11. ledna 2007
-
v 7. - 6. století B.C. ovládli
Etruskové velkou část střední Itálie -
Latium, začala se zde utvářet městská osada
Roma
- Řím vznikal vývojem ze sabinsko-latinských sídlišť na
Palatinu,
Esquilinu,
Viminalu,
Quirinalu a dalších 3 pahorcích = septimontium (sedmivrší), v
6. století B.C. splynuly
-
Římané se rozdělili na
patricie (urození, plnoprávní) a
plebeje (omezená občanská práva)
- vzniká
senát, shromáždění občanů podle
centurií (podle majetkového censu), země se členila do
tribuí, ustanoveny kněžské úřady a kolegia řemeslníků
- město zbaveno močálů (
cloaca maxima - velký kanál), staví významné stavby
-
etruská dynastie v
Říme vládla
do roku 510 B.C., pak úpadek, vyhnán (dle pověsti 7.) král
Tarquinia Superbus (Zpupný)
-
Římané nechtěli připustit, aby za vznikem
Říma stáli
Etruskové, a tak vytvořili
mýtus o Aeneovi a
pověst o Romulovi (roku
753 B.C. založil
Řím)
a Removi
- začíná
římská republika, do čela volení dva
konzulové, obnovují zákony vydané králem
Serviem Tullinem - jednání a hlasování o nejdůležitějších věcech na lidovém sněmu
-
v polovině 5. století B.C. ohrožováni
Římané i Etruskové kmeny
Samnitů,
Volsků a
Aequů od pobřeží
Kampánie, Řím se spojil s
Latiny
- roku
396 B.C. Římané dobyli
Veje a zbavili se
Etrusků,
roku 387 B.C. poraženi
Galy, musí zaplatit
vysoké výkupné, se
Samnity vedli Římané tři války než je porazili, podmanili si latinská města
- významným protivníkem už jen
Řekové, postupně je porazili, poslední samostatné řecké město
Tarent roku
272 B.C. kapitulovalo (i když Římany na pomoc povolaný král Pyrrha dvakrát porazil)
-
roku 265 B.C. se na římskou stranu přidalo etruské město
Volsinii
-
Itálie sjednocena pod římskou nadvládou, výjimkou území na severu ovládané
Kelty
- serviovská ústava ukončila rodové zřízení, patricijové však mají nejvíce majetku a správa zůstává v jejich rukou, měli více vojenských povinností, ale rozhodujou v
setninovém sněmu, který volí úředníky, mohli neomezeně využívat
římské občanské právo - mohli mít významné funkce, uzavírat sňatek, hlasovat o kandidátech do úřadů
-
plebejové měli omezená práva - nemohli být v důležitých funkcích, hlasovat, ani se ženit s patriciji, vlastnické právo se brzy vyrovnalo patricijskému, sjednotili se, měli vlastní archiv, kultovní středisko a shromáždění
- používali
plebejské secese (dle tradice třikrát) - hrozili, že odejdou z
Říma, vymohli si tak plebejských osobně nedotknutelných úředníků -
tribunů lidu, měli
právo veta
-
roku 449 B.C. vynutili sepsání zvykového práva a jeho zpřístupnění veřejnosti -
zákony dvanácti desek, vyučovalo se i na školách
- v průběhu doby si vynutili i sňatkové právo s patriciji, přístup do některých úřadů a zastávání kněžských funkcí
-
roku 287 B.C. obdrželo plebejské shromáždění právo vynášet zákony platné pro celý stát, plebejové tak
dosáhli rovnoprávnosti
- rozhodující tak byl majetek => vytvořila se patricijsko-plebejská úřední honorace -
nobilita, jejím nejvyšším orgánem byl
senát - původně poradní sbor, pak hlavní činitel v politice, konzervativní
- dále existovaly
občanské sněmy, centurijní (setninové) shromáždění a tributní shromáždění, kde zasedali patricijové i plebejové projednávající vše co neprojednával setninový sněm
- výkon funkcí byl časově omezený na jeden rok (anuita), měl kolektivní charakter, limitováno také věkem
- nejvyššími úředníky dva
konzulové (
od roku 367 B.C. mohl být jeden plebej), v době nebezpečí jeden diktátor vládnoucí půl roku
-
censoři prováděli po pěti letech
census - majetkový odhad, a sestavovali seznam senátorů, jejich rozhodnutí nepodléhala právu veta
- tribunové získali přístup do senátu a právo navrhovat zákony
-
kvestoři se starali o finance
-
aedilové o pořádek, zásobování, kontrolu a hry
-
praetor (urbanus) vykonával
do roku 367 B.C. soudní moc, časem k němu přibyl druhý (praetor peregrinus) řešící spory mezi Římany a svobodnými jednotlivci, kteří neměli římská občanská práva a byli považováni za cizince (
peregriny)
- s poraženými nepřáteli nakládali jako s
formálními spojenci (socii populi Romani), budovali tak federaci tvořenou na základě dvoustranných smluv mezi jednotlivými spojenci