-    Indoevropané, od 3. tisíciletí BC v Malé Asii, ovládli místní semitské kmeny, převzali náboženství a kulturu, klínové i hieroglyfické písmo, jejich jazyk rozluštil Bedřich Hrozný
-    hornatá oblast, dřív hodně lesů, ale byly káceny na lodě, dnes zničeno, méně úrodná půda, řeky méně vody, nemůže zde být zavlažovací zemědělství, málo potravy - řešeno obchodem (železná ruda, stříbro, měď)

    ·    starochetitské období (17. - 15. století BC)
-    počátek dějin nejasný, jsou informace o bájném zakladateli Labarnášovi (labarnáš je později panovnický titul)
-    Chattuššiliš I. (od města Chattušaš) - 17. století BC, začíná výboje, průnik do Sýrie, až za Eufrat, upevnil stát
-    nástupce Muršiliš I. - největší výboje v chetitských dějinách - vyvrátil starobabylónskou říši
-    po jeho smrti úpadek, boj o moc, vraždy v královské rodině, využili toho Kaškové - kočovníci z Asie, zpomalili vývoj
-    koncem 16. století BC se k moci dostává Telipinuš, stabilizoval poměry, vypracoval nástupnický řád, podnikal i diplomatický výboje - např. nejstarší mezinárodní smlouva - se státem Kizvatna, kde se podřizuje Chetitům
-    po jeho smrti úpadek, rychlé střídání panovníků, Chetité přišli o pohraniční území

    ·    novochetitské období (15. - 13. století BC)
-    obnovení státu začal Šuppiluliumaš I., pokračuje ve výbojích, průnik do Sýrie, likvidace churitského státu Mittani, války proti Egyptu
-    Muršiliš II. získal nové území, násilné přestěhování celých kmenů = zdroj nestability
-    Muvatališ - roku 1225 BC bitva u Kadeše, mírová smlouva s Egyptem, později i spojenecká
-    Chatušiliš III. - dobré vztahy s Egyptem a Babylónií, výboje na západ, po smrti úpadek, toho využili mořské národy a kolem roku 1200 BC zpustošili Malou Asii, Chetitská říše zaniká a už nikdy není obnovena