Česká próza 1. polovina 20. století

• pokračuje činnost realistů – Rais, Nováková, Stašek
• díla historická – některá díla Jiráska, Wintera, Durych
• pokračují i naturalisté – Čapek Chod,
• obraz války – John, Hašek, Šrámek
• legionářská – Kopta, Kaplický, Medek
• expresionismus – Klíma, Weiner
• impresionismus – Šrámek
• demokratický proud – Čapek, Poláček, Bass
• imaginativní próza – založena na obrazotvornosti, Vančura, Schulz, Konrád
• katolicky orientovaní autoři – Durych, Deml, Čep
• sociální, společenská – Pujmanový, Olbracht, Majerová, Nový
• ruralisté – próza vztahující sek venkovu – Martínek, Prokůpek, Vrba, Morůvek
• psychologická próza – Pujmanová, Glazarová, Havlíčel, Hostovský, Benešová
• ve 20. letech převažovaly menší prozaické žánry
• ve 30. letech próza získává dominantní postavení, rozvíjí se román – společenský, psychologický, historický, próza i baladická

Demokratický proud

• snažili se rozpory překlenout mírnou cestou
• svoje názory opírají o filozofická východiska
• vliv na ně měl americký pragmatismus – vycházel ze zkušenosti způsobu amerického života, rozpracovával noetiku; byli přesvědčeni, že každý člověk má svoji pravdu, že na tuto pravdu má i svoje právo, lidé by měli hledat, co je jim společné a ne to co je rozděluje a činí z nich nepřátele; pragmatismus nedůvěřuje velkým pravdám, tedy ideologickým systémům, které staví lidi proti sobě, dává přednost malým pravdám – ty hledá mezi obyčejným lidem, menší pravdy lidé mohou překonat a překonávají je
• demokratický proud se hlásil k Masarykovi jako jednomu z inspirátorů
• orientace na člověka, který se s tím druhám obyčejně domluví
• snažili se psát takovou literaturu, aby byla přístupná i díky svým vysokým nárokům
• snažili se vybírat i to, co skutečného člověk zajímá, vznikají i knížky o zahradničení, fotbalu, o chovu domácích zvířat, čtenáři se snažili přiblížit i jazykem, do děl vkládají i humor
• Zastánci demokratického proudu měli blízko k novinářství, aby byli v denním styku se čtenářem. Většinou pracovali v pražské nebo brněnské redakci Lidových novin – přispívali sem třeba bratři Čapkové, K. Poláček, E. Bass, R. Těsnohlídek…
• Rozvíjela se i literární kritika. Ve 30. letech sílí nebezpečí fašismu – příznačné v tvorbě Karla Čapka. Do jeho děl se dostávají i utopické prvky.