Kultura 19. století
· v počátku 19. století v Evropě téměř všude romantismus
· romantický hrdina – osamělost, přecitlivělost, neuznaný, zoufalý, melancholický, ironický
· romantismus – středověké náměty, folklor, tajemnot, noční scenérie
· nejromantičtějí umění je hudba – nejvíce v německu – symfonie, opery, koncerty, písňové cykly
· v této době se také začínají půjčovat knihy, čtou se romány, které noví čtenáři považovali za skutečné, vydávat časopisy a noviny, „The Spectator“ – Velká Briánie, Francie – „Gazette de France“ – oficiální list ruského absolutismu
· v módě také pláč, melancholie, ale i záliba v noci, smrti – hlavně v baladách – Robert Burns, populární gotický hrůzostrašný román
· Jean Jacques Rosseau – švýcarský myslitel, romantik, nejprve osvícenec, hlásil návrat k přírodě, román „Nová Heloisa“ – o skupině lidí na venkově žijících přirozeným způsobem, plní ušlechtilosti a citu, politické názory – „O společenské smlouvě“, příčiny a politické důsledky nerovnosti mezi lidmi spatřoval ve vzniku soukromého vlastnictví
· Německo:
o literatura:
§ romantismus navázal na hnutí Sturm und Drang = Bouře a vzdor, který měl největší vliv: Johann Wolfgang Goethe, Friedrich Shiller
§ Friedrich Shiller – básník, humanista, hlásal lidskou svobodu a důtojnost, dramatik, „Úklady a láska“, „Valdštejn“, „Don Carlos“, „Vilém Tell“
§ Johann Wolfgang Goethe – titul kníže básníků, milostný román „Utrpení mladého Werthera“ – kombinace tehdy populárního románu dopisového a deníkového, zasáhl do módy – série sebevražd, podle hrdiny se oblékalo; dvoudílná tragédie „Faust“ – lidská touha, poznání, úděl
§ Immanuel Kant – největší německý osvícenec, „Kritika čistého rozumu“, „Kritika praktického rozumu“, „Kritika soudnosti“
o filosofie: Karl Marx – polemické spisy – „Filosoficko-ekonomické rukopisy“, „Komunistický manifest“ – spolu s Friedrichem Engelsem - základ pro třídílný „Kapitál“ – analýza a kritika kapitalistické společnosti
o hudba:
§ Ludwig van Beethoven – rozhraní hudebního klasicismu a romantismu, klavírní sonáty, 9 symfonií, smyčcové kvartety, revoluční opera „Fidelio
§ písňová tvorba – Franz Schubert, Robert Schumann, Hugo Wolf
§ Richard Wagner – operní skladtel, dirigent, básník, filosof, opery a hudební dramata – „Bludný Holanďan“, „Lohengrin“, „Tristan a Izolda“, „Parsifal“, „Mistři pěvci norimberští“
o největší historik 1. poloviny 19. století – Leopold Ranke
· Anglie:
o literatura:
§ četnost romatických spisovatelek
§ Samuel Richardson – „Clarisa aneb Historie mladé dámy“ – sentimentalistický román
§ sentimentalita se projevovala i zálibami o středověkou historii a hradní zříceniny
§ Robert Burns – skotský básník, básnická povídka „Tom O´Shanter“
§ William Wordsworth a Samuel Taylor Coleridge – romantičtí básníci, spolu vydaly „Lyrické balady“ – jedno ze základních děl romantické poezie
§ Walter Scott – historické romány, romantik
§ George Gordon Byron – ironicky laděný „Childe Harold“ – prototyp romantického hrdiny
· Francie:
o na počátku století klasicismus dále empír: Jacques – Louis David – malíř, námětem Napoleonova tvář, revoluční výjevy, „Zavraždění Marata“; oslava císařství – empire = císařství
o romantismus:
§ literatura:
· za manifest je považována Stendhalova stať „Racine a Shakespeare“
· Stendhal – přechod od romantismu k realismu - „Červený a černý“, „Parmská Katouza“
· Victor Hugo – básník, prozaik, básnický cyklus „Legenda věků“, romány „Chrám Matky boží v Paříži“, „Dělníci moře“, „Ubožáci“, dramatik
§ hudba: Hector Berlioz – „Requiem“
o architektura: poprvé se vymanili z historie, když použili jako stavební materiál železo –ocelové konstrukce, Pařížská Hlavní tržnice; Gustav Eiffel - Eiffelova věž, Joseph Monier – vynalezl železobeton
· Španělsko: Francisco Goya – malíř, „Třetí máj“ – španělský odboj proti fr. okupaci, začal jako rokokový malíř, „ Saturn požírá své děti“ – obraz bez racionality; romantické tendence
· Rusko:
o Michail Lermontov – romantik
o Alexandr Sergejevič Puškin – romá ve verších „Evžen Oněgin“ – už prvky realismu; básník
o hudba: Modest Musorgskij – „Boris Godunov“
· Polsko:
o Adam Mickiewicz – epos „Pan Tadeáš“, básník
o Fryderyk Chopin - klavírista
· Itálie:
o Niccoló Paganini – houslový virtuóz
o v hudbě hlavně operní tvorba –Gioacchino Rossini, Vincenzo Bellini
o Giuseppe Verdi – hudebník, opery „Rigoletto“, „Aida“, „Don Carlos“, „Othello“
· Maďarsko: Ferenc Liszt – klavírní virtuóz, symfonické básně, „Faustovská symfonie“
· secese = odpoutání od dosavadních umění, secese byla v každé zemi pojmenována jinak – v Belgii a Francii - art noveau, secessio v Habsburské monarchii, Modern Style ve Velké Británii, stile nuovo v Itálii, Jugendstil v Německu; secese chtěla vytvořit nový životní styl
· impresionismus:
o malířství:
§ Edouard Manet – „Snídaně v trávě“, „Snídaně v ateliéru“, „Olympie“
§ malovali ve volné přírodě
§ název poprvé použit novinářem Leroyem, který chtěl zesměšnit způsob malby nezávislých malířů, použil ho z názvu obrazu Clauda Moneta „Dojem (imprese), vycházející slunce“
§ Auguste Renoir – „Moulin de la Gallete“
§ Georges Seurat – zakladatel pointilismu – kladení barev na plátno drobnými body
o hudba:
§ Wagner – „Parsifal“
§ Fryderyk Chopin
§ Claud Debusy – orchestrální preludium „Faunovo odpoledne
§ Maurice Ravel – „Bolero“
· realismus:
o Charles Dickens – anglický spisovatel, „David Copperfield“, „Nadějné vyhlídky“
o Honoré de Balzac – „Lidská komedie“
o Gustav Flaubert
o Lev Nikolajevič Tolstoj – „Vojna a mír“, „Vzkříšení“
o Fjodor Michajlovič Dostojevskij – „Zločin a trest“, „Idiot“, „Bratři Karamazovi“
o Henrik Ibsen – norský dramatik, „Divoká kachna“
o Georges Bizet – opera „Carmen“
· dekadence: Friedrich Nietzsche – filosofická báseň „Tak pravil Zarathustra“ – hledal ideály nadčlověka
· symbolismus: Stéphan Mallarmé, Paul Verlain, Arthur Rimbaud
· avantgardní směry: surrealismus – Francie, expresionismus – Německo, futurismus – Itálie, Rusko, dále fauvismus, kubismus, primitivismus