Kyjevská Rus

V první polovině 9. stol. vytvořili Rusové několik knížectví na obchodních cestách, které spojovaly sever Evropy s Byzancí a západní Evropu s Asií. Důležitá byla řeka Volha. V této době pronikají do východní Evropy Varjagové (Normané) – obsadili sever a založili město Novgorod. Tam vládl rod Rurikovců – kníže Oleg – kolem roku 880 zahájil výboje, dobyl Kyjev a přesídlil tam. Odtud pokračoval ve výbojích, bojoval proti Byzanci.
V polovině 10. stol. vládne v Kyjevě jeho vnuk Svjatoslav – toho požádala Byzanc o pomoc proti Bulharům – tam zvítězil. Byzanc ale nechtěla silné Kyjevské císařství, proto proti němu vyprovokovala útok Pečeněhů. Svjatoslav je porazil a získal většinu Bulharska.
Kníže Vladimír podporoval šíření křesťanství. Kyjevská Rus přijala křesťanství z Byzance 988 – 989. Kyjev se stává sídlem metropolity. Jako písmo začali používat cirilici, která byla přijata z Bulharska. Běžné obyvatelstvo bylo pohanské, křesťanství bylo jen mezi bohatými. Vladimír měl dobré vztahy s papežem, udržel přátelství s Němci.
Jeho nástupcem byl jeho syn Jaroslav Moudrý – posiloval stát chytrou sňatkovou politikou. Vytvořil také nástupnický řád – složitý. Po jeho smrti je boj o moc. Ke konci jeho vlády dochází k separatistickým tendencím v provinciích.
Oslabení Kyjevské Rusi využili Pečeněhové a zaútočili – nastalo dlouhé období válek a nestability.
Počátkem 12. století šlechta povolala na trůn Vladimíra Monomacha. Tomu se podařilo uklidnit poměry v zemi. Rozvíjí se kultura, posiluje se centrální moc, úspěšně bojoval proti Pečeněhům. Po jeho smrti se stát rozpadá. Kyjevská Rus je pouze volný svazek samostatných knížectví - Smolenské, Haličské, Suzdalské, Novgorodská republika – vznikla počátkem 12. století odtržením od Kyjevské Rusi. Stát, kde vládli hlavně kupci. V Novgorodě si volili svého vládce pasadnika – ten jmenoval své spolupracovníky – tysjackij (hospodářství), archiepiskop (včele církve).
Novgorod byl nejdůležitější obchodní centrum na severu Evropy – byl na vysoké úrovni, měl nízkou negramotnost, udržoval kontakty se západní Evropou, stál mimo hlavní útoky asijských kočovníků.
Poč. 13. stol. vpadli do východní Evropy Mongolové – včele Čingischán, ovládli ruská knížata – podřízené ušetřili, ale museli jim platit daň jarlyk – kdo se nepodřídil, byl zlikvidován. Ruská knížata se na obranu dokázala spojit i s Pečeněhy.
1223 na řece Kalce ruská knížata bojují proti Mongolům – jsou poražena a nastává období tatarsko-mongolské nadvlády.