Růst mezinárodního napětí a ozbrojené konflikty ve 30. letech
roste mezinárodní napětí na celém světě
situace na Dálném východě:
Japonsko – agresivní stát – má zájem o část Číny – o Mandžusko – Japonsko má nedostatek nerostných surovin a tam suroviny jsou, je to také úrodná oblast
září 1931 – Japonci zinscenovali pumový atentát na svou železnici v Mukdenu (v Mandžusku) – tvrdili, že to udělali Číňané – záminka k vojenskému zásahu Japonců v Mandžusku, Japonci na území zakládají výbory na zachování míru a pořádku a úřad pro sebeurčení – do 1932 ovládli všechny Mandžuské provincie a vyhlásili tady nezávislý stát s názvem Mandžukuo – nezávislý byl jen formálně, pod kontrolou Japonska, aby se Číňané nestavili proti, tak do čela Japonci postavili posledního čínského císaře Pchu-Ji
Japonci se s tím nespokojili – 1937 zahájili útok proti Číně, zájem měli o úrodné čínské nížiny, úspěch se zdařil proto, že Čína byla oslabená občanskou válkou – konflikt mezi Kuomintangem a komunisty, situace v Číně je velice nepřehledná – Japonci toho využili
nakonec se podařilo Japonce vyhnat z Číny až v roce 1945
Čankajšek, Maocetung – Čínští politici bojující proti sobě
Afrika:
je rozdělena mezi koloniální velmoci
Italové chtěli rozšířit své koloniální území – ovládali Eritreu, Italské Somálsko, Lybii, chtěli Etiopii (Habeš), aby propojili Eritreu a Italské Somálsko
Mussolini podcenil protivníka – 1935 – Italové zahájili útok – Habešská armáda byla špatně vyzbrojená, ale tvrdě se bránila
Habešký císař Hailé Selasié I. se vydal do Ženevy do Společnosti národů, hledal tam podporu, dosáhl toho, že Společnost národů vyhlásila proti Itálii sankce – vyhlášeno embargo na ropu do Itálie, vyhlášeno uzavření Suezu, protože přes něj se tam dostávali vojáci
Angličané sankce nerespektovali – Suez uzavřený nebyl – Italský armáda byla dobře zásobovaná
1936 – Italové dobyli Addis Abebu – hlavní město, pojmenováno jako Italská východní Afrika – vyhnáni až roku 1941 Angličany
Evropa:
nacisté neuznávali Versailleský systém – chtěli, aby byl zrušen
Hitler získal Saarsko
1936 – Hitler se rozhodl obsadit demilitarizované pásmo v Porýní – Hitler tam nechal armádu – porušil Versailleskou smlouvu – Francie protestovala pouze formálně – Hitler získal popularitu
30. léta – ve Španělsku levicová vláda – toho chtěl využít Stalin k prosazování svých zájmů ve Španělsku – plánoval tam vytvořit komunistickou diktaturu – posilování levice nevyhovovalo části španělské armády – např. Francisco Franco – generál španělské armády, ve Španělském Maroku dal dohromady jednotku, se kterou zahájil tažení proti španělské vládě 1936, ve Španělsku vypukla občanská válka
Franco měl podporu z Německa a Itálie, španělskou vládu podporovali dobrovolníci z mnoha zemí – např. i z Československa; jenomže během občanské války vypukly spory mezi socialisty a komunisty, nakonec nastal rozkol a začali bojovat proti sobě – bojují zde tři strany, což nahrávalo Francovi
Komunisté, socialisté a vůbec ta pakáž co si říkala republikáni používali velmi kruté metody boje – nebrali zajatce, ale rovnou je stříleli, mrzačili lidi, symbolem utrpení se stala obec Guernica (v Baskitsku) – byla rozbombardována, většina obyvatelstva zahynula
1939 – zvítězil Franco – jeho armáda obsadila Madrid, Francův režim se udržel do jeho smrti 1975
Poznámka: Francova vláda byla ve znamení prosperity, nebýt jeho, bylo by Španělsko na úrovni řadového afrického státečku a nutno podotknout, že tvrdé metody které používal, byly vzhledem k pohnuté době nutné.
Statistika