Pracovní právo

prameny

• Listina základních práv a svobod, Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti, o kolektivním vyjednávání, o mzdě
• mezinárodní dokumenty
• vnitropodnikové právní normy – mohou si vytvořit svoje pracovní řády (nesmí být v rozporu)
• kolektivní smlouvy uzavírané mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi
• netýká se živnostníků ani neřeší vztahy v obchodních společnostech, ani smlouvami o práci nebo díle
• cílem republiky je co nejvyšší zaměstnanost lidí

úřad práce

• ve větších městech – úřady práce – pomáhají lidem najít práci, zprostředkovávají pracovní uplatnění, mají přehled o nabídce a poptávce pracovních sil na trhu práce, vedou evidenci volných pracovních míst, mohou nabídnout uchazečům místo
• zprostředkovávají rekvalifikaci – často lidé z nezvyklého oboru, pracovní místa se rušila, v daném regionu nemohou sehnat práci ve svém oboru, nabídka jiných míst – potřeba projít kurzem
• zabezpečují lidi hledající zaměstnání – poskytují hmotné zabezpečení
• pracovní agentury – nabízí zprostředkování zaměstnání, některé jsou specializované, „lovci hlav“ - hledají specialisty
• ne všechny agentury jsou seriózní, lepší využít ověřenou a důvěryhodnou agenturu
• úřady práce ve spolupráci s městy samy vytvářejí pracovní místa – sezónní práce – veřejně prospěšné práce
• podpora v nezaměstnanosti – pouze pokud jsou evidováni na úřadu práce, záleží na věku nezaměstnaného, jak dlouho už pracoval, max. 2,5 násobek životního minima
• úřady práce evidovaným nabízejí místa, pokud uchazeč několikrát odmítne odpovídající místo, ztrácí podporu v nezaměstnanosti, musí se aktivně snažit práci hledat

účastníci pracovně právních vztahů

• zaměstnanec – fyzická osoba, musí být pracovně způsobilá – od 15 let, od 18 let – plná právní způsobilost, u mladistvých musí smlouvu podepsat zákonný zástupce
• zaměstnavatel – může být každý člověk, který má právní subjektivitu – fyzické i právnické osoby, nemusí být podnikatelé

pracovní poměr

• vznik – sepsáním pracovní smlouvy, jmenováním do funkce nebo volbou (funkcionáři, zvoleni na určité období)
• délka pracovní doby
  • plná pracovní doba - většina poměrů na plnou pracovní dobu, přínosem by bylo více zkrácených úvazků
  • zkrácená pracovní doba (zkrácený pracovní úvazek),– využívají ho hlavně ženy, v západní Evropě běžné, o kratší úvazky není příliš zájem – menší plat, zaměstnavatel nevychází vstříc
• délka trvání
  • na dobu určitou - dané datum ukončení
  • na dobu neurčitou
• hlavní a vedlejší
  • hlavní - u jednoho zaměstnavatele, na plnou pracovní dobu (40 hodin týdně)
  • vedlejší – vedle hlavního poměru práce u jiného zaměstnavatele, na kratší pracovní dobu – nemusí být souhlas hlavního zaměstnavatele
• souběžné pracovní poměry
  • např. uklízečky – u několika zaměstnavatelů pracovní poměr, u všech na kratší pracovní dobu
• vedlejší činnost
  • zaměstnanec pro stejného zaměstnavatele ještě jinou činnost – účetnictví a úklid, vaření a úklid, jsou výhodné (pro zaměstnance) dvě pracovní smlouvy
• mimo zaměstnání
  • jiná práce – např. smlouva o díle

pracovní smlouva

• uzavírá se vždy písemně
• mají ji obě strany, obě ji podepisují
• zákon přikazuje tři nutné věci – datum nástupu do práce, místo výkonu práce, druh práce
• zájem zaměstnavatele – stanovit druh práce obecně, v zájmu zaměstnance – co nejkonkrétněji
• dále – výše platu, zkušební doba (ze zákona 3 měsíce), proškolení, nároky na dovolené, kurzy, pracovní cesty
• nesmí být v rozporu se zákoníkem práce
• zkušební doba – max. 3 měsíce, zaměstnanec může odejít bez udání důvodu, zaměstnavatel ho může propustit
• změny je třeba písemně sepsat, znovu podepsat – forma dohody, obě strany musí souhlasit
• změny – zaměstnavatel musí zaměstnance převést na jinou práci – těhotná žena, krátce po narození dítěte, bacilonosiči, zákaz činnosti
• zaměstnavatel může zaměstnance převést na jinou práci – zahájeno trestní řízení související s prací, nečekané okolnosti, které znemožňují vykonávat práci – porucha strojů, přírodní katastrofa

