< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Kultura 19. stoletíVýpisky na písemku - 19. stoletíDějepis

Kultura 19. století (kratší)

Kultura 19. století

 

·  v počátku 19. století v Evropě téměř všude romantismus

·  romantický hrdina – osamělost, přecitlivělost, neuznaný, zoufalý, melancholický, ironický

·  romantismus – středověké náměty, folklor, tajemnot, noční scenérie

·  nejromantičtějí umění je hudba – nejvíce v německu – symfonie, opery, koncerty, písňové cykly

·  v této době se také začínají půjčovat knihy, čtou se romány, které noví čtenáři považovali za skutečné, vydávat časopisy a noviny, „The Spectator“ – Velká Briánie, Francie – „Gazette de France“ – oficiální list ruského absolutismu

·  v módě také pláč, melancholie, ale i záliba v noci, smrti – hlavně v baladách – Robert Burns, populární gotický hrůzostrašný román

·  Jean Jacques Rosseau – švýcarský myslitel, romantik, nejprve osvícenec, hlásil návrat k přírodě, román „Nová Heloisa“ – o skupině lidí na venkově žijících přirozeným způsobem, plní ušlechtilosti a citu, politické názory – „O společenské smlouvě“, příčiny a politické důsledky nerovnosti mezi lidmi spatřoval ve vzniku soukromého vlastnictví

·  Německo:

o   literatura:

§     romantismus navázal na hnutí Sturm und Drang = Bouře a vzdor, který měl největší vliv: Johann Wolfgang Goethe, Friedrich Shiller

§     Friedrich Shiller – básník, humanista, hlásal lidskou svobodu a důtojnost, dramatik, „Úklady a láska“, „Valdštejn“, „Don Carlos“, „Vilém Tell“

§     Johann Wolfgang Goethe – titul kníže básníků, milostný román „Utrpení mladého Werthera“ – kombinace tehdy populárního románu dopisového a deníkového, zasáhl do módy – série sebevražd, podle hrdiny se oblékalo; dvoudílná tragédie „Faust“ – lidská touha, poznání, úděl

§     Immanuel Kant – největší německý osvícenec, „Kritika čistého rozumu“, „Kritika praktického rozumu“, „Kritika soudnosti“

o   filosofie: Karl Marx – polemické spisy – „Filosoficko-ekonomické rukopisy“, „Komunistický manifest“ – spolu s Friedrichem Engelsem  - základ pro třídílný „Kapitál“ – analýza a kritika kapitalistické společnosti

o   hudba:

§     Ludwig van Beethoven – rozhraní hudebního klasicismu a romantismu, klavírní sonáty, 9 symfonií, smyčcové kvartety, revoluční opera „Fidelio

§     písňová tvorba – Franz Schubert, Robert Schumann, Hugo Wolf

§     Richard Wagner – operní skladtel, dirigent, básník, filosof, opery a hudební dramata – „Bludný Holanďan“, „Lohengrin“, „Tristan a Izolda“, „Parsifal“, „Mistři pěvci norimberští“

o   největší historik 1. poloviny 19. století – Leopold Ranke

·  Anglie:

o   literatura:

§     četnost romatických spisovatelek

§     Samuel Richardson – „Clarisa aneb Historie mladé dámy“ – sentimentalistický román

§     sentimentalita se projevovala i zálibami o středověkou historii a hradní zříceniny

§     Robert Burns – skotský básník, básnická povídka „Tom O´Shanter“

§     William Wordsworth a Samuel Taylor Coleridge – romantičtí básníci, spolu vydaly „Lyrické balady“ – jedno ze základních děl romantické poezie

§     Walter Scott – historické romány, romantik

§     George Gordon Byron – ironicky laděný „Childe Harold“ – prototyp romantického hrdiny

·  Francie:

o   na počátku století klasicismus dále empír: Jacques – Louis David – malíř, námětem Napoleonova tvář, revoluční výjevy, „Zavraždění Marata“; oslava císařství – empire = císařství

o   romantismus:

