - přijímají signály z vazivových tkání (šlachy, svaly, klouby) => poznáme, v jaké poloze se nacházíme (vnímáme pozici v prostoru)
-
podle charakteru signálu, který dokážou přijímat
1) mechanoreceptory - reagují na mechanické podněty: hmat, sluch
2) chemoreceptory - reagují na chemické látky: chuť, čich, interoreceptory vnímající složení krve
3) receptory reagující na záření: zrak, kožní receptory vnímající teplo
Smyslové orgány:
Zrakové ústrojí
oko
= orgán zraku, = komorové oko (<- má oční komory)
- citlivé na elektromagnetické záření o vlnové délce 400 – 700 nm (= viditelné záření)
- stavba:
-
očnice - dutina v lebce otevřená dopředu (oční jamka, důlek); oko v očnici uloženo v tukovém pouzdru
-
oční koule - na průřezu 3 vrstvy:
1) bělina = povrchová bílá vrstva oka, neprůhledná, většina oční koule; upínají se na ni okohybné svaly; rohovka - v přední části bělina více vyklenutá, průhledná
2) cévnatka - není přes celý vnitřní povrch 1. vrstvy ( pouze pod bělinou)
3) řasnaté tělísko - připojeno:
-
duhovka
-
zornice - otvor, zvětšuje a zmenšuje se s množstvím světla
-
čočka - je měkká; akomodace (= zaostřování) - princip:svalová vlákna řasnatého tělíska napínají čočku nebo při jejich povolení se čočka stáhne
-
sítnice = smyslová vrstva oka obsahující smyslové buňky 2 druhy buněk:
1) tyčinky (pro černobílé vidění, 130 milionů, citlivější => za sníženého osvětlení vidíme černobíle)
2) čípky - pro barevné vidění, 7 milionů; 3 druhy: reagující na: červené, modré a zelené; barvocit - různý
- v sítnici obsaženy chemikálie, kt. se za přítomnosti světla rozkládají na jiné chemikálie => podráždí tím receptory
- funkce: - 2 funkční součásti:
1) optický aparát = všechny průhledné části kudy prochází světlo: rohovka, čočka, sklivec,komorová voda (v přední a zadní oční komoře)
- lom světla - světlo se láme při přechodu mezi prostředími o různé hustotě
čočka - láme světlo => zobrazení na sítnici
- nejdůležitější část optického aparátu
- normálně zaostřena na nekonečno (5-
- optická mohutnost čočky +18 - +20 dioptrií
- čím mladší jedinec, na tím menší vzdálenost dokáže zaostřit
- nejostřejší vidění
2) sítnice - světlo zachytí a zpracuje; funkčně zde jsou 2 významná místa:
a) slepá skvrna = místo, kde sítnicí prochází zrakový nerv => nevidíme; (2 tečky
b) žlutá skvrna - tyčinky a čípky nejhustěji umístěny;
vady zraku:
- může být porouchaná de facto každá část oka<:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />
1) slepota
- úraz
- nefunkčnost někt. částí oka (špatně vyvinutý/nedovyvinutý nerv)
- stáří
2) šeroslepost
- oko rozlišuje obrysy, ale nerozlišuje detaily, barvy
- různé příčiny - nejčastěji zákal (šedý, zelený) - optická soustava oka není úplně průhledná, lze operovat
a) šedý - rohovka je mléčně zakalená
b) zelený <- je velký vnitrooční tlak
3) vady optické soustavy - vada průchodu světla
1. lomivost čočky => laserová operace (obrousí se rohovka)
a) krátkozrakost - ohnisko optické soustavy je před sítnicí (musí být na citlivé vrstvě - sítnice)
- příčina: čočka je moc silná (více láme světlo), nebo je dlouhé oko
=> před oko se nasadí kompenzační čočka - rozptylka
b) dalekozrakost - ohnisko je za sítnicí => obraz je také rozostřený
- příčina: slabá čočka, krátké oko
=> řešení: čočka spojka
2. astigmatismus - „terč s černými a bílými kruhy se odráží v čočce“zobrazí se: a) kroužky => tvar oka správný, b) elipsy => oko zploštělé
- nepomohou kontaktní čočky
- brýlová skla musí být pořád ve stejné poloze
- projevuje se zkreslením tvarů (jen když je astigmatismus hodně silný)
3. zaostřování
4) barvoslepost
- častá, ale spíše se jedná o poruchy barvocitu
