< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Kultura 19. století (kratší)Situace na Balkáně ve 2. polovině 19. století a počátkem 20. stoletíDějepis

Výpisky na písemku - 19. století

Pojmy

 

·  Rýnský spolek – Německé státy donucené ke spojenectví s Napoleonem

·  kontinentální systém – zákaz dovozu anglického zboží do Evropy

·  Vídeňský kongres - Evropští politici jednají o poválečném uspořádání – nedokázali se dohodnout, po Nap. porážce pokračuje – dohoda Německého spolku v čele s Rakouskem, Polsko opět rozděleno – 4. dělní Polska, do Francie se mohli vrátit Bourboni, Francouzské hranice se stanovili k roku 1790, zúčastnění zde podepisují Svatou alianci – smlouva o společném postupu proti každému, kdo by chtěl poválečné uspořádání Evropy narušit

·  stodenní císařství – nastopil ho Napoleon, když zahájil po útěku z Elby tažení na Paříž

·  vývoj hosp. v cyklechkonjunktura – všem se dobře daří, všichni mají dobré platy, mají vysokou životní úroveň, skoro každý má zaměstnání, přijatelné ceny výrobků (počátek křivky), jenomže trh se postupně nasytí, lidé všechno mají, nové výrobky nekupují – hromadějí se zásoby neprodejného zboží – vzniká nadvýroba – vyrábí se víc, než lidé kupují, podnikatelé sníží ceny, nakonec ale situace je nadvýroba taková, že zákazníci nebudou – nastává krize – výkon hospodářství jde dolů – pokles výroby, aby podnikatel neprodělal – propouští přebytečné zaměstnance – nezaměstnaní – nikdo se o ně nezajímá, krize se nedá zastavit – hospodářství se dostává na dno = deprese – není nulová, ale je nejhůř, v momentě deprese většina podnikatelů zkrachuje, maximální nezaměstnanost, depresi „přežijí“ nejschopnější podnikatelé, začínají se projevovat nedostatky o zboží - oživení – přežilí podnikatelé vyrábějí výrobky poptávky, vznikají nové pracovní příležitosti, klesá nezaměstnanost, rostou mzdy – takhle to dojde až k další konjunktuře

·  1. krize nadvýroby – v Anglii

·  luddismus – hnutí rozbíječů strojů v Anglii, kteří bojují proti tomu, že jim stroje berou práci

·  zednáři: ilumináti – usilovali o mravní a rozumovou osvětu, propagovali výsledky moderní vědy – věnovali se charitativní činnosti, prosadili humanizaci trestního právu – zakázáno mučení, podařilo se jim prosadil občanskou rovnost před zákonem – pro všechny spol. vrstvy platí stejné zákony; rosenkruciáni – znuděná šlechta nebo inteligence, měli zálibu v okultních naukách, o orientální náboženství, často podezřelí z trestné činnosti – z satanismu a jejich obřadech

·  Chartistické hnutí – vzniká v Anglii, podle programu Charta – usilovali o zlepšení soc. poměrů cestou parlamentích reforem, tehdy ale v parlamentě zasedali jen bohatí, usilovali o všeobecné volební právo – aby se do parlamentu dostali i méně bohatí - boj neúspěšný; usilovali o zkrácení pracovní doby – tehdy 12 – 16 hodin, usilovali o zlepšení nemocenské péče, nakonec ustoupili od svých politických požadavků a orientují se na své hosp. požadavky

·  praktičtí socialisté – snažili se o zlepšení soc. podmínek, název = chtěli prakticky realizovat své názory ve společnosti, chtěli odstranit společenskou nerovnost – nereálné

·  utopický socialismus = praktický socialismus

·  Matice česká - nakladatelství vědecké literatury, 1. samostatný český kulturní ústav

·  Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách - František Ladislav Rieger, Jan Perner, Jan Evangelista Purkyně

·  v českém národním hnutí 2 proudy - radikální demokraté - Emanuel Arnold, Karel Sabina, usilovali o zrušení poddanských povinností a oddělení Českého státu od Rakouska – nereálné, liberálové - František Palacký, Karel Havlíček Borovský, vytvořili program spolupráce slovanských národů v habsburské monarchii = austroslavismus, chtějí Rakousko změnit na spolkový stát s rovnoprávnými národy, oba proudy spolupracují, i když se často politicky kritizují

·  Spolek milovníků řeči a literatury slovenské - v čele – Kollár a Hamuljak dva proudy – 1. zastánci poslovenštělé češtiny – nábožensky evangelíci, Jan Kollár, Pavol Josef Šafárik – studovali v Něm. a působili v Praze, byli pro úzkou spolupráci čechů a slováků; 2. proud – zastánci lidové slovenštiny – nábožensky katolíci, Jan Hollý, Martin Hamuljak, chtěli jazyk udělat ze středoslovenského nářečí – nejpočetnější nářečí – větší šance na úspěch

