USA na přelomu 19. a 20. století

·  v 70. letech 19. století – počátek všestranného hospodářského rozvoje – příčiny – dostatek volné půdy, nerostné bohatství, velký vnitřní trh, příliv přistěhovalců, nedostatek pracovních sil – nutí podnikatele k nákupu moderních strojů, vzniká zde největší železniční síť světa, přistěhovalcům přidělována půda bezplatně – roste počet farmářů, kteří vyvážejí své produkty na světové trhy – jedná se o velkovýrobce – mohou vyvážet za nižší ceny, hlavní zemědělské plodiny – bavlna, tabák, rýže

·  přelom 19. a 20. století – roste průmyslová výroba – rozvoj hornictví, strojírenství, hutnictví, ve výrobě se zavádějí celostátní normy – tzv. typizace výrobků; zavedena sériová výroba na běžících pásech, vznikají výrobní linky – 1. v Chicagu v 60. letech na jatkách – inspirace pro Henriho Forda – zakládá automobilový průmysl, ve výrobě se prosazuje taylorismus – podle inženýra Taylora, který přichází s myšlenkou vědeckého řízení práce, dochází k monopolizaci výroby – řada monopolů – nevýhodu v tom, že v některých odvětvích je znemožněna konkurence – Morganové a Rockefellerové – dvě rodiny mající monopoly, Morganové – ocelářský monopol, Rockefellerové – těžba ropy; USA – 1. země, kde byly přijaty antimonopolní zákony, aby konkurence byla možná

·  celní politika – prosazují protekcionismus – mají strach z Angličanů, kteří mají kvalitní zboží – tím chrání domácí výrobu

·  po občanské válce zde zůstávají 2 politické strany – republikánská a demokratická (dodnes, ale jsou tam i další politické strany, které mají minimální vliv)

·  vláda – podporuje přistěhovalectví, noví přistěhovalci – konflikty s původním indiánským obyvatelstvem, postupně zatlačování do nehostinných oblastí, byly pro ně zřizovány rezervace; mezi osadníky a indiány – konflikty – 1876 – bitva u Little Bighorn – vůdce Siuxů – Sedící býk a proti generál George Custer – dochází k likvidaci vojenské jednotky – nechali se vlákat do léčky a indiáni je postříleli, nakonec Siuxové zatlačeni do rezervace

·  1886 – konec indiánských válek, padl do zajetí poslední náčelník bojovných Apačů – Geronimo

·  1890 – masakr indiánů – Siouxů u Wounded Knel

·  indiánům poté umožněno získat americké občanství, ale plná občanská práva získali až 1924

·  konec 19. století – v USA se musí řešit i sociální otázka – Americká federace práce = AFL – odborová organizace – chtěla zlepšit postavení dělnictva – chtěli osmihodinovou pracovní dobu, organizace, která odmítala marxismus

·  1. květen 1886 – AFL zorganizovali demonstraci za své požadavky – toho využili anarchisti – provedli pumový útok na policejní oddíl

·  organizátoři demonstrace pozatýkáni a 4 z nich popraveni, i když s útokem neměli nic společného – později uznáno jako chybné a na památku nevinně popravených lidí se slaví svátek práce 1. května od roku 1890

·  americký prezident Theodor Roosevelt – byl v úřadě počátkem 20. století, podporoval tzv. progresivistické hnutí – čím víc vyděláte, tím vyšší daně platíte; nechal schválit protimonopolní zákony, podporoval vznik zákonů na ochranu přírody

·  v této době – typický projev USA – organizovaný zločin – různé mafie se vraždí, někdy je využíván i k likvidaci politických odpůrců

·  zahraniční politika – zájmovou sférou je Latinská Amerika – konkurentem Španělsko – 1898 – válka mezi USA a Španělskem o oblast Karibiku, USA získaly Portoriko a Kubu, mimo tuto oblast získaly ještě Filipíny; USA – koupily rozestavěný Panamský průplav a dostavěly ho 1914; prosazovaly tzv. Monroeovu doktrinu – doktrina = zásada, podstatou je to, že USA mají bránit Evropanům v pronikání do Ameriky – politicky, koloniálně, ne přistěhovalecky