Nervové řízení

Nervové řízení

 

·  reflexní řízení – je založeno na reflexech = odezvách

·  podnět – změna prostředí, kterou organismus dokáže zaznamenat

·  receptor – specializovaná buňka, která podnět zachytí

·  vzruch – vznikne, je-li receptor podrážděn podnětem, který je nadprahový; (podprahové vzruchy receptor nezachytí)

·  neuron – nervová buňka, která je schopná vzruch přenášet

·  nervové centrum – mozek, mícha, vzruch přenesený neuronem zpracuje a vyhodnotí

·  efektor – výkoný orgán, který dokáže přijmout zpracovanou informaci z nerovového centra prostřednictvím neuronu

·  reflex – děj převodu vzruchu přes nervové centrum na efektor, prostě celý ten děj, dráze se říká reflexní oblouk

 

·  neuron: nejzásadnější z celé cesty – neuron, specializovaná nervová buňka, není schopná se dělit, mají schopnost se dělit jenom během embryonálního vývoje   

 

·  stavba nervové buňky = neuron:

o   mají jeden z nejmenších objemů, mají dlouhá vlákna

o   tělo nervové buňky – má jádro, z výběžků vybíhají vlákna – jsou krátké nebo dlouhé, krátké – je jich hodně – dendrity, na konci mohou být rozvětvené, zpravidla jedno vlákno je dlouhé, může být také rozvětvené – axon = neurit – jsou ve vztahu k buňce odstředivé – vedou vzruch pryč, dendrity – dostředivé – vedou vzruch do buňky, vedení vzruchů záleží na jeho zakončení

o   vlákno – je obaleno obalem – myelin – na jeho povrchu je další vrstva – Schwanova pochva, čím je myelin silnější, tím líp – jsou na něm zářezy – vzruch přeskakuje z jednoho zářezu do druhého na základě elektrického impulzu – Schwanova pochva slouží k izolaci, je to tam i proto, aby když se vlákna kříží, aby vzruchy nepřekakovali z jiných vláken na jiná

o   neurony napojené jeden na druhý a vytvářejí síť

o   neurit je napojený na dendrit další nervové buňky nebo na její tělo – tak vznikají nervová spojení, dráhy a sítě

o   zapojení – konec neuritu a začátek dendritu se nedotýkají, oba jsou na konci rozšířené a mezi nimi je štěrbina, zapojení se říká synapse, štěrbina se jmenuje synaptická štěrbina

o   na konci neuritu jsou malé váčky, které obsahují nějakou látku, dendrit je tam nemá; elektrické vzruchy způsobí, že se chemikálie vylije do synaptické šterbiny, podráží dendrit a vyvolá se nový vzruch – proto to funguje jenom jedno směrně

·  princip šíření nervového vzruchu:

o   nervová buňka je izotonická k okolí, ale složení uvnitř buňky a mimo buňku je olišné

o   biomembrána je polopropustná – propustnosti vnitrobuněčných kationtů K+ je u biomembrány je 50x snažší než propustnost mimobuněčných sodných kationtů Na+ - Na+ jsou větší, víc jich odejde K+ ven než Na+ dovnitř – z toho vyplývá, že uvnitř buňky je převaha aniontů, vede to k tomu, že vnitřní prostředí buňky je spíše – a vnější +   - na biomembráně vzniká klidový membránový (elektrický) potenciál, hodnota je –70 mV

o   při podráždění nervové buňky se biomembrána dočasně na jednu až dvě milisekundy stane dobře propustnou i pro Na+

o   tím jak dojde k proputnosti pro sodík, tak nastane jev, kterému se říká depolarizace – klidový potenciál se změní – vzniká akční potenciál – díky depolarizaci se šíří jako elektrický impulz – jako vzruch

o   hned potom kationty z neuronu vystupují pryč – buňka má snahu obnovit klidový potenciál – zbavuje se K+, potřebuje se také rychle zbavit Na+ - pomocí sodíkodraslíkové pumpy – aby se jich zbavila, je to aktivní děj, při kterém se spotřebovává ATP (energii) – proto mozek spotřebuje hodně kyslíku – aby docházelo ke štěpení

o   repolarizace = návrat z akčního potenciálu do klidového potenciálu

o   akční potenciál vznikne pouze, pokud podráždění dostatečně silné – tzv. prahový podnět

o   nervový vzrcuh se šíří elektricky a chemicky; rychlost – cm až stovky m za sekundu

o   látky přenášející vzduch chemickou cestou – neurotransmitery – způsobují depolarizaci dendritu – (jsou to ty ve váčkách na konci neuritu); je to například noradrenalin, acetylcholin

o   tlumivé mediátory – utlumují přenos, způsobují hyperpolarizaci biomembrány, zvýší intenzitu prostupů K+ přes biomembránu, mimo nervovou buňku se dostane víc kationtů, rozdíl je větší a klidový potenciál je větší, hranice pro depolarizaci tím pádem nedosáhne – nedosáhne prahového podnětu pro vznik vzruchu

 

Anatomie nervové soustavy

·  1. centrální nervový systém, 2. obvodové nervy – periferní nervy – vedou z centra na periferii

