Próza se sociální tématikou

rozvíjí se ve 20. a 30. letech člověk ve společenských vztazích kolem roku 1927 – poetismus už se nerozvíjí, nereální představy hospodářská krize – nezaměstnanost levicoví autoři jsou ovlivněni SSSR v roce 1934 – vznik Svazu sovětských spisovatelů – uznávali jen socialistický realismus náznaky – na 5. sjezdu KSČ v roce 1929 – generační diskuse, konflikt sedmi spisovatelů – Olbracht, Majerová, Vančura, Neumann, Seifert, Hora a Helena Malířová – konflikt s Gottwaldem důraz na výchovnou fci, manipulace se čtenářem, předem dané myšlenky a závěry český teoretik – Bedřich Václavek jedna z variant moderního realismu, odklon od popisnosti kritického realismu v díle Ivana Olbrachta, Majerové a Pujmanové Ivan Olbracht (1882 – 1952) vlastním jménem Kamil Zeman, syn Antala Staška publicista, prozaik, levicově orientovaný politik reportáže - „Obrazy ze soudobého Ruska“ dvakrát vězněn - „Zamřížované zrcadlo“ - próza, prvky reportáže předválečná tvorba ve 20. letech povídky - „O zlých samotářích“ - tuláci, cirkusáci, lidé mimo společnost, bojují, bouří se, k pudovému jednání je donutily okolnosti, detailně popsané postavy a prostředí během WW1 román „Žalář nejtemnější“ - policista Mach v důchodu, oslepl, chorobně žárlí, zhroutil se, žena odchází poválečná tvorba román „Podivné přátelství herce Jesenia“ - osudy dvou naprosto odlišných herců – dobrodruh, romantik Jan Veselý, Jiří Jesenius – minimum talentu, venkovské divadlo, díky velkému úsilí se dostal do ND tvorba poloviny 20. let „Devět veselých povídek z Rakouska i republiky“ - vyšlo po válce znovu - „Bejvávalo“ - satirické, kritizuje byrokracii, cenzuru román „Anna proletářka“ politická situace 20. let, nejprve v časopisu Reflektor (O Anně, rusé proletářce) – boj o Lidový dům, generální stávka Anna – služka u stavitele Rubeše, seznámí se s Toníkem Krouským, vzali se, měli syna Vladimíra vliv reportáže tvorba 30. let počátkem navštívil Podkarpatskou Rus, usadil se v Koločavě, sbíral materiály na NŠL reportáže „Země beze jména“, později - „Hory a staletí“ baladický román „Nikola Šuhaj Loupežník“ z konce WW1 a poválečných let první kapitola – Koliba pod Holatýnem – o tom, jak se Olbracht celý příběh dozvěděl, následuje retrospektiva, závěr – současnost dvě dějové linie – osud Nikoly, mýtus o jeho nezranitelnosti 1) osud Nikoly – skutečná postava, utekl z vojny, na Ukrajině žili příbuzní, dívka Eržika, Nikola se schovával před četníky v lesích u Koločavy, stal se loupežníkem, přežije zbytek války, „nezranitelný“, bohatým bral, chudým dával, u Kolčavy – rusíni, dřevorubci, ve vesnici se loupilo a vraždilo, obviňován byl Nikola, na jeho dopadení vypsána odměna 3000 Kč, na konci – byl zabit sekyrou, bratr Juraj zastřelen 2) mýtus o nezranitelnosti – přítel Nikoly – skrývali se spolu v lesích, dostali se do chýše ruské stařeny, měla dvě dcery, myslela si, že se muži ožení s dcerami, nechtěli, vypili lektvar – odolní vůči kulkám, cestovali, nakonec se rozešli spojení dvou linií – kompozičně dokonalé, přispívá k baladické povaze příběhu kompozice – přírodní scény, ironicky laděné, rozděleno do kapitol jazyk – metafory (v tomto kraji lesů, zvrásněném jako kus papíru, tma byla tvrdá jako kamení), personifikace (oblaka, proplouvající nad úžlabinami), souvětí se střídají s krátkými větami, zvolání, oslovení, popisné pasáže, básnické přívlastky, přechodníky, infinitivy na -ti, archaické výrazy, nadpřirozené bytosti (hrubší výrazy a přirovnání než u impresionismu) o   soubor tří povídek: „Golet v údolí“ – povídkový soubor, Golet – židovská osada – židovská tematika o   tvroba pro mládež: „Biblické příběhy“ – převyprávění příběhů Starého zákona, další vznikají ve 40. letech – „Ze starých letopisů“ – česká minulost, „O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách“ – převypravuje indické bajky, „Dobyvatel“ – beletristická adaptace díla amerického historika, o dobytí Mexika, Cortézovi   ·  jeho manželka – Helena Malířová – psala povídky, romány, divadelní hry, zabývala se tematikou emancipace ženy – „Právo na štěstí“, romány – „Dědictví“, „Vítězství“ Marie Majerová ·  meziválečná próza, sociální realismus ·  dětství ztrávila