·  spolek Vzájemnost – požadovali zrušení feudálních povinností, sjednocení slovanů v rovnoprávných federativních republikách, unikl zájmů policie, nakonec musel ukončit svou činnost – jinak by zkončili ve vězení

·  chunta – povstalecká samospráva ve Španělských koloniích

·  kreolové – míšenci domorodců Latinské Ameriky a evropských osadníků

·  děkabristé – část růských důstojníků, která připravila povstání s cílem modernizovat Rusko podle evropského vzoru, chtěli ho zbavit také nevolnictví, v čele kníže Sergej Trubeckoj

·  raznočinci – ruská inteligence nešlechtického původu

·  červencová monarchie – fr. podnikatelé ve Francii po převratu dosadili na trůn Ludvíka Filipa – i na něj spáchá převrat – zakazoval shromažďování opozice, musel uprchout – pád červencové mon.

·  Frankfurtský parlament – stoupenci sjednocení německých států jednající o všeněmecké ústavě, neúspěšný – rozehnán pruskou armádou

·  Kabinetní list – základ české ústavy

·  austroslavismus – v rámci Rakouska mají spolupracoval slovanské národy

·  májová revoluce – chystali ji čeští radikálové, ale neuskutečnila se – povstalci prozrazeni

·  syndikáty – odborové organizace, které navázali na Proudhona, vzniká anarchosyndikalismus - byli radikálnější - chtěli vyvolat generální stávku – stávkovat se mělo tak dlouho, dokud se nezhroutí celý státní systém, poté, co se shroutí, tak se dělníci mají chopit opuštěných továren a mají si vládnout sami

·  anarchofederalismus – Michail Bakunin tvrdil, že se lidé mají sdružovat v obcích, kde žijí, tyto obce mají vytvářet federaci s jinými obcemi

·  1. internacionála – měla sdružovat dělnické strany z celého světa, mezinárodí dělnické sdružení založené marxisty v Londýně

·  missourijský kompromis – na severu Louisiany státy svobodné, na jihu státy otrokářské

·  abolicionisté – odpůrci otroctví

·  pevnost Sumter – vojenská základna na jihu, zde byla vojenská posádka, která zůstávala věrná severu – konfederace je vyzvala k tomu, aby se přidali k nim, nebo základnu opustili

·  Ku-klux-klan – pronásledovali černochy a odpůrce otroctví

·  Společnost mladých osmanů = mladoturci – nespokojení armádní důstojníci, státní úředníci, část velkostatkářů, významní vůdci – Namyk Kemal, Ibrahim Šimasi, chystali státní převrat, cílem byla modernizace země, přípravy prozrazeny

·  reálky – sedmiletá škola podobná gymnáziu, kladen důraz na přírodovědné a technické předměty – deskriptivní geometrie, technické kreslení, matematika, fyzika, chemie, biologie, neměli latinu, řečtinu, učili se anglicky, francouzsky, německy

·  významné české firmyRinghofferovi závody – strojírenský podnik, který sídlil na Smíchově v Praze – vyráběli tramvaje, vagony, Daňkovi strojírny – v Karlíně, Škodovy závody v Plzni – vyráběli hlavně zbraně, Vítkovické železárny, - mezinárodně konkurenční firmy – vyváželi

·  oktrojovaná soustava – jednotné státní občanství, zrušení zemských sněmů, vznik dvoukomorového říšského sněmu, neakceschopný – politici se neustále hádali a nemohli se dohodnout, císař se rozhodl ústavu zrušit a začal vládnout absolutisticky

·  říjnový diplom – základ budoucí rakouské ústavy, znamená upevnění centralismu – proti tomu češi - na protest proti centralizaci opustili říšskou radu – zahájili politiku pasivní opozice – neúčastnili se jednání v radě – vydržela jim 16 let – největší chyba čechů, kterou v rakousku udělali – ztratili možnost podílet se na rozhodování, pasivní politiku propagovali Palacký, Rieger

·  Národní stranastaročeši – pasivní pol., mladočeši – aktivní pol., Neruda, Arbes, Sladkovský

·  Předlitavsko – Rakouské země, Dalmácie, České země, Halič, Bukovina

·  Zalitavsko – Uherské země, Chorvatsko, Slavonie

·  prosincová ústava – ústava Předlitavska, zaručovala občanské svobody, ale uplatnění omezováno podmínkami volebního práva – volit mohli jenom majetní muži, existoval volební census – nejbohatší lidi platili největší daně – zastupovalo je nejvíce poslanců, chudí, co mohlo volit – bylo jich více, ale zastupovalo je méně zástupců, kdo neplatil daně, tak neměl volební právo, zaručovala každému národu školství v jeho jazyce, na místních úřadech se používají národoní jazyky, zaručovala nezávislost soudců