§     literatura:

·    za manifest je považována Stendhalova stať „Racine a Shakespeare“

·    Stendhal – přechod od romantismu k realismu - „Červený a černý“, „Parmská Katouza“

·    Victor Hugo – básník, prozaik, básnický cyklus „Legenda věků“, romány „Chrám Matky boží v Paříži“, „Dělníci moře“, „Ubožáci“, dramatik

§     hudba: Hector Berlioz – „Requiem“

o   architektura: poprvé se vymanili z historie, když použili jako stavební materiál železo –ocelové konstrukce, Pařížská Hlavní tržnice; Gustav Eiffel - Eiffelova věž, Joseph Monier – vynalezl železobeton

·  Španělsko: Francisco Goya – malíř, „Třetí máj“ – španělský odboj proti fr. okupaci, začal jako rokokový malíř, „ Saturn požírá své děti“ – obraz bez racionality; romantické tendence

·  Rusko:

o   Michail Lermontov – romantik

o   Alexandr Sergejevič Puškin – romá ve verších „Evžen Oněgin“ – už prvky realismu; básník

o   hudba: Modest Musorgskij – „Boris Godunov“

·  Polsko:

o   Adam Mickiewicz – epos „Pan Tadeáš“, básník

o   Fryderyk Chopin - klavírista

·  Itálie:

o   Niccoló Paganini – houslový virtuóz

o   v hudbě hlavně operní tvorba –Gioacchino Rossini, Vincenzo Bellini

o   Giuseppe Verdi – hudebník, opery „Rigoletto“, „Aida“, „Don Carlos“, „Othello“

·  Maďarsko: Ferenc Liszt – klavírní virtuóz, symfonické básně, „Faustovská symfonie“

·  secese = odpoutání od dosavadních umění, secese byla v každé zemi pojmenována jinak – v Belgii a Francii - art noveau, secessio v Habsburské monarchii, Modern Style ve Velké Británii, stile nuovo v Itálii, Jugendstil v Německu; secese chtěla vytvořit nový životní styl

·  impresionismus:

o   malířství:

§     Edouard Manet – „Snídaně v trávě“, „Snídaně v ateliéru“, „Olympie“

§     malovali ve volné přírodě

§     název poprvé použit novinářem Leroyem, který chtěl zesměšnit způsob malby nezávislých malířů, použil ho z názvu obrazu Clauda Moneta „Dojem (imprese), vycházející slunce“

§     Auguste Renoir – „Moulin de la Gallete“

§     Georges Seurat – zakladatel pointilismu – kladení barev na plátno drobnými body

o   hudba:

§     Wagner – „Parsifal“

§     Fryderyk Chopin

§     Claud Debusy – orchestrální preludium „Faunovo odpoledne

§     Maurice Ravel – „Bolero“

·  realismus:

o   Charles Dickens – anglický spisovatel, „David Copperfield“, „Nadějné vyhlídky“

o   Honoré de Balzac – „Lidská komedie“

o   Gustav Flaubert

o   Lev Nikolajevič Tolstoj – „Vojna a mír“, „Vzkříšení“

o   Fjodor Michajlovič Dostojevskij – „Zločin a trest“, „Idiot“, „Bratři Karamazovi“

o   Henrik Ibsen – norský dramatik, „Divoká kachna“

o   Georges Bizet – opera „Carmen“

·  dekadence: Friedrich Nietzsche – filosofická báseň „Tak pravil Zarathustra“ – hledal ideály nadčlověka

·  symbolismus: Stéphan Mallarmé, Paul Verlain, Arthur Rimbaud

·  avantgardní směry: surrealismus – Francie, expresionismus – Německo, futurismus – Itálie, Rusko, dále fauvismus, kubismus, primitivismus




Přidal: tess.for 29. 11. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 959
Zhlédnuto: 6277 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Kultura 19. stoletíVýpisky na písemku - 19. stoletíDějepis