na Kladně – odráží se v díle ·  redaktorka Rudého práva ·  román „Panenství“ ·  povídky – „Plané milování“, „Nepřítel v domě“, základní téma – těžké postavení dívek a žen v době ·  román – „Náměstí republiky“ – objevuje se zde vliv anarchismu ·  román – „Nejkrásnější svět“ – proletářská literatura, zfilmován pod názvem „Kde řeky mají slunce“, realistický román z venkovského prostředí z 20. let, závěr díla – 2 verze, hlavní hrdinka umírá, v druhé se zachraňuje ·  utopický román „Přehrada“ ·  román „Siréna“ – kronika několika generací rodiny, děj se odehrává na Kladensku, zobrazuje jeho přeměnu na průmyslovou oblast, zobrazuje hornické a městské prostředí, využívá různých žánrových postupů – kronikářský záznam, dopis, deník, novinářské zprávy, několik dějových pásem, střídání vypravěčů, kladenské nářečí, odborné termíny, střídají se zde vypravěči ·  na předcházející román volně navazuje „Havířská balada“ – patří k vrcholu její tvorby, novela, životní příběch jednoho ze synů kladenské rodiny, rozdělena do 3 kapitol, střídají se zde vypravěči, které nahlížejí na osudy hlavní postavy Rudly Hudce, děj se odehrává od počátku 20. století do počátku 30. let (hospodářské krize), vypravěč první části sama hlavní postava – horník, který přišel o práci, rozhodl se se svým přítelem, že půjdou za prací do Německa, začali tam pracovat v dole, patřili tam k nejvýkonějším horníků, přišla za ním i jeho žena, založili tam rodinu – 5 synů, 2. část – vypravěčem je sama autorka, líčí válečné útrapy, jaký dopad měla válka na lidi, nejstarší syn začíná pracovat v dole, kde zahynul, 3. část – vypravěčem žena Rudly, rekapituluje svůj život s Rudlou, vracejí se do Čech, Rudla přichází o prsty, dokázala ho podpořit, ikdyž byli na hranici žebroty; ukázka – personifikace, opakování slov, přirovnání, otázky, dějová spádovost – otázky, střídání krátkých a dlouhých odstavců, krátkých a dlouhých vět, důrazy – vykřičníky, vnitřní monolog, dějová slovesa, přímá řeč ·  „Robinsonka“   Karel Nový ·  prozaik, novinář ·  rozsáhlý román „Železný kruh“ – z venkovského proletářškého prostředí   Marie Pujmanová ·  sociální tematika v díle – „Lidé na křižovatce“, „Hra s ohněm“, „Život proti smrti“ ·  psychologická próza: o   vzpomínková próza „Pod křídly“ – beletristická autobiografie, zobrazuje svoji rodinu, sebe sama zobrazila jako šestileté děvče, lyricky psané, stavba jednoduchá, samostatné příběhy spojené společnými postavami, hlavně postavou vypravěčky – dítěte, sebe samu zobrazuje jako přecitlivělé dítě, někdy až trochu nervní, žárlila na pozornost prokazovanou mladšímu bratrovi, ikdyž je to kniha o dětech, jak je spíše určena rodičům, umožňuje proniknout do psychiky, komické scény o   po Boženě Němcové, která dokázala s láskou psát o rodině a dětech o   „Pacientka doktora Hegla“ – opouští rámec jedné rodiny, z prostředí vyšší pražské společnosti, hlavní hrdinka citově založená a temperamentní dívka Karla Janotová, idilické přípravy na svatbu, Karla náhle onemocní a život má naruby – konec bezstarostného života, musí na operaci ledvin, v nemocnici po operaci se zamilovala do svého lékaře Hegla, byl ale ženatý, láska z její strany je natolik velká, že se neohlížela na své okolí a na to, že měla před svatbou a zapomíná na snoubence, nakonec na ní tak žárlil, že spáchal sebevraždu, Karla se stala z řady Heglových milenek, ale opustil ji, Karla otěhotněla a nakonec se stává svobodnou matkou, manželku autorka nelíčí tak, že by trpěla, vypravování rychlý spád o   novela „Předtucha“ – vrací se k první psychologické próze - k rodině, čerpala ze života vlastní rodiny, svých dětí, hlavní hrdinkou je patnáctiletá dívka Jarmila, kolem ní se motá o čtyři roky starší Toufar, Jarmila má hodně přátel, 2 mladší bratry, svým rodičům měla za zlé, že s ní jednají jako s dítětem, Toufar se snaží upoutat její pozornost, Jarmila tuší, že nejedná správně, ale na druhou stranu je jím učarována, rodiče odjíždějí a ona toho ani moc nelituje, protože chce navštívit Toufara, ale ještě předtím slyší hlášení o vlakovém neštěstí, bojí se, že tam jsou rodiče, na Toufara zapomíná, naštěstí rodiče jeli v jiném vlaku, tím že Toufara zapomíná se stává dospělou