Evropská kultura v meziválečném období

 

- morální šok z hrůz WWI - odráží se např. v díle rakouského spisovatele: Karel Kraus (Poslední dnové lidstva)

- touha vše nově přetvořit, rozpad bývalé jednoty evropské kultury

- někt. umělci pocit, že jejich díla zbytečná <- nezabránili jimi válce

- ústup do soukromí, sjednocování se do růz. organizací

 

umělecké proudy

    - umělci se stále hlásili k největším předválečným směrům: - futurismus

     - abstrakce: Vasilij Kandinský - O duchovnosti umění

    - pol. vývojem dáno, že předválečná umělecká centra (Paříž, Berlín, Vídeň) se přesunula do neutrálních zemí:

    - skupina De Stijl (Styl) -> Holandsko

      - skupina kolem stejnojmenného časopisu

      - prosazuje nový umělecký styl – typické: zřetelnost horizontálních a vertikálních linií

       (=> v mnohém navazuje na kubismus)

          - soustřeďuje malíře, sochaře, architekty...

    - dadaismus - vznik: Švýcarsko, <- dada (= napodobení dětské řeči)

     - nebal tolik uměleckým stylem jako spíše světovým názorem

     - ostře se staví proti válce, nacionalismu a takřka všem estetickým a morálním konvencím

    - surrealismus = literární levicově orientované hnutí

     - vznik pod vlivem fr. spisovatele a neurologa: André Breton - Surrealistický manifest

   (vybídl k útoku prosti měšťanské spol., význam podvědomí na základě Fredova Výkladu snů)

     - vzniká z pařížské dadaistické skupiny

     - součástí i erotické motivy: Max Ernst, Salvador Dalí

    - mnohé velké umělce nelze přesně zařadit (<- směry se v díle často prolínají):

    Pablo Picasso, Igor Stravinský

    - většina moderních proudů poměrně malý ohlas

   - v zemích, kde se rozmáhaly totalitní režimy (Itálie, Německo, Rusko) uměle oživen novoklasicismus (jako přihlášení se

     ke slávě římské kultury)

 

malířství

    - Pablo Picasso - šp. malíř a grafik, kubistický obraz Múza

- Michail Dobužinskij - ruský malíř

 

architektura

    - Adolf Loos (vídeňský architekt), Le Corbusier (francouzský architekt)

    - Walter Gropiuse - navrhl a vedl umělecko-řemeslné vzdělávací centrum v Dessau - usilovali zde o překonání hranice

      mezi svobodným a užitkovým uměním, spojení funkčnosti a estetické kvality  

    - Ludwig Mies van der Rohe - Langův dům v německém Krefeldu

     

literatura

    - rozporuplný vývoj

    - mnoho děl ovlivněno revolucí v Rusku a socialistickými idejemi, avšak změna ve 30. letech

    - angažovaná díla trvalé hodnoty - vytvořili umělci rozhořčení soc. vývojem zvlášť po zjevné krizi kapitalismu

    Bertolt Brecht - německý dramatik, básník

     - na počátku tvorby: mnoho romanticko-anarchistického individualismu

         - Matka Kuráž a její děti, Strach a bída Třetí říše

    Jean Giraudoux - Trojská válka nebude (hořké a skeptické dílo, vytvořil své umělecké poselství brzy po tom, co

  se v Německu chopil moci Hitler)

 

    - vývoj avantgardního dramatu nejen v dramatech samotných, ale i v inscenační interpretaci, ve scénografii, režii, herectví

    - experimentální román: - Marcel Proust: 5 dílný román Hledání ztraceného času

       - James Joyce (anglo-irský spisovatel): Odysseus 

    - měšťanská kultura: Thomas Mann (Kouzelný vrch, Doktor Faustus)

    - reakce na hrozbu spol. a pol. vývoje: Elias Canetti (sugestivní román Zaslepení)

 

    - poezie: - Rainer Maria Rilke (Duinské elegie), Ezry Pound (Zpěvy) - fašista, Thomas Stearns Eliot (Pustina), Guillaume

