Vláda prvních Habsburků v Českém království

hosp. poměry za Ferdinanda I. : české země hosp. vyspělé – vyšší šlechta se věnuje podnikání, nové obory mimo cechy – základ pozdějších manufaktur – železářství a textilnictví, brzdou hosp. rozvoje – nedostatek pracovních sil a domácích investorů Habsburkové: centralizují monarchii, oporou – katolická církev a rakouská šlechta, Ferdinand zakládá ve Vídni nové centrální úřady, úřední jazyk – němčina – to vyvolává problémy – Habsburská monarchie mnohonárodnostní Maxmilián I.: nástupce Ferdinanda, 60. – 70. léta 16. století, katolík sympatizující s luterány, ustoupil české šlechtě v tom, že jí snížil daně, ale na úkor měst, v Čechách se zdržoval málo, věnoval se spíše zahr. politice – válčil proti Turkům – prohrával, pokusil se získat po vymření Jagellonců polský trůn, ale nezískal ho jeho neúspěchů v zahr. politice využila česká šlechta 1575 – vynutila si uznání tzv. české konfese – dohoda mezi českými luterány, novoutrakvisty a českými bratry – shodli se na společném vyznání víry – církve se navzájem považovali za spojence a ne za kacíře – Maxmilián to uznal čeští nekatolíci si zvolili 15 defensorů – měli dohlížet na dodržování náboženské svobody Rudolf II. : konec 16. století, poč. 17. století, vychován ve Španělsku jako přísný katolík, málo schopný politik, měl spory s ostatními členy rodu, 1583 – přesídlil z Vídně do Prahy – tam se věnoval, vědě, umění, alchymii – podvodníci z něj tahali peníze za Rudolfovy vlády – protihabs. povstání v Uhrách – v čele – Isztván Boczkay – 1606 – uherská opozice donutila Rud. uzavřít mír – spojili se proti němu i s Turky – neměl na výběr a musel na mír přistoupit, na Rud. stranu se postavili české stavy – donutili ho vydat zákon pro náboženskou svobodu – musel ji zaručit nejprve uherským stavům, ale k podpisu smlouvy donutil bratra Matyáše – spory mezi Rudolfem a jeho bratrem Matyášem – vedlo ke konfliktu – na stranu Matyáše – stavy v Uhrách, na Moravě a v Rakousku, Rudolfa podpořili české stavy 1608 – mír mezi Rud. a Mat. – Rudolf se musel ve prospěch Matyáše vzdát vlády v Uhrách, Na Moravě a v Rak. zemích, Rudolf – Čechy, Lužice, Slezsko 1608 – Rudolf potlačil vzbouření proti aktivitám katolického kruhu kolem Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic – to se nelíbilo českým stavům, které se spojily s Moravou a Slezskem – Rudolf ustoupil a 9. července 1609 vydává Majestát na náboženskou svobodu – potvrzení České konfese, zanesen do zemských desek – platil jako zákon, nikdo nesmí být nucen proti své vůli ani ke katolictví, ani k jiným vyznáním, vztahy mezi jednotlivými církvemi se řešili podle tzv. Porovnání a k ochraně nekatolíků byl zřízen sbor třiceti defensorů – deset ze stavu panského, rytířského a městského srpen 1609 – podobný Majestát vydán i ve Slezsku – hlavně pro podporu luteránství Rudolf – nelíbilo se mu neustálé ustupování, využil pomoci příbuzného pasovského biskupa Leopolda a povolil v lednu 1611 vstup jeho vojsk na území Čech – drancovali hlavně na jihu, ale poté také v Praze na Malé Straně – to vzbudilo velkou nevoli, proti i Matyáš duben 1611 – Rudolf II. byl nucen vzdát se koruny ve prospěch Matyáše a musel slíbit, že doporučí jeho volbu v Říši, císařem Říše římské se stal Matyáš až po Rudolfově smrti 1612