- daltonismus - částečná barvoslepost, neschopnost rozlišovat červenou a zelenou barvu
přídatné orgány:
víčka
- chrání oko zepředu
spojivka
- vnitřní strana víček
- ohybem přechází na oční kouli a kryje zpředu bělimu až po okraj rohovky
- spojivkový vak = štěrbinovitý prostor mezi spojivkou víček a spojivkou oční koule
slzní žláza
- uložena v dutině očnicové nad oční koulí na její zevní straně
- vývody do spojivkového vaku
- sekret = slzy - vymývají spojivku a jsou roztírány po rohovce, kterou chrání před vysycháním
- shromažďují se při vnitřním koutku očním, odtékají do slzného váčku a dále slzovodem do nosní dutiny
okohybné svaly - pohyby oční koule zajišťuje 6 příčně pruhovaných okohybných svalů
- šilhání - vzniká poruchou některého ze svalů nebo jejich nervů
ucho
= smyslový orgán: vnímá zvuk, v uchu se nachází receptory po vnímání polohy těla => sluchorovnovážné ústrojí
- 3 části:
1) vnější ucho
- od povrchu ucha k bubínku
- 2 části:
a) ušní boltec (mají jen savci) - zachycuje zvukové vlny a soustřeďuje je do zvukovodu; je chrupavčitý
zevní zvukovod -
b) bubínek = tenká pružná blána uzavírající zvukovod; je citlivý => při nárazu zvukové vlny se rozkmitá
2) střední ucho
- uloženo v dutině spánkové kosti
- vnitřní dutina je Eustachovou trubicí (vyrovnává tlak) spojena s nosohltanem
- rozkmitání bubínku přenášeno do středního ucha pomocí sluchových kůstek: kladívko, kovadlinka, třmínek
- sluchové kůstky rozpohybují oválné okýnko (blána oddělující střední a vnitřní ucho) = bubínková membrána blanitého hlemýždě
3) vnitřní ucho
= vlastní sluchorovnovážný orgán (vnější a střední ucho slouží pouze k přenosu zvuku)
- skalní kost - dutina: kostěný labyrint - vyplněn jednotlivými částmi ústrojí z měkké tkáně = blanitý labyrint:
-
hlemýžď
-
3 polokruhovité kanálky (ve 3 navzájem kolmých rovinách)
-
předsíň (= předsíňový labyrint) - spojuje hlemýžď a kanálky
- funkce jednotlivých částí:
a) předsíňový labyrint
- důležitý jako čidlo pro vnímání a změnu polohy
- součástí 2 váčky: kulovitý váček a elipsovitý (= vejčitý) váček - vnímají polohu a její změnu
b) 3 polokruhovité kanálky
- pro vnímání polohy
- vnitřek vyplněn tekutinou (= endolymfa) - dráždí vláskovitá zakončení
c) hlemýžď
= sídlo sluchových receptorů
- obsahuje vlastní sluchový orgán = blanitý hlemýžď = kanálek stočený do spirály, zužuje se
- membrána odděluje hlemýžď na 2 schodiště - vyplněny tekutinou perilymfa
Cortiho orgán = prostor (na průřezu, trojúhelníkovitý) vyplněn endolymfou
- vlásky, kt. se podráždí o příklopku, jsou napojeny na nervová vlákna, různá vlnová délka rozezní růz. části hlemýždě (čím vyšší frekvence, tím kratší kanálek)
- nerv prochází sklaní kostí kanálkem: vnitřní zvukovod
Smyslové orgány - chemoreceptory:
- několik důl. fcí: slouží k orientaci, kontrola příjmů potravy
čich
- reaguje na látky obsažené ve vzduchu
- čichové ústrojí = tyčinkovité buňky vystrčené do prostoru umístěné v horní části nosní dutiny = strop nosní dutiny
chuť
- chuťové ústrojí - poznáme stejně jako čichem zkažené potraviny
- tvoří chuťové pohárky (uloženy receptory na jednotlivé chuti)
- jsou na jazyku, v horní části patra a hltanu
- 4 základní, pohárky nejsou po jazyku rozprostřeny rovnoměrně (špička slaná, kořen hořká, na stranách více ke špičce sladká, na stranách více ke kořeni kyselá)
- „5.“ chuť - na glutamát sodný
dýchací chemoreceptory
- v krkavicích
- sledují množství CO2 v krvi => nádech jako reflexní děj
Kožní smyslové orgány
- nervová zakončení v podobě tělísek, kt. reagují na tlak, dotyk, teplo a chlad, bolest
- čelo - nejcitlivější na teplo (na změny teploty)
hmatová tělíska