·  fundamentální články – základ pro rakousko české vyrovnání – měli být posíleny zemské sněmy, měla vzniknout zemská vláda, měl být úřad českého kancléře, hranice okresů podle národnosti, fundamentální články odmítali němci a maďaři – císař nakonec ustoupil a nenechal se korunovat českým králem

·  chabrusové volby – volby do českého zemského sněmu, chabrus = spekulativní obchod, nejbohatší zastupovalo nejvíc poslanců – šlo tam o to, kdo koupí nejvíc velkostatků – kdo jich má nejvíc, větší moc – spekulativní obchodování s velkostatky – nakonec jich víc nakoupili němci a češi proto pokračují ve své pasivní politice

·  Národní listy – nejčtenější české noviny, Julius a Eduard Gregerovy – vydavatelé, ovládali je mladočeši

·  Národní strana svobodomyslná = liberální – statkáři ze středních čech, část inteligence, mladočešská strany

·  Stremayerova jazyková nařízení – rakouský ministr kultury Karl von Stremayer, úřady komunikují s obyvatelstvem v jazyce, ve kterém se na ně obrací, proti jazykovým nařízením se postavili němci – nechtělo se jim učit česky – celá politika zkrachovala

·  drobečková politika – označení mladočechů pro politiku Rakouska – Uherska – jejich ústupky ve prospěch Čechů se jim zdáli být malé

·  punktace – dohoda staročechů s německými liberály v zemských sněmech měli vzniknout národnostní kurie – podle počtu obyvatel měl být předem stanoven počet poslanců za určitý národ, úřady, školy a území měli být rozděleny na českou a německou část – proti tomu mladočeši a přesvědčili většinu národa, že punktace jsou výhodnější pro němce

·  Sociálně demokratická strana (dělníci) – Josef Boleslav Pecka, Vladislav Zápotocký - část sociálních demokratů podporovala teroristické akce anarchistů – policie sociální demokracii rozehnala, požadovali osmihodinovou pracovní dobu, všeobecné volební právo

·  další české strany - Strana pokroková, Křesťansko sociální strana – Jan Šrámek, Národně sociální strana – Václav Klofáč, Agrární strana – Alfons Šťastný, Antonín Švehla

·  Omladina – radikálové, kteří byli omylem považováni za tajnou spikleneckou organizaci, jejich vedení pozatýkáno, měla kontakty se Stranou pokrokovou, která zkončila také

·  Realisté – politický klub, Tomáš Masaryk, odmítali líbivé politické fráze

·  Badeniho jazyková nařízení – úředníci museli ovládat češtinu i němčinu – proti tomu Němci

·  protekcionismus – celní ochrana domácích výrobců

·  2politické strany ve Velké Británii – toryové – Konzervativní strana – šlechta, vysocí podnikatelé, whigové – Liberální strana – střední podnikatelé, inteligence

·  stínová vláda – ministr stínový hlídá skutečného ministra a sleduje jeho chyby, na které poukazuje a říká, jak on by to dělal lépe, vytváří jí opoziční strana

·  Sinn Fein – irská politická strana usilující o nezávislost, existuje dodnes, v podstatě teroristi, = v keltštině my sami

·  Rada komuny – Pařížští povstalci, které město ovládli, byla to hlavně levice , provedla opatření ve prospěch chudiny – chtěli je získat na svou stranu, dovolila chudině, aby se nastěhovali do opuštěných paláců po uprchlíkách

·  korupční aféra kolem krachu společnosti Panamského průplavu – ten nechali stavět Francouzi, jenomže ta společnost zkrachovala, francouzská vláda o tom věděla dopředu, ale přesto dovolila prodej akcií této společnosti drobným investorům

·  korupční aféra – Alfred Dreyfus – francouzský důstojník židovského původu, nepráven byl obviněn ze špionáže ve prospěch Německa, odsoudili ho na galeje na Ïábelské ostrovy, ikdyž byl nevinen, mezitím se v rámci admárního vyšetřování skutečného vyníka najít, ale začali to tajit, kvůli obvinění z neschopnosti, novináři ale o tom věděli a zveřejnili to – kampaň za Dreyfusovo propuštění – hodně se v něm angažoval spisovatel Émile Zola

·  korupční aféra – vražda na objednávku – narůstají spory mezi militaristy a pacifisty, pacifista – Jean Jaures – nechali ho zavraždit, aby od něj měli klid

·  Srdečná dohoda – mezi Anglií a Francií, dohodli se na hranicích kolonií – měla vliv na vojenskou spolupráci – později se z nich stávají spojenci

·  významné Německé průmyslové oblasti – Porůří, Horní Slezsko, Sarsko

·  Kulurkampf – kampaň proti katolické církvi – z pruska vypovězena většina mnižských řádů, všichni pruští biskupové byli krátce věznění, v celém Německu zaveden povinný občanský sňatek – lidé se museli dostavit i na úřad, aby byl sňatek potvrzen státem, zavedl ho Bismarck

