· proces dorozumívání
· složky: účastníci = komunikanti, způsob konktaktu komunikantů, téma, tzv. kanál komunikace – prostředek a prostředí – přímá, nepřímá, kód – dohodnutý systém znaků – pomocí jazyka, pomocí morzeovy abecedy, hluchoněmí
· etypy: bezprostřední komunikace mezi dvěma přáteli, blízkými, před komunikací – výběr tématiky, úvaha, vlastní komunikace, ze strany posluchačů musí dojít k porozumění
· druhy:
o verbální – pomocí jazyka, písemná nebo mluvená forma
o verbální – neverbální – slovo a fyzický kontakt, gesta, mimika, pohyb
o neverbální – pantomima, kreslený vtip, světelné, zvukové signály, reklama beze slov
· komunikanti: vztahy neutrální nebo důvěrné; v přímémkontaktu bezprostředkovém nebo zprostředkovaný – telefon, nepřímý – knihy, korespondence, noviny
· sruhy komunikátu:
o dialog: rozhovor mezi nejméně dvěma lidmi, může být připravený nebo nepřipravený, téma se vyvíjé, mění, střídají se témata, tématické posuny, většinou se dialog vede formou otázek a odpovědí, základní vyjadřovací prostředek dramatu; replika – část dialogu přednesená jedním účastníkem bez přerušení
o monolog: jednosměrná komunikace, nepřetržitý projev, výklad, referát, přednáška, proslov, vypravování, popis, knihy
o vnitřní monolog: v knihách, myšlenky
o střídání monologu s dialogem: publicistika
· nedorozumění – záměr autora – v hádankách, anekdoty, alegorie; záměr příjemce
· zprostředkovatel – tlumočník, mluvčí