Zánik republiky a počátek císařství

V první polovině 1. stol. př. n. l. roste moc vojenských velitelů. Do funkce prvního konzula byl zvolen Fuaens Pompeius a Marcus Crassus – oba likvidovali Sulovi stoupence a obnovili stará práva. Pompeius pokračoval ve výbojích – v Sýrii zničil říši Selerelkovců.
Marcus Cicero 63 př. n. l. zlikvidoval v Římě pokus o státní převrat, kde včele stál Lucius Sergius Catilina. Cicero nechal pučisty bez soudu popravit – tak porušil zákon a byl vypovězen z Říma. V roce 60 př. n. l. se do popředí dostává Gaius Julius Caesar – nejprve bojoval v Hispánii, měl konflikty se senátem. Založil 1. triumvirát – Caesar, Pompeius a marcus Crassus – Caesar se stal konzulem – zavedl zveřejňování výsledků jednání senátu. Po skončení funkčního období se Caesar dostal na tažení do Galie, dosáhl řady vítězství, dostal se do Británie. Zatím se triumvirát rozpadá – Pompeius se sblížil se senátem, Crassus padl v boji proti Parthům – konec triumvirátu.
Když se Caesar vracel, projevily se spory s Pompeiem a tehdy řekl: „Kostky jsou vrženy.“ – válčí proti Pompeiovi. 49 př. n. l. v Římě propukla občanská válka. Bojovalo se i v Řecku a Egyptě. Pompeius byl v Egyptě zabit.
Caesar dosadil na trůn egyptskou královnu Kleopatru. Po porážce odpůrců se stal diktátorem. Prováděl reformy – udělil občanství obyvatelům provincií, latifundisté byli povinni zaměstnávat několik bezzemků, byla i reforma kalendáře – vzniká juliánský kalendář.
Cílem Caesarovy politiky bylo uklidnit Řím – nezakročil tvrdě proti odpůrcům, ale ti to brali jako slabost. 60 senátorů zorganizovalo spiknutí – včele Marcus Brutus – 44 př. n. l. byl Caesar zavražděn.
Spiklenci neměli program, Caesarovi spojenci udělali 2 triumvirát – Gaius Octavius (Caesarův adoptivní syn), Marcul Lepidus, Marcus Antonius. Spiklenci byli zlikvidováni – jejich vojsko bylo poraženo v Makedonii.
Pak nastaly spory v triumvirátu – Lepidus ho opustil. Mezi octaviem a Antoniem začíná válka. Antonius se zabil po porážce v Egyptě – ve 30 př. n. l. se Egypt stává součástí Říma. Octavius posílil moc, začíná používat jméno Augustus (= vznešený) a slovo Caesar, používal titul imperátor. Na východě říše mu byla prokazovány božské pocty. Augustus se snažil zachovat zdání trvání republiky ale změnil ji reformami na císařství – dělil se o moc se senátem. Nechal si říkat princeps inter pares (první mezi rovnými) – vzniká principát – císař se dělí o moc se senátem.
Augustus byl první z Juliovsko-Klaudiovské dynastie.