-    hlavní rysy přechodu od pravěku ke starověku:
    ·    společenská dělba práce - výrobní specializace, oddělení činností výrobních od nevýrobních (vojáci, kněží)
    ·    sociální diferenciace
    ·    některé náboženské obřady slouží k uctívání žijícího panovníka
    ·    vznik písma
    ·    podmínky pro vznik civilizovaného centra - mírný a subtropický pás povodí velkých řek (Eufrat, Tigris, Nil, Indus, Ganga, Chuang-Che, Jang-c´-tiang), úrodná půda

-    civilizace vytvářejí 1. kulturní krajinu - vysušování, žďáření, likvidace porostu
-    nutné kovové nástroje
-    hráze a zavlažovací kanály
-    musí to být řízeno z centra, proto jen v 1. centralizovaných sídlištích
-    z nich pak jsou 1. státy
-    mají panovníka
-    opírá se o představitele bohatých rodů a o armádu
-    povinností panovníka je ochrana lidu, ti za to platí daně (v naturáliích)
-    získávání válečných zajatců - nejdřív zabíjeni, pak mrzačeni (useknutí pravé ruky) nebo šli dělat těžké práce do otroctví
-    do otroctví se šlo i za trest nebo za nesplácení (dlužní otroctví)
-    otroci ale pracovali i jako vědci, úředníci či učitelé

-    typy starověkých států
    ·    staroorientální státy (orientální despocie) - vznikají ve 4. tisíciletí BC (Mezopotámie, Egypt, Čína)
    ·    klasické otrokářské státy - vznikají ve 3. - 2. tisíciletí BC, často poblíž nejstarších civilizací (Kréta, Chetície, Malá Asie, Fénicie, Řecko, Řím)