·  nerv – tvořen nervovými vlákny (ty jsou složeny z neuronů)

·  centrální nervový systém:

o   je tvořena šedou – těla neuronů a dendrity a bílou hmotou – neurity

o   mýcha: šedá hmota uvnitř, bílá napovrchu

o   mozek: šedá venku, bílá uvnitř

·  hřbetní mícha:

o   začíná v týlním otvoru, má 40 – 50 cm, podle velikosti těla, končí v oblasti 2. bederního obratle

o   prochází páteřném kanálem

o   tloušťka – jako malíček – 1 cm

o   podélnými rýhami rozdělená na pravou a levou

o   příčný řez – centrální kanálek s šedou hmotou okolo vybíhající v přední (širší) rohy a zadní (užší) rohy, okolo šedé hmoty provazce bílé hmoty oddělující zadní, postranní a přední provazce

o   do postranní rýhy vstupují z míšních uzlin zadní kořeny – obsahují dostředivá vlákna (vedou vzruchy od interoreceptorů nebo exteroreceptorů)

o   přední rohy – z motoneuronů – buňky jejichž axony jsou spojené s příčně pruhovanými svaly

o   spojením předních a zadních kořenů vznikají míšní nervy – 31 párů, které vystupují meziobratlovými otvory

o   svazky bílé hmoty – míšní dráhy – 3 provazce v každé polovině míchy

o   zadní provazce – převádějí vzruchy z receptorů do vyšších oddílů nervové soustavy – vzestupné = senzitivní dráhy

o   přední provazce – přivádějí impulzy z mozkové kůry pro vědomé pohyby, sestupné = motorické dráhy

o   pyramidová dráha – u člověka hlavní motorická dráha, začínají u šedou mozkovou kůrou v zadní části čelního laloku, na hranici prodloužené míchy a míchy páteřní se většinou kříží tak, že vlákna jdoucí z prava přecházejí do levé části a naopak, ostatní sestupné – mimopyramidové – z šedé mozkové kůry (kromě kůry koncového mozku), podílejí se na udržování svalového napětí, rovnováhy těla, ovládají chůzi

o   postranní provazce – oba typy drah – sestupné i vzestupné

o   funkce míchy – řídí některé nepodmíněné reflexy – např. čéškový reflex, dále reflexně kontroluje napětí svalů – umožňuje udržet se ve vspřímené poloze, řídí nekteré automatické pohyby – chůze, běh, tanec, jízdu na kole, bruslení, řídí vyprazdňování močového měchýře a konečníku, ovlivňuje sekreci potu

o   poranění – spojené s poraněním páteře, při velkém nárazu může dojít k posunutí obratle – mícha může být skřípnutá – dočasné ochrnutí, střihový posun – může být nastřižená – ochrnutí trvalé, částečné, úplně přerušená – ochrnutí trvalé, nervová tkáň v míše neregeneruje, záleží v které části je mícha přerušená, nejčastější poranění – bederní a krční páteře, krční páteř – ochrnutí od ramen dolů, bederní – ochrnutí od pasu dolů

·  mozek:

o   2. část centrální nervové soustavy

o   přední část míchy, která se v embryonálním vývoji dál vyvíjí – přední část nervové trubice se rozdělí na tři části – základ mozku, u různých živočichů se různě ty části zvětšují – přední čichový mozek, střední zrakový mozek, zadní sluchový mozek, zraková centra jsou vzadu – u člověka se mozek v pozdějším vývoji vyvíjí tak, že střední část se vyvíjí nejvíc a dostane se částečně i dozadu, kde ty centra jsou, později se přední část rozdělí na přední mozek a mezimozek, zadní sluchový mozek se rozdělí na mozeček, prodlouženou míchu a varolův most

o   prodloužená mícha, most varolův a střední mozek vytváří dohromady tzv. mozkový kmen – evolučně nejstarší část mozku, jsou tam centra životně důležitých funkcí

o   po povrchu mozkového kmene se táhne síťovaná formace – neurony propojné do síťované struktury – retikulární formace, přenáší vzrcuhy v jednotlivých centrech mozkového kmene, je zodpovědná za řízení dýchání a krevního oběhu

o   uložení: v dutině lebeční, část mozková, je chráněn mozkovými obaly = blány = pleny, jsou tam 3 – dvě měkké a jedna tvrdá, mezi plenami je tekutina – mozkomíšní mok – mozek tam v podstatě plave – důležité pro tlumení nárazů (nejdokonalejší má datel)

o   mozek – 1, 5 litrů – 1,5 kg

o   nejmenší známý – 241 g, nejtěžší známý – 2850 g – následek onemocnění, duševní porucha známá jako idiocie

o   na velikosti mozku nezáleží IQ

o   prodloužehá mícha: část mozku, která přímo navazuje na páteřní míchu, pohyby trávící trubice, dýchací centra, centra pro krevní činnost, je nejvíce náchylná na zlomeninu spodiny lebeční – porušení síťované formace; reflexně řídí polikání, kýchání, zvracení, kašlání...