- citlivá na tlak, na dotyk
- v kůži
- rozmístěny nerovnoměrně, nejvíce: rty, špička jazyka, bříška prstů, dlaně a chodidla, zbytek obličeje
- podrážděním vzniká vzruch
- čím větší hustota, tím citlivější místo je
hmatové vousy
- kolem očí, u člověka v podstatě nefunkční zbytky
- hmat lidé různě vyvinutý, nejlépe mají slepci ( i když zrak ztratí během života - hmat se pak vyvíjí)
kožní soustava
- tvořená jedním orgánem: kůže (+ orgány, kt. jsou součástí kůže => přídatné kožní orgány: nehty…)
kůže
- kol. 1,5 -
- funkce:
ochrana těla (záření, mechanické vlivy, před chemikáliemi, …)
- pigmentace melaninem - velmi účinné barvivo (v kůži černocha 1g); účinný už ve velmi malém množství; některé části pigmentované více (stydké pysky a šourek, podpaží, dvorec prsní bradavky - od těhotenství ještě více) jiné méně (dlaně, chodidla)
termoregulace (podkožní tuk, chlupy)
- pocení => ochlazování
- v extrémních případech tělo schopno vyloučit až
- potem se vylučují i další látky (sůl - při nadměrné ztrátě svalové křeče „sklářské křeče“)
vstřebávání
- určité látky (masti, krémy, …)
- poškozená má vyšší vstřebávací schopnosti než zdravá => poškozená kůže lépe vstřebává léky, je náchylnější na infekce
vylučovací:
- voda, sůl, močovina, …
stavba:
- tloušťka 1,5 (víčko) -
- 3 vrstvy:
1) pokožka
- na povrchu
- tvořena 2 vrstvami:
a) spodní živá (zárodečná) - stále vznikají nové => pokožka se obnovuje
b) svrchní odumřelá - buňky se odlupují
2) škára
- dodává kůži pevnost (obsahuje hodně vaziva), je dobře prokrvená
- silnější než pokožka
- části:
a) síťovaná - jsou vaziva
b) bradavková část - papilární linie - malé výběžky na dlaních, chodidlech a prstech směrem k povrchu => otisky prstů (daktyloskopie)
c) podkožní vazivo - připojuje kůži k zbytku těla = „řídké vazivo“ -> můžeme hýbat; obsahuje tukovou tkáň - fce zásobní, tlumí mechanické nárazy, termoregulační
Přídatné kožní orgány
Kožní žlázy:
1) mazové žlázy
- po celém těle (nejvíce, kde jsou chlupy), cíl: pokožka vláčná, nesmáčivá
- hodně i na obličeji (brada, čelo, nos)
2) potní žlázy
- produkují pot = tekutina, roztok rozpuštěných látek (hl. soli - např. NaCl; močovina)
- termoregulační fce - nejvíce tepla se spotřebovává na odpaření potu
- při velké fyz. zátěži lze vydat až
- pro termoregulaci při vyšší zátěži je lepší mít oblečení (pot neodkapává)
- po celém těle, nerovnoměrné rozmístění
- 2 typy:
a) malé (= normální) - všude
b) velké - v oblasti, kde je ochlupení (podpaží, oblast stydké kosti) <- chlupy zvětšují povrch pro odpařování, i pachové žlázy
3) pachové žlázy
4) mléčné žlázy
- evolučně vznikají přeměnou potních žláz, mají i samci - jsou také funkční
- jejich funkce je řízena hormonálně
- jsou párové, minimálně 2
- skládají se z několika laloků - vycházejí mlékovody - vyústění: mléčná bradavka (mají vyšší savci) - kolem je pokožka tmavěji pigmentovaná = dvorec prsní bradavky - dokáže vstřebat a analyzovat chem. složení slin dítěte => rozezná, jaká látka chybí => mléčné to pak žlázy vytvářejí
vlasy:
= vlasy (na hlavě), chlupy, obočí, vousy, řasy - mrtvá tkáň
- vyrůstají z vlasového váčku (= vlasová cibulka), některé se zastaví, jiné ne
růst vlasů není nekonečný, zpomaluje se, až se zastaví, zůstává kol
- vlas napojen na svalové vlákno - vlas napřímí (pozůstatek od ostatních savců <- tlustší izolační vrstva nebo vystrašení nepřítele)
- vousy - mají muži, znak, že jsou méně evolučně vyvinutí
- fce vlasů na hlavě:
-
izolační vrstva, kt. chrání mozek před přehřátím
-
ochrana hlavy (vlasy mají tlumící efekt)
-
okrasná
nehty:
- fce:
a) ochrana konečků prstů shora
b) zlepšení hmatu
- vyrůstá z nehtového lůžka
Statistika