              Apollinaire (Alkoholy)

         - Itálie: Guiseppe Ungareti, Umberto Saba

         - Španělsko: Federico García Lorca

         - Francie: Paul Eduard, Jacques Prévert

         - Československo: Josef Hora, František Halas, Jan Zahradníček, Josef Palivec, Vladimír Holan

 

    - drama: Jean Giraudoux, Luigi Pirandello (Nobelova cena, fašista)    

 

    - Rusko - odlišné od zbytku Evropy, tvorba znemožňována stalinským režimem (přizpůsobit se X mlčet X emigrovat)

      - proti režimu: Velemir Chlebnikov, Andrej Bělyj, Michail Šolochov (Tichý Don - románová epopej o WWI a OV),

     Michail Bulgakov (Mistr a Markétka)

      - s režimem: Maxim Gorkij (spolupracoval s režimem), Boris Pasternak, Dmitrij Šostakovič,

      - emigrace: Marina Cvetajevova, Jevgenij Zamjatin, Ivan Bunin

film

    - brzy sklon ke komerčnosti

    - režiséři:    Francie: René Claire (Pod střechami Paříže), Jean Roneoir (Velká iluze)

        Německo: Georg Wilhelm Pabst

        SSSR: Sergej Ejzenštejn (Ivan Hrozný)

        Amerika: Alfred Hitchcock - natočil 1. zvukový film (1927)

    - 1923 - Benátky - 1. mezinárodní filmový festival

 

hudba

    - vídeňská škola - Arnold Schönberg (tvůrce dodekafonie = dvanáctitónová skladebná technika), Alban Berg,

        Anton Webern

    - směry: - Pařížská šestka - v čele: Artur Honegger; tvorba je reakcí na impresionismus

       - inspirace folklórem: Béla Bartók (maďarský skladatel), Leoš Janáček

       - novoklasicismus - ve Francii

       - americký jazz - z: New Orleans, Chicago, New York

        - Louis Armstrong - americký trumpetista

        - založen na improvizaci, ale ovlivnil i vážnou hudbu -> Francis Poulen

       - swing - hl. ve 30. letech

    - Německo - pestrost stylů

     - Paul Hindenmith - proti všem technickým kompozičním novotám

        Carl Orff

    - Mladá Francie - skupina hlásící se k protinovoklasicismu, mysticismu

         - založili: Daniel Lesseur, André Jolivart a Olivier Messiaen

    - Československo: Bohuslav Martinů, Leoš Janáček

- Igor Stravinský - americký hudebník ruského původu, balet Svěcení jara

 

filozofie

    - zhroucení optimismu 19. stol., roztříštěnost, chaos - chybí základní orientace

 

    - americký pragmatismus - silně ovlivnil Evropu

     - za pravdu přijímá jen to, co se osvědčuje v praktickém životě

    - fenomenologie - Edmund Husserl

      - subtilní metoda, snaha: dosáhnout čistého vědomí a jeho mínění světa

    - filozofická antropologie - po morálním otřesu z války si myslitelé znovu pokládají otázku „co je člověk“

       -> existencionalismus - Gabriel Marcel (Francouz; Metafyzický deník), Karl Jaspers (Němec; Duchovní situace)

          - Robert Bultmann - pokus převést křesťanství do terminologie existenciální filozofie

     Paul Tilich - protestantský teolog, vykládal křesťanské pravdy převážně filozoficky

    - Martin Heigger - dílo Bytí a čas, jazykové analýzy básníků, po válce obviňován z kolaborace s nacisty

    - Oswald Spengler - německý filozof, Zánik západu - lidským dějinám upřel pokrok a smysl

 

    - zoufalé úsilí o únik z nejistoty -> politický fanatismus -> ideologie fašismu, komunismu a nacismu

 

věda

    - velké úspěchy hl. fyzika - vznik atomové bomby

    - díky vědě v Evropě mohutná vlna industrializace

    - sociologie - Karl Mannheim - Ideologie a utopie - kritika ideologického a utopického způsobu myšlení