o   varolův most: spojuje mozeček a koncový mozek, síťovaná formace zde aktivuje mozkovou kůru a udržuje organismus v bdělém stavu

o   mozeček: rozdělen na levou a pravou polokouli, má na povrchu závity, je tam největší počet synapsí – až sto tisíc – purkyňovy buňky, je tam centrum rovnováhy, centrum pro koordinaci jemných, přesných pohybů, část mozku, která je náchylná na ovlivnění alkoholem

o   střední mozek: nejmenší část mozku, obsahuje zrakové a sluchové centrum tzv. podkorové (je pod kůrou)<:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office">

o   mezimozek: uložen mezi sférami koncového mozku, jeoh součástí je šišinka, hypotalamus (=podhrbolí) – na něj připojen podvěsek mozkový = hypofýza, v hypotalamu – jsou tam reflexní centra pro tělesnou teplotu, hospodaření s vodou, cetra, která s epodílejí na řízení spánku a bdění, další fce související s metabolismem různých látek, spolupracuje s koncovým mozkem – je na něj přímo funkčně napojený

o   koncový mozek: největší část mozku, ze shora překrývá všechny ostatní části, má přibližně tvar polokoule, dělí se na pravou a levou hemisféru (=polokoule, ale ve skutečnosti čtvrtkoule), nejdůležitější je povrchová vrstva – mozková kůra – tvořena šedou nervovou tkání, je zbrázděná – mozkové závity = gyri – jde o gyrifikaci = zvrásnění (zbrázdění), hlubší brázdy rozdělují kůru na laloky – jsou čtyři páry (tedy 4 na jedné polokouli), čelní, temenní, spánkový, týlní, uvnitř je dutina, která je vyplněná mozkomíšním mokem, korové okrsky – řeči, motorický, sluchový, kožní citlivosti, zrakový; funkce: mezimozek a některé embryonálně původnější části povrchu kocového mozku, které tam jsou zespodu a mezi hemisférama – limbický systém – přechodná oblast mezi mozkovým kmenem a kůrou, centrum instinktivního chování, centrum emocí – strach, hněv, radost, smutek, láska, centrum paměti, vrozené prvky chování; mozková kůra – vrstva, která je silná 2 – 5 mm, je tvořena šesti vrstvami buňek, dělí se na různé okrsky – je tam Brocovo ústředí řeči

·  obvodové nervy = vegetativní = autonomní

o   spojují oběma směry centrální nervový systém se zbytkem orgánů a tkání v těle

o   mozkomíšní nervy – vystupují z mozku  a z míchy

o   vegetativní = obvodové v úzčím slova smyslu

o   míšní – vystupují z míchy, vznikají spojením předních a zadních kořenů, vystupují z páteřního kanálu mezi obratly, mají funkci senzitivní (vedou do míchy) i motorickou (vedou vzruchy z míchy)

o   mozkové = hlavové nervy – 12 párů, 1. čichový, 2. zrakový, 3., 4. a 6. okohyné, 5. trojklanný, 7. lícní , 8. sluchorovnovážný, 9. jazykohltanový, 10. bloudivý – dělí se do trávící soustavy, 11. přídatný – svaly hlavy, 12. podjazykový

o   autonomní systém: sympatikus, parasymtapikus (rozdíly a funkce)

·  funkce reflexů:

o   nerovová činnost organimu je založena na reflexech – reflex – základní jednotka

o   reflexy – nepodmíněné – vrozené, dědičný, jednoduchý např. reflex sací, uchopovací, reflex zadržení dechu, úlekové, nervové dráhy jsou trvalé, ale schopnosti mohou vymizet, složitější – instinkty = pudy – sebezáchovy, rozmnožovací; podmíněné – nervové spojení je dočasné, reflex může vyhasnout, reakce na podnět, který původně měl jiný význam než po vzniku podmíněného reflexu, jsou získané, opakováním se reflex upevňuje, bez opakování reflex může vyhasnout a nervové spojení zanikne, jsou to reakce na nějaký signál, většina živočichů reaguje na signály jednoduše – tomu říkáme že tam funguje 1. signální soustava – jsou to jednoduché signály, abstraktní signály – 2. signální soustava – na jejím základě máme schopnost zevšeobecňovat a chápeme význam slov, na základě zevšeobecňování a chápání významu slov vznikalo umění, věda, morálka, atd., jedním z mála živočišných organismů – homo sapiens

o   Pavlov – ruský vědec, dělal pokusy na psech – psům vyoperoval slinné žlázy pod jazykem a vyvedl je ven (aby viděl, jeslti pes sliní nebo nesliní), když jim ukázal něco k jídlu, tak pes začal slinit – nepodmíněný reflex, před krmením začal zvonit na zvonek a pak jim dal jídlo, opakoval to tak dlouho, dokud stačilo jen zazvonit a už pes začal slinit, aniž by jídlo viděl; opakoval to i tak, že jim přestal zvonit a když po delší době zazvonit bez jídla, tak už neslintali


 




Přidal: tess.for 1. 4. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 2885
Zhlédnuto: 9637 krát