·  Pangermánský svaz - šíří myšlenky německé nadřazenosti

·  taylorismus – podle inženýra Taylora, který přichází s myšlenkou vědeckého řízení

·  monopolizace – nevýhodu v tom, že v některých odvětvých je znemožněna konkurence – Morganové a Rockefellerové – dvě rodiny mající monopoli, Morganové – ocelářský monopol, Rockefellerové – těžba ropy

·  Wounded Knel – místo masakru siuxů

·  Amerecká federace práce = AFL – odborová organizace – chtěla zlepšit postavení dělnictva – chtěli osmihodinovou pracovní dobu, organizace, která odmítala marxismus

·  progresivistické hnutí – čím víc vyděláte, tím vyšší daně platíte

·  Monroeova doktrina – doktrina = zásada, podstatou je to, že USA mají bránit Evropanům v pronikání do Ameriky – politicky, koloniálně, ne přistěhovalecky

·  Ruští kritici poměrů - Alexandr Gercen – emigroval do Anglie, vydával tam opoziční tiskoviny a pak je pašovali do Ruska, Nikolaj Černyševskij

·  2 politické skupiny v Rusku - západníci – chtěli modernizovat Rusko podle Evropského vzoru, chtěli demokratické reformy, slavjanofilové – silnější skupina, lpěli na starých ruských tradicích, zdůrazňovali ruskou odlišnost od ostatního světa

·  ilegální opoziční organizace v Rusku – anarchistické skupiny – narodnaja volja, čornyj pereděl - zavraždili cara Alexandra II.

·  Krvavá neděle – opoziční demonstrace v Petrohradě, potlačená, 2 000 mrtvých

·  duma – ruský parlament

·  Meidži – éra čínských reforem v tomto období, období likvidace feudálních přežitků – odstraněn monopol šlechtického vlastnictví půdy, zrušena privilegia samurajů, zavedena všeobecná braná povinnost

·  Genró – čínští političtí důchodci, radili císaři, měli velký vliv na politiku

·  anexe - násilné připojení jednoho státu k druhému

·  korunní kolonie – území, kde převažují domorodci, je pod přímou britskou kontrolou, Britský typ

·  dominia – výrazný podíl evropských přistěhovalců a jejich potomků, mají samosprávu, fungují jako by to byl nezávislý stát – vlastní parlament, státní rozpočet, armádu, rozdíl pouze v tom, že hlavou je guvernér, který je jmenován britským panovníkem a formální hlavou je také britský panovník; Kanada, Austrálie, Nový Zéland – formálně dominia stále, Jihoafrická unie

·  imperiální konference – společné jednání britských a koloniálních politiků

·  Berlínský kongres – jedná o uspořádání Balkánu – zhoršení vztahů mezi Ruskem a Německem, Německo se pokouší o spojenectví s Británií – neúspěšně, Británie usiluje o dobré vztahy s Francií – ty se pořád moc nedaří

·  Dvojspolek – aliance z Bismarckovi iniciativy – vznik spojenectví mezi Německem a Rakousko – Uherskem, je namířená proti Rusku

·  Trojspolek – Itálie, Německo, Rakousko-Uhersko

·  Trojdohoda – Rusko, Francie, Británie

·  anemské patenty – nařízení císaře o rozpuštění českého zemského sněmu, protože se Češi a Němci nemohli na ničem dohodnout, už nebyl obnoven

·  Slovenská Ludová strana – Andrej Glinka, Slovenská národní strana, významné hnutí hlasistů – inteligence kolem časopisu Hlas – Vavro Šrobár, byli to stoupenci demokracie, kteří podporovali sbližování s Čechy

·  Apponyiho zákony – vydány v Uhrách, prohloubili maďarizaci školství, v další fázy to znamená téměř stoprocentní maďarizaci (díky válce se tak nestalo)

 

Lidi

 

·  Michail Kutuzov – maršál v čele ruské armády, zahájil protiútok proti tažení Francouzů

·  George Stephenson – vynález lokomotivy

·  Henri de Saint Simon – tvrdil, že výroba má být plánovaná a že vlastníkem výrobních prostředků má být kolektiv, tvrdil, že by společnost měla být zbavena příživníků – podnikatel je podle nich příživník – vykořisťuje své zaměstnance – tím se inspirovali pozdější marxisté

·  Charles Fourier – byl pro zachování soukromého vlastnictví, chtěl, aby vznikla spotřební družstva s plánovanou výrobou – všichni budou mít na podniku, kde pracují majetkový podíl, budou mít zájem na rozvoji podniku, tvrdil, že výsledek práce se má spravedlivě rozdělovat mezi podnikatele a dělníky

