Literatura - pojmy

• aliterace – opakování stejných hlásek na začátku po sobě následujících slov
• paronomázie – nahromadění slov odvozených od jednoho slova (Pštros s pštrocicí a s třemi pštrosáčaty)
• anafora – opakování stejných slov na začátku veršů
• epifora – opakování stejných slov na konci veršů
• epanastrofa = palilogie– opakování stejných slov na konci předešlého verše a na začátku následujícího verše
• epizeuxis – opakování stejných slov ve verších
• onomatopoie = zvukomalba - seskupení hlásek na základě vyvolání dojmu, představy, napodobení zvuku (báseň Havran od Edgara Alana Poeho – Never more – časté r v celé básni – má připomínat krákání havrana)
• eufonie = libozvuk – příjemné uspořádání zvuků za cílem vyvolat estetickou působivost
• kakofonie – záměrný nelibozvuk
• asyndeton – vynechávání spojovacích výrazů
• polysyndeton – užití více spojovacích výrazů než je nutné (časté opakování a že...)
• antiteze – přirovnání protikladem (noc i den)
• paralelismus – podobná výstavba 2 i více po sobě následujích veršů nebo úseků textů
• gradace – stupňování, klimax – vzestupně, antiklimax - sestupně
• inverze – změna slovosledu ve větě oproti běžnému vyjadřování
• apostrofa – oslovení osob, neživých věcí, abstraktních pojmů
• elipsa – vypuštění slov na základě čtenářova domyšlení
• aposiopeze – nedokončená výpověď, značí se ... nebo –
• metafora – přirovnání na základě podobnosti
• personifikace = zosobnění – neživým věcem se přisuzují lidské vlastnosti
• metonymie – přesenesení významu na základě věcné souvislosti
• synekdocha – přenesení významu na základě záměny celku a části (co se ty ruce napracovaly)
• epiteton – básnický přívlastek, constans – označuje očekávanou vlastnost (Hloupý Honza) a ornans – zdobný přívlastek (Šrámek – Stříbrný vítr)
• oxymorón – spojení slov, jejichž význami si odporují (Mácha – zbortěné harfy tón, mrtvé milenky cit)
• hyperbola – nadsázka, přehánění (Erben – Vodník – Stokrát sem tě prosila)
• litotes – oslabení významu, vyjádření kladu dvěma zápory (nemá nerada)
• eufenismus – zjemnění výrazu (odešel na věky)
• disfenismus – zhrubění výrazu (chcípnul)
• alegorie = jinotaj – nezdělování věci přímo, něco co má hlubší smysl
• ironie – významový protiklad, základní prostředek satiry, záměrné užití slov v opačném smyslu