Mezinárodní vztahy na přelomu 19. a 20. století

·  koloniální politika:

o   v 70. letech 19. století – zostření sporů mezi velmocemi – blížilo se ke konci rozdělení světa – volného území už moc není

o   hlavní koloniální velmoce – Británie, Francie – proto existují 2 typy koloniálních režimů – britský a francouzský

o   britský koloniální režim:

§     místní vlády jsou často zachovány, domorodci se podílejí na správě kolonie, slouží i v britské koloniální armádě, ale velitelská místa mají Angličani

§     Indie – zvláštní postavení mezi britskými koloniemi – samosprávné císařství

§     Angličané – postupně vytvořili dva typy kolonií:

·     korunní – území, kde převažují domorodci, je pod přímou britskou kontrolou

·     dominia – výrazný podíl evropských přistěhovalců a jejich potomků, mají samosprávu, fungují jako by to byl nezávislý stát – vlstní parlament, státní rozpočet, armádu, rozdíl pouze v tom, že hlavou je guvernér, který je jmenován britským panovníkem a formální hlavou je také britský panovník; Kanada, Austrálie, Nový Zéland – formálně dominia stále, Jihoafrická unie

§     imperiální konference – společné jednání britských a koloniálních politiků

o   francouzský model kolonialismu:

§     všude prosazují své vlastní zákony

§     domorodci nemají podíl na správě kolonie

§     investice do kolonií jsou malé – častější vzpoury

o   Rusko – připojuje území rovnou ke svému území – už to ani nejsou kolonie, dodnes – už se ani nepokoušejí o samosprávu

o   střety mezi koloniálními velmocemi – další kolonisti – Italové, Belgičané, Nizozemci, Němci, Japonci

o   Američané – prosazují neokolonialismus – snaží se o hospodářský vliv na svém zájmovém území

o   1898 – bitva u Fašody (středovýchodní Afrika) – bitva mezi Británií a Francií u Súdán – vítězí Britové

o   1911 – Marocká krize – Francie a Německo soupeří o Maroko, ale k válce nedochází

·  vznik spojeneckých aliancí:

o   i tajná spojenectví – nebezpečí spočívá v tom, že pokud někoho napadne, tak netuší, kdo bude chránit napadeného

o   1878 – Berlínský kongres – jedná o uspořádání Balkánu – zhoršení vztahů mezi Ruskem a Německem, Německo se pokouší o spojenectví s Británií – neúspěšně, Británie usiluje o dobré vztahy s Francií – ty se pořád moc nedaří

o   1879 – s Bicmarckovi iniciativy – vznik spojenectví mezi Německem a Rakousko – Uherskem – aliance se jmenuje Dvojspolek – je namířená proti Rusku

o   70. letech 19. století – zhoršení vztahů mezi Francií a Itálii – spor o Tunisko Itálie hledá spojence – přidala se k dvojspolku

o   1889 – vznik Trojspolku

o   Itálie – dlouhodobé spory s Rakouskem – ty vyřešeny nebyly, pouze utlumeny

o   90. léta – sbližování Francie s Ruskem – Francie hodně investuje do ruského hospodářství, podepisují smlouvu u vojenské spolupráci a vzájemné pomoci v případě napadení dvěma státy Trojspolku

o   90. léta 19. století – Británie opouští politiku izolacionalismu a snaží se o dobré vztahy s Francií – vyvrcholení – 1904 – oba státy podepsali tzv. Srdečno udohodu – nebyla tam ale žádná zmínka o evropské politice, přesto ovlivnila i uspořádání Evropy

o   počátek 20. století – Británie vyřešila své spory s Ruskem – o Persii a Afganistán, 1907 – mezi nimi podepsána spojenecká smlouva

o   počátek nové aliance – Trojdohoda – Rusko, Francie, Británie

o   poměr sil vyrovnaný, ale hospodářsky silnější je Trojdohoda