·  Robert Owen – bohatý anglický průmyslník, přestěhoval se do USA, vybudoval vzornou dělnickou obec, která se jmenovala New Harmony - zlepšil pracovní podmínky pro své zaměstnance – zkrátil prac. dobu, zakázal dětskou práci a pro děti postavil školu, pro své dělníky zřídil čítárnu, stavěl domy pro své zaměstnance, zavedl podporu pro nemocné a staré dělníky, 1. moderní podnikatel – řada po něm se snažila o podobné věci, měl vyšší výrobní náklady a konkurence ho zlikvidovali – zkrachoval, jeho myšlenka se stala vzorem pro pozdější tzv. skandinávský model socialismu

·  Klement Metternich - kníže jeden z tvůrců vídeňského kongresu, „metternichovský absolutismus“, rakouský kancléř

·  Václav Matěj Kramerius - založil nakladatelství Česká expedice - šíří české knihy

·  Gelasius Dobner, Josef Dobrovský - měli vědecký zájem o češtinu a historii, psali v cizím jazyku (Dobner latinsky, Dobrovský německy)

·  Josef Jungmann - napsal 5dílný Německo-český slovník, chtěl ukázat, že máme stejně velkou slovní zásobu

·  Václav Hanka - historik a pracovník Českého muzea, zřejmě padělal rukopisy (Královédvorský a Zelenohorský)

·  Bohuslav Balbín – podle něho byla barokní čeština vzorem spoisovné češtiny

·  Jan Kollar, František Ladislav Čelakovský – hledají vzory v Rusech - představa o vzniku jednotného slovanského státu v čele s Ruskem

·  František Palacký - působil v Českém muzeu, Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě - faktograficky správné, ale výklad historických událostí ovládán romantismem (vyzdvižení husitské doby), vytvořil koncepci austroslavismu

·  František Ladislav Rieger - Riegerův slovník naučný

·  Jan Perner - stavitel železnic

·  Jan Evangelista Purkyně - buněčná teorie

·  Emanuel Arnold, Karel Sabina – radiální demokraté, usilovali o zrušení poddanských povinností a oddělení Českého státu od Rakouska – nereálné

·  Anton Bermolák – chtěl vytvořit ze západoslovenského nářečí spisovnou slovenštinu – většina národa ale byla negramotná – nikdo by nepsal a nečetl knihy, navíc to nebylo nejpočetnější nářečí, jazyku se říkalo bermolánština

·  ¼udovít Štúr – jediný slovák, který zasedal v uherském sněmu, byl za sjednocení obou proudů národního hnutí, podporoval spolupráci s čechy, ostře vystupoval proti maďarizaci

·  Francisco Miranda, Simon Bolivar - vůdci koloniálního hnutí v Latinské Americe, Miranda během koloniálního boje zemřel, Bolivar – podařilo se mu získat mezinárodní pomoc pro svůj koloniální boj – hlavně z USA, podařilo se mu nakonec rozbít koloniální systém v Jižní Americe – v lat. Americe vznikají nezávislé státy

·  Sergej Trubeckoj – vůdce děkabristů

·  Karel X. – pokusil se obnovit absolutismus ve Francii, zahájil majetkové restituce – ten kdo přišel o majetek za revoluce, ho mohl dostat zpátky – setkalo se s nespokojeností – opozice proti králi v Paříži povstání – Karel uprchl ze země

·  Karel Albert – piemontský král, vyhlásil program sjednocení Itálie, vyprovokoval protirakouské povstání v Lombardsku a Benátsku – proti zasáhla rakouská armáda – byla neúspěšná

·  Giuseppe Mazzini, Giuseppe Garibaldi – velitelé italských vojsk proti Rakousku

·  Josef Radecký – významný český šlechtic, porazil povstalce v Itálii (na straně Rakouska)

·  Ludvík Bonaparte – 1. francouzský prezident, synovec Napoleona Bonaparteho, provedl státní převrat a prohlásil se císařem – začal vládnout jako Napoleon III., prosazoval modernizaci země – vytvářel nové pracovní příležitosti, nechal přestavět Paříž – Staré město zbouráno a postaveno nové

·  Friedrich Vilhelm IV. – pruský král, byla mu nabídnuta císařská koruna při sjednocení Německa, odmítl – chtěl vládnout absolutisticky

·  Alfred von Windischgrätz – v čele rakouské armády, která porazila posvtání Pražských radikálů

·  Josip Jelačič – chorvatský šlechtic pověřený správou Uher rakouským císařem

·  Lájoš Kossuth – vůdce maďarů, který císařovo rozhodnutí neuznal, později vyhlásil konec vlády Habsurků a nastoupil na trůn jako diktátor

·  Ferdinand V. – duševně chorý císař, bez Meternicha bezradný, na nátlak ustopil

·  František Josef I. – jeho synovec, nastoupil v 18 letech do fce, u nás nejdéle vládnoucí panovník

