-    řeky Chuang-che, Jang-c‘-tiang, velké rozdíly mezi severem a jihem, sever - sprašové půdy (více úrodné, ale rychle propouštějí vláhu), hlavní plodina proso, jih - více vláhy (i několik sklizní za rok), rýže, luštěniny (sója), ovoce a zelenina
-    ve 4. století BC začíná pěstování čaje, nejdříve pouze pro panovníka, ve 3. tisíciletí BC začíná chov bource morušového => textilní výroba, hedvábí, řemesla na vysoké úrovni, znali tkalcovský stav, hornictví, hutnictví, v 1. století BC už používali vysoké pece na tavení železa, papír => levné knihy, střelný prach, kompas, horkovzdušný balón, výroba porcelánu, obchod (Velká hedvábná cesta), obchod zahraniční (stát) i domácí (soukromníci)
-    mnoho států, v čele wang, místní vládci - ču-chou, mají chránit obyvatele svého území, málo otroků (používány především k nevýrobní činnosti - např. pohon čerpadel na poli), po vzniku centralizovaného státu v čele císař s neomezenou mocí, měl dva rádce, kteří řídili státní aparát, v úřadech systém vzájemné zodpovědnosti (úředníci jen na doporučení)
-    21. - 14. století BC - v Číně hodně států, mezi nimi časté války, státy na hranicích stavějí zdi, začíná sjednocovací proces
-    4. století BC - do popředí se dostává stát Čchin, 3. století BC - v čele Jing-Čeng, vytváří centralizovaný stát, prohlásil se za císaře, bourají se zdi, staví se silnice, jednotné zákony, míry, váhy, měna, hospodářský a kulturní rozkvět, začíná se stavět Velká čínská zeď proti asijským kočovníkům, státní prostředky jsou ale vyčerpány => vzpoury a povstání
-    po smrti Jing-Čenga se stát rozpadá, období bojů o moc, vítězí Lion-Pang, vládce říše Chan, pokračuje centralizace
-    dovršena na přelomu 2. a 1. století BC za vlády Siao-wu-ti, hospodářský a kulturní rozkvět, po jeho smrti boj o moc, dochází k častým povstáním (povstání rudých obočí, povstání žlutých turbanů) a vznikají tak tři státy
-    znakové písmo, nejstarší texty na želvích krunýřích, bohatá literatura, lékařství (nepotlačovat příznaky, ale likvidovat příčiny), filozofické školy - konfucianismus (zakladatel Kchung’c, zabýval se otázkami státu, vztahy mezi panovníkem a poddanými - mají být na principu lidskosti, to se na mnoho set let stalo vzorem), taoismus (zakladatel Lao’c, zabýval se vnitřním psychickým stavem člověka, důležitá součást života meditace, návrat k přírodě), pronikl sem i buddhismus, později byl ale vytlačen
-    Číňané se považují za nejdůležitější - Říše středu