-    po řecko-perských válkách se zvýšila moc stratégů, je jich 10 (jeden na fýlu), mezi sebou pak vybírali Prvního stratéga
-    v době války ztratil areopag moc, nejvyšším státním orgánem je ekklésia - lidový sněm, členem všichni plnoprávní muži, tvoří zákony, rozhoduje o válce a míru, uděluje občanství, uděluje občanství, řeší různé finanční a náboženské otázky
-    když zrovna nezasedal, jsou Athény řízeny Radou pětiset - 500 lidí z ekklésie (50 na fýlu), připravují podklady pro zasedání ekklésie, na každý den jednání losován nový předseda, jeden člověk mohl být předsedou jen jednou za život
-    členové nejvyššího soudu losováni, bylo jich 6000, zasedali po skupinách (obvykle 501 soudců), neexistovalo odvolání
-    443 - 429 BC - v čele Athén stratég Perikles, řídil Athénský námořní spolek, členské státy platily dobrovolný příspěvek foros, Perikles je využíval hlavně ve prospěch Athén => členské státy nechtějí platit, Athény proti nim tvrdě zasáhly a zbořily jim hradby
-    Perikles zahájil v Athénách rozsáhlou výstavbu, zavedl platy pro soudce, vedl výbojnou politiku a začal se míchat do záležitostí Peloponéského spolku (tam např. Korint, Megara) => roku 431 BC začíná Peloponéská válka (athénský spolek proti peloponéskému)
-    Athéňané mají převahu na moři, Sparťané na souši, Sparta využila nespokojenosti některých řeckých států v athénském spolku a začíná taktiku boje za osvobození z podathénské nadvlády, úspěšná
-    Sparta uzavřela dohodu s Peršany, za perské peníze postavila loďstvo a získala tak úplnou převahu, Athény opouštějí spojenci, vypukla i morová epidemie
-    roku 407 BC Athéňané prohrávají, jsou jim strženy hradby, jsou donuceny ke členství v Peloponéském spolku, padá demokracie a k moci se dostává oligarchie, vláda nestabilní
-    kvůli válce oslabena i Sparta, v Řecku vzniká protispartská koalice, oslabení Sparty i Athén využili Makedoňané = konec klasického období