·  Pierre Joseph Proudhon - zakladatelem moderního anarchismu, francouz, tvrdil, že vláda, stát ani parlament nezajišťuje ani svobodu jednotlivce, ani společenský pořádek, navrhoval, aby se lidé dobrovolně sdružili do spolků výrobců, tam mají uzavřít smlouvu o vzájemných vztazích a tím se ostatní zákony a státní správa stává zbytečná, odmítal násilné řešení spol. problémů

·  Michail Bakunin – ruský šlechtic, do anarchismu vnáší myšlenky socialismu, odmítal soukromé vlastnictví, ke změně společnosti by mělo dojít násilným převratem, odmítal existenci státu tvrdil, že se lidé mají sdružovat v obcích, kde žijí, tyto obce mají vytvářet federaci s jinými obcemi = anarchofederalismus

·  Pjotr Kropotkin - vnáší do anarchismu myšlenky komunismu – vzniká anarchokomunismus - podnikali politické atentáty, zabili cara Alexandra II.

·  Sergej Ničajev - napsal knihu „Katechismus revolucionáře“ – správný revoucionář nemá uznávat žádnou vědu kromě té, která slouží k ničení, také nemá mít žádný cit ani soucit

·  Karl Marx a Friedrich Engels – zakladatelé marxismu, vypracovali učení o třídní společnosti – ve společnosti jsou dvě třídy – buržuázie – špatní, vykořisťovatelé, proletariát – utlačovaní, jsou ukřivděni, tvrdí, že spory mezi oběma třídami jsou nesmiřitelné – je potřeba buržuazii jako třídu zlikvidovat, ve společnosti má dojít ke všeobecnému ozbrojení lidu, pak má dojít k proletářské revoluci, po vítězné proletářské revoluci má být nastolena dikatura proletariátu jako nejdemokratičtější forma vlády, hlavní myšlenky jsou obsaženy v – „Manifest komunistické strany“ = „Komunistický manifest“; Marx – „Kapitál“ – je zde hospodářská vize fungování komunistické společnosti, v Londýně založili mezinárodní dělnické sdružení = 1. internacionála – měla sdružovat dělnické strany z celého světa, Marx – vyzval k zakládání dělnických stran – 1. vznikla v něm. Eisenachu – Sociálně - demokratická strana

·  John Brown – vtrhl do Virginie, pokusil se vyvolat černošské povstání – ti na to nereagovali – neúspěšné, Brownův pokus, aby se Virginie stala svobodným státem nevyšel, Brown zajat a popraven

·  Robert Edward Lee, Thomas Jonathan – důstojníci jihu v americké občanské válce

·  Ullysses Simpson Grant – v čele severských armád, dokázal čelit jižanské přesile

·  John Booth – provedl atentát na prezidenta Lincolna

·  Muhammad Allí - bývalý turecký generál vyhlásil nezávislost Egypta, zahlásil zde hosp. reformy – roste význam přístavu Alexandria – vyváží se z ní do Evropy bavlna

·  Pavel Nachimov – ruský admirál, zlikvidoval většinu tureckého loďstva v boji proti turkům

·  Alexandr Bach - ministr vnitra, zahájil modernizaci státního aparátu – zavedl okresní soudy, zavedl obecní a okresní úřady, cílem – zachovat jednotu monarchie, ale modernizovat ji – cíle tvrdě prosazovány – zavedena cenzura tisku – kontrola informací – aby nikdo nekritizoval, na univerzitách zaručena akademická svoboda – mohli tam být volné politické debaty, ale na půdě university to ale muselo také zkončit; zavedl policejní dohled nad účastníky revolucí 48-49 – postihl i liberály, nejen radikály – František Palacký nesměl publikovat – bylo to vinou českých úředníků, ne Bacha

·  Karel Havlíček Borovský – další liberál, novinář – kritizoval absolutismus, ale věděl co napsat může a co nesmí – kritika na hraně – neporušoval zákony, nic na něj neměli, museli ho vždycky osvobodit, nelíbil se už ani císaři – na císařům rozkaz byl poslán do vyhnanství do Brixenu, měl tuberkulózu – prodloužilo mu to život, mohl tam psát co chtěl – Tyrolské elegie, dostával státní penzi, nemohl se akorát vrátit zpátky; nakonec se mohl se vrátit – vyvrcholení tuberkulózi a zemřel – pohřeb se stal demonstrací proti absolutismu

·  Alfredem Potocki – hrabě, národností polák, v čele propustil politické vězně, ministerský předseda Rakouska - Uherska

·  Karl Hohenwartha – ministerský předseda Rakouska - Uherska

·  Karel Habětínek – ministr justice

·  Josef Jíreček – ministr vyučování

·  Jindřich Clam – Martinic – hrabě, dohodl se s čes. politiky na tzv. fundamentálních článcích

