Prozaický text je text, který se člení do řádků. Věty mají většinou přirozenou intonaci. Slova, která patří k sobě, neoddělujeme pauzou.
Básnický text se člení do veršů – řádek sloky, celistvá rytmická a významová jednotka básnického textu.
Rytmus vzniká periodickým opakováním týž nebo podobných jevů, které vytvářejí rytmické celky – vznikají tak, že se pravidelně střídají přízvučné a nepřízvučné slabiky. K určení rytmu slouží stopy – skládají se z těžkých a lehkých. Stopa těžká je tvořena slabikami, které mají přízvuk, opakem je lehká.
Základní typy stop – trochej – těžká a lehká
- daktyl – těžká a dvě lehké
- jamb – lehká a těžká
- spondej – dvě těžké
Metrum – zcela pravidelný rytmus určitého textu.
Prozodické systémy – systém přízvučný (tónický) – důležitý je počet přízvuků a nepřízvučný (sylabický) – důležitý je počet slabik.
Češtině nejvíce vyhovuje systém slabičně-přízvučný (sylabotónický) – je dán počtem slabik i rozložením přízvuků.
V antice byl přízvukový systém časoměrný – vychází z móry – doba potřebná k vyslovení krátké slabiky. Dlouhá slabika se vyslovovala dvě doby.
Verše bývají často spojeny rýmem – zvuková shoda na konci slov.
Rým – sdružený – AABB
- střídavý – ABAB
- obkročný – ABBA
- přerývavý – ABCA
- postupný – ABCABC
- tirádový – AAAA
Asonance – prostý souzvuk koncových samohlásek a ne celých slabik.
Vyprávěcí způsob
Er-forma – příběh je vyprávěn ve 3. osobě;
Ich-forma – vyprávění příběhu 1. osobou.
Druhy řeči
- monolog
- dialog
Formy řeči
- přímá – dává se do uvozovek;
- nepřímá – reprodukce výpovědi někoho jiného;
- nevlastní přímá řeč – nedává se do uvozovek, zrychluje plynutí textu;
- polopřímá řeč – postava promlouvá nepřímo. Vypravěč referuje o promluvě někoho jiného;
- smíšená řeč.