konec pracovního poměru

• končí automaticky daným datem, pokud je na dobu určitou
• dohodou
• výpověď
• zrušení pracovního poměru ve zkušební době
• okamžité zrušení
  • zaměstnanec je odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody
  • porušil pracovní kázeň obzvlášť hrubým způsobem (opilost, ohrožoval okolí, způsobil škodu, napadnul zákazníka)
  • zaměstnavatel po zaměstnanci požaduje práci, která by mohla ohrozit jeho zdraví
  • pokud nedostane mzdu (ani její náhradu) do 15 dnů od domluveného data

dohoda o výpovědi

• vždy písemně
• zaměstnavatel musí uvést důvody, pokud to zaměstnanec žádá – kvůli dalšímu zaměstnání

výpověď

• musí být písemná, doručená, lepší ji poslat a mít na to doklad
• začíná výpovědní lhůta, trvá 2 měsíce – od 1. dne následujícího měsíce

kdy nesmí zaměstnavatel dát výpověď

• v ochranné době – těhotenství, osamělé matky pečující o dítě mladší tří let
• v dočasné pracovní neschopnosti – nemoc
• v případě uvolnění do funkce – v této době lze ukončit poměr dohodou
• trestný čin nebo hrubé porušení kázně – může dostat výpověď i v ochranné době
• do výpovědi nemusí zaměstnanec uvést důvod

pracovní kázeň

• zaměstnanec plní své povinnosti, které vyplývají z pracovní smlouvy a z pracovního řádu pracoviště
• uposlechnutí pokynů nadřízeného
• základní povinnosti – dodržování pracovní doby – někdy je pevně daná, někdy flexibilní
• podmínka – pracovat pět hodin
• 40 hodin za týden
• přestávka – 30 minut na jídlo a oddech, nezapočítává se do pracovní doby
• používání předepsaných pracovních oděvů, pomůcek
• dodržovat všechny pracovní předpisy – o bezpečnosti, zaměstnavatel je povinen zaměstnance pravidelně proškolovat o bezpečnosti, pokud nebude zaměstnanec obeznámen, odpovědnost nese zaměstnavatel
• obdobou pracovního řádu je i školní řád

·  dovolená na zotavenou: slouží pro zotavenou, minimálně 2 týdny v kuse, je placená, podle průměrné mzdy, základní délka – 4 týdny, někdy i delší, učitelé 8 týdnů, je na ní nárok až po odpracování určitého počtu pracovních dnů, dodatková dovolená – např. horníci, další dovolená – u povolání spojené s povětrnostními vlivy – např. sezóní práce, pokus se dovolená snižuje – za neomluvené, zameškané dny, když je někdo nepřítomen z důvodu nemoci, musí se nahlásit – minimálně 14 dní, záleží na zaměstnavateli, jestli ji umožní nebo neumožní vybrat, někdy i celozávodní dovolená – když je málo práce, dovolená se vyplácet musí, dovolená se neproplácí, zaměstnanci ji musejí vybrat, může se převést i do dalšího roku

·  odměna za práci: mzda = plat; mzda má několik složek – tzv. tarifní mzda = základní, je celostátně dána u profesí, která se vyskytuje všude, jsou dány dosaženým vzděláním a dosaženou prací, dále příplaty – osobní, za vedení, za kvalitu práce, za spravování určité oblasti, většinou je to všecno v kolektivní smlouvě, dále mimořádné odměny – např. vyšší zisk, náhrady mzdy – náhrady cestovních výdajů, peníze za přesčasy – mzda zvýšená nejméně o 25% mzdy normálního výdělku, může za ní být poskytováno i náhradní volno, mzda je vždycky vyplácena zpětně za měsíc, v pracovjní smlouvě je uvedeno do jakého data, většinou se převádí na účet; srážky ze mzdy – na pojištění, na hypotéky

·  pracovní úraz – zaměstnavatel musí nahradit škodu, nebo když vznikne nemoc z povolání

·  odborové organizace – cílem je prosadit a hájit zájmy zaměstnanců, ze zákona musí zaměstnavatel umožnit jejich vznik, hájí nejenom zájmy všech, ale i jednotlivců, výhod využívají všichni; sledují, jak se dodržují všechny pracovně právní předpisy – např. mzdové, bezpečnost, mohou vztupovat na pracoviště, podávají návrhy na zlepšení podmínek, zaměstnavatelé s nimi musí řešit rozvržení pracovní doby, přesčasy, formy mzdy, odškodňování úrazů, nemocí, výpovědi, převádění zaměstnanců na jiné práce; výsledkem jednání je kolektivní smlouva, která je závazná pro obě strany, která přesně upraví pracovně právní vztahy

·  odborové svazy – podle profesí

·  zaměstnanci mají právo na stávku – je to krajní řešení, ale všichni na něj mají právo a nesmí být pro ni vyhozeni z práce