·  Julius a Eduard Gregerovy – vydavatelé Národních listů

·  Eduard Taaffe – hrabě, jeho vládu podporovali staročeši spolu s polskými statkáři a rakouskými lidovci

·  Karl von Stremayer – rakouský ministr kultury, vydal jazyková nařízení - úřady komunikují s obyvatelstvem v jazyce, ve kterém se na ně obrací

·  Kazimir Badeni – polák, předseda vlády, vydal jazyková nařízení – Badeniho jazyková nařízení – úředníci museli ovládat češtinu i němčinu – proti tomu němci – Badeni musel odstoupit

·  William Edward Gladstone – politik přechodného období ve Velké Británii, kdy ještě strany nebyli pevně organizovány – začínal jako konzervativec, později se z něj stal liberál, provedl reformy – zavedl konkurzy na místa státních zaměstnanců, tajné hlasování u voleb

·  Benjamin Disraeli - Brit, konzervativec, ale prováděl sociální reformy – zavedl maximální pracovní dobu a prosadil právo na stávku

·  Maxmilián Habsburský – Napoleon III. podpořil jeho nástup na mexický trůn, nakonec se na něj vykašlal a on byl popraven

·  Otto von Bismarck – neměcký kancléř, působil v úřadě 20 let, kombinoval ve své politice dílčí ústupky a tvrdou politiku – posílil postavení Německa, této politice se říká politika cukroví a biče – na jedné straně tvrdě postupuje proti opozice, na druhé straně pečlivě studuje program a názory této opozice – ty názory, které se mu líbí sám prosazuje – často přebírá i myšlenky opozice, které považuje dobré pro Německo a sám je prosazuje, reforma ve prospěch podnikatelů – oslabil postavení junkerů – on sám byl junker, zvíhodnil armádu – důstojníci neplatili daň z příjmů, prosadil vydání zákonů, které zakázali levicové strany, jejich tisk a odborové organizace, socialisté v říšském sněmu jsou ponecháni, ale nesmění vystupovat jako politická strana, prosadil i levicová opatření – nechal uzákonit nemocenské a sociální pojištění, zavedl důchodové pojištění – platí dodnes, počítal s tím, že bude populační růst a nebude více důchodců

·  Vilhelm II. – Německý císař, vidí v Bismarckovi politického konkurenta – aby ho oslabil – prosadil zrušení zákon proti socialistům

·  Alfred von Tirpitz – admirál, tvůrce něm. námořnictva, představitel něm. militarismu

·  Geronimo – poslední náčelník bojovných apačů

·  Theodor Roosevelt – americký prezident byl v úřadě počátkem 20. století, podporoval tzv. progresivistické hnutí – čím víc vyděláte, tím vyšší daně platíte; nechal schválit protimonoppolní zákony, podporoval vznik zákonů na ochranu přírody

·  Nikolaj II. – ruský car, provádí sociální reformy – v Rusku je zavedeno úrazové pojištění – vydán zákoník práce

·  Pjotr Stolypin – ruský ministr vnitra, začal přidělovat státní půdu rolníkům – levice provedla atentát – zavražděn

·  Karel Kramář – mladočech prosazující posjenectví Rakouska-Uherska s Ruskem, to mělo být odbytiště výrobků, češi se tam i stěhují a hospodářsky tam úspěšně podnikají

·  Alfons Šťastný – český agrárník, který chtěl spojenectví Německa s Rakousko-Uherskem, viděli v Německu odbytiště českých zemědělských výrobků

·  Tomáš G. Masaryk – realista, cítil ohroženost Rakouska-Uherska Německem – chtěl najít protiváhu vůči Německu, chtěl se spojit s Anglií a Francii

·  Koloman Tisza – uherský ministerský předseda vlády v Uhrách, stoupenec maďarizace

·  Bjornstjern Bjornson – norský spisovatel, Robert Seton–Watson - skotský novinář, Tomáš G. Masaryk   - odsuzovali národnostní útlak na Slovensku

·  James Maxwell – zformuloval teorii elektromagnetických procesů

·  Wilhelm Konrad Röntgen – objevil existenci neviditelného záření, pojmenoval je jako x, v praxi uplatnění v lékařství

·  Pierre a Marie Currie (Sklodowská) – pocházela z Polska, žila ve Francii, radioaktivita, studovali český smolinec – radioaktivní hmota, napsali spoustu vědeckých prací, objevili existenci nových chemických prvků – radium, polonium

·  Max Planck – tvůrce kvantové teorie – energetické přenosy atd.

