· od 1936 roste mezinárodní napětí, Británie a Francie provádějí politiku apaesmentu = usmiřování – snažili se nacistům vyjít maximálně vstříct, aby neměli důvod jít do války
· dochází ke zbližování fašistických států
· nejohroženější země ze strany Německa – Československo, Rakousko – Hitler hlásá svoji koncepci sjendocení všech Němců v jednom státě
· nacistům se podařilo podstat Československo a Rakousko dostat do mezinárodní izolace
· 1936 – u nás proběhli obecní volby, SDP v pohraničí posílila své pozice
· 1936 – vláda vydala v čele s Milanem Hodžou – předseda vlády, zákon o ochraně státu, vzniká nejvyšší rada obrany, zvyšuje se zbrojní výrobam, staví se pohraniční opevnění – vzorem opevnění ve Francii
· březen 1938 – Německá armáda bez boje obsadila Rakousko – byla porušena Versailleská smlouva – část Rakušanů připojení uvítala, Hitler připojení nechal schválit v referendu – většina chtěla, prostesty Británie a Francie byly pouze formální
· obsazením Rakousa se prodloužila československoněmecké hranice – Československo se dalo špatně vojensky hádat – Němci získali výhodu pro svůj útok
· duben 1938 – v Karlových Varech se konal sjezd SDP – byl vypracován tzv. Karlovarský program – autonomie pro území, kde žije víc jak 50% Němců, má být povolena nacistická propaganda, poždavek změnit zahraničně politickou orientaci Československa na Německo, Československá vláda program odmítla
· květen 1938 – k našim hranicím se piblížila Německá armáda
· 20. a 21. května u nás proběhla částečná mobilizace
· velmoci – byli ochotny Československu pomoci v případě útoku, ale ve skutečnosti neměli zájem o válku – Německo se stahuje zpátky
· do Československa je poslán zprostředkovatel k jednání mezi Československou vládou a SDP – Walter Runciman – jednal s oběma, nakonec dojednal kompromis
· září 1938 – Čskoslovenská vláda byla ochotna přijmout autonomii, pro SDP to mělo končit s požadavky, ale od Hitlera příkaz – pohraničí mělo být připojeno k Německu
· 12. září 38 – pokus o státní převrat v pohraničí ze strany SDP – dochází k teroristickým útoků, proti československým úřadům, za dva dny pokus potlačen, vůdci SDP uprchli do Německa, SDP je zakázána
· 15. září – v Berchtesgadenu se schází Hitler s britským ministerským předsedou Nevillem Chamberlainem – Cham. souhlasil s Hitlerovým požadavkem připojit k Německu území, kde žije více než 50% Němců
· 21. září – na naši vládu byl vyvinut nátlak ze strany Británie a Francie, aby s odstoupením území souhlasila, jenomže u nás poté probíhají protestní demonstrace, je vyhlášena generální stávka, Hondžova vláda odstoupila
· 22. září – vzniká nová válka v čele s generálem Janem Sirovým – vyhlásila, že se bude Československo bránit
· další jednání v Godesbergu – Hitler s Cham. – Hitler přichází s požadavkem, aby Cěskoslovensko mělo nové nepřátele, tak chtěl aby odstoupilo území, kde žije 50% Poláků nebo Maďarů, Cham. souhlasí
· 23. září – proběhla všeobecná mobilizace, částečná mobilizace proběhla i v Británii a Francii, vojenskou pomoc slíbil i SSSR; nejrychlejší mobilizace na světě – než byla mobilizace přečtena, tak už byly jednotky nastoupené – obyvatelstvo bylo ochotno republiku chránit
· Musolini – přišel s návrhem uspořádat další jednání v Mnichově
· 29. září – Mnichovská konference – sešli se Hitler, Musolini, Chamberlain, Edouard Daladiére – bez našich zástupců – nesměli tam, shodli se na tom, že Československo by mělo dostoupit svá pohraničí okolním zemím, kde žije víc než 50%, hlavně Německu a Polsku, Maďarům dali naději; podepsána Dohoda – doručena do Prahy, na prezidenta Beneše vyvíjen nátlak, aby ji podepsal – prezident vycházel z toho, že nás spojenci opustili a že ji podepíše; armáda se s tím smířit nechtěla a chtěli ho sesadit, na to nedošlo
· podle ústavy se změnou hranic může soushlasit jenom parlament – prezident jednal protiústavně – to nás zachránilo po válce – území nám bylo vráceno
· podle Dohody musela armáda opustit pevnosti a zanechat výzbroj na místě – i tak se výzbroj ničila nebo odvážela
· 1. říjen – Německá armáda začala obsazovat Československé pohraničí; proti Mnichovské dohodě silné protesty obyvatelstva
· ze zabíraného území pak přichází vlna uprchlíků do vnitrozemí
· důsledky Mnichovské konference – Československo ztratilo téměř 40% průmyslových podniků, ztráta ložisek nerostných surovin, přerušena dopravní síť, nové hranice se nedali bránit, velké morální škody – část obyvatel si to vyložila jako selhání demokracie, tím pádem snáze přijímali jiný režim po válce