·  Heinrich Goebel – objev žárovky - nedal si to patentovat, Edison mu to ukradl, potom ji uvedl do komerční podoby

·  Julius Plücker – plynová výbojka

·  George Sulliwan – petrolejová lampa

·  Antonio Pacinotti – elektromotory

·  Werner Siemens – první elekrická lokomotiva

·  Gottlieb Daimler – první motorka, spojil se s Karlem Benzem – pustili se do výroby automobilů se spalovacím motorem na benzín, 1. automobil u nás – jmenoval se Prezident, postaven v Kopřivnici

·  John Dunlop – první pneumatika, vyrobil je ze zahradní hadice

·  bratři Lumiérové - provedli 1. komerční promítání filmů, němé, trvali pár minut

·  Jan Kříženecký – poprvé promítal film v čechách

·  Thomas Alva Edison – 1. záznam zvuku na voskový váleček – fonograf

·  Emil Berliner – gramofonová deska

·  Waldemar Poulsen – dánský fyzik, vynalezl magnetický záznam zvuku na drát – 1. gramofony měli drátěné cívky

·  Filip Reiss – 1. telefon

·  Alexander Bell – 1. komerčně použitelný telefon

·  Alexandr Popov – bezdrátová telegrafie – uplatnění v armádě

·  Dmitrij Mendělejev – sestavil periodickou tabulku prvků, vynalezl vodku – na vládní zakázku

·  Louis Pasteur – lékař, vynalezl vakcínu proti vzteklině, přichází s pasterizací = tepelná konzervace potravin

·  Henri Nestlé – přichází s kondenzovaným mlékem

·  Alfred Nobel – vynalezl dynamit, zbohatl na tom natolik, že založil fond pro Nobelovu cenu

·  Luigi Palmieri - seismograf – měření zemětřesení

·  Otto Lehman - objev tekutých krystalů, objev se zdál být k ničemu

 

Bitvy

 

·  bitva u Trafalgaru – Francie x Anglie, Napoleon nepřítomen, Anglie – Horatio Nelson, Ang. vítěz

·  bitva u Slavkova – bitva tří císařů – Napoleon, František II., Alexandr I., Napoleon zvítězil, (nap. armáda – vede tažení proti německým státům a Rakousku)

·  bitva u Borodina (u Moskvy) – Rusko x Francii, Rusko vítěz

·  bitva na řece Berezině – Rusko x Francii, Rusko vítěz

·  bitva u Lipska = bitva národů, proti Francii Rusko, Prusko, Rakousko, Švédsko a další, Fr. poražna

·  bitva u Waterloo – Napoleon poražen, poslán do vyhnantsví na ostrov sv. Heleny – zde zemřel

·  bitva u Világose – Maďaři x Rakousku, Rakousko vítěz, Kossuth x František Josef I.

·  bitvy u Wicksburgu, Gettysburgu – jih x severu, sever vítěz zásluhou generála Granta

·  bitva u Wilderness – jih x severu, sever vítěz

·  bitva u Apamatoxu – jih x severu, sever vítěz

·  boje o Sevastopol – Rusko x Turků, Turecko vítěz

·  bitva u Solferina – Italové x Rakušanům, Itálie vítěz a Rakušani ztrácejí Lombardii

·  bitva u Custozzi – Italové x Rakušanům, Rakousko vítěz

·  bitva u Sadové – Prusové x Rakušanům, Prusové vítěz

·  bitva u Sedanu – Francie x Prusku, Prusko vítěz, Napoleon se dostává do zajetí

·  bitva u Little Bighorn – vůdce siuxů Sedící býk a proti generálu George Custer – dochází k likvidaci vojenské jednotky – nechali se vlákat do léčky a indiáni je postříleli, nakonec siuxové zatlačeni do rezervace

·  bitva o ruskou pevnost Port Artur – Rusové x Japonců, Jponsko vítěz

·  bitva o Mandžuské město Mukden – Rusové x Japoncům, Japonsko vítěz

·  bitva u Cušimi – námořní bitva, Japonsko x Rusku, Japonskoi vítěz

·  bitva u Fašody (středovýchodní Afrika) – Británie x Francii u Súdán, Británie vítěz

 

Kolonie a získaná území

·  Anglie – Indie, Hongkong, chtěli souvislý pás kolinií od severu k jihu – střet s Francouzi, kteří chtěli souvisly pás kolonií od východu k západu – místo středu Súdán – Francie poražena, Jihoafrická unie; Kanada, Austrálie, Nový Zéland

·  Francie – Indočína, chtěli souvislý pás kolonií od východu k západu (viz. výše)

·  Německo – Turecko, Bismarckovo souostroví

·  USA – Portoriko, Kuba, Filipíny, Panamský průplav

·  Rusko – Finsko, Bessarábie, Kavkaz, Kazachstán, Amurská oblast

·  Japonsko – Korea

 

(nevím zda je to vše a jeslti je to dobře:D a také tam není poslední látka - Kultura 19. století (viz. níže) )




Přidal: tess.for 29. 11. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 4662
Zhlédnuto: 7271 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Kultura 19. století (kratší)Situace na Balkáně ve 2. polovině 19. století a počátkem 20. stoletíDějepis