· tvořena příčně pruhovanými svaly
· svaly jsou připojeny na kostru
· svaly mají schopnost zkracování a prodlužování – to způsobuje pohyb - svaly vedou přes kloub na další sval – při zkrácení svalu se kloub ohne
· máme několik set svalů – některé jsou komplikované – sporné, jestli je to jeden nebo více svalů
· 36 – 46 % hmotnosti u mužů, 32% - 35% u žen – u žen ve sprospěch tuků (u normálních lidí) – ženy snáze plavou (tuk má menší hustotu než voda)
· základem svalů jsou svalová vlákna – to je tvořeno bílkovinami – dvojího druhu – aktin, myozin – vlákna, která se do sebe stahují a od sebe roztahují – to způsobuje pohyb; svalová vlákna se skládají do svalových snopců – těch je několik úrovní – primární, sekundární... z nich pak sval
· povrch svalů – vazivová blána – svalová povázka
· sval je připojen ke kosti šlachami
· jeden konec svalu je pohyblivější než druhý – svalový úpon – dělší, protáhlejší konec; kratší konec – méně pohyblivý – hlava svalu, rozšířená čát – bříško svalů
· dva druhy svalů – složené = více bříškové a jednoduché = jedno bříškové
· sval = musculus, orgán svalové orgánové soustavy, který zajišťuje pohyb
· druhy svalů:
o vřetenovité svaly – svaly končetin
o ploché svaly – zádové, břišní, bránice, prsní
o kruhové svaly – kolem tělních otvorů – oči, ústa, řiť – mají funkce svěračů
· svaly podle funkce:
o popisujeme je podle toho, jaký vykonávají pohyb
o sval, který vykonává pohyb = agonista (agonistou ohybu loketního kloubu je dvojhlavý sval pažní, agonistou natažení je trojhlavý sval pažní)
o sval, který vykonává opačný pohyb = antagonista (dvojhlavý sval pažní je antagonistou trojhlavého svalu pažního, trojhlavý sval pažní je antagonistou dvojhlavého svalu pažního)
o synergisté = označení pro svaly, které spolupracují na stejném pohybu
· svaly podle charakteru pohybu:
o ohýbač – dvojhlavý sval pažní
o natahovač
o svěrač - řiť
o rozvěrač – ústa
o přitahovače - palec
o odtahovač
o zdvihač – hlavy, smíchové svaly
o stahovač
o otáčeč – otáčení hlavy
o napínač
· zdroje energie pro svaly:
o ATP = adenozintrifosfát – sloučenina, která funguje tak, že když se jeden fosfát odštěpí – ADP – adenozindifosfát – odštěpením se uvolňuje energie
o cukr – stěpí se na glykogen, vzniká z něj nové ATP
o tuk
o pro získávání těchto zdrojů je potřeba kyslík – ATP v mitochondriích v podstatě hoří – proto nutný kyslík
o ATP, cukr – uložen v krvi
o tuk – v krvi, tukové tkáně
o glykogen – v játrech
o krátkodobá svalová práce nízké intenzity:
§ spotřebovává se ATP
§ např. chůze
§ stíhá se znovu vytvářet nový, protože intenzita je nízká
o krátkodobá svalová práce o vysoké intenzitě:
§ vteřiny až minuty
§ sprint, vzpírání
§ spotřebovává se ATP – je potřeba více kyslíku – zadýchání, ATP se vyčerpá a spalujeme cukry
§ když mají cukry dostatek kyslíku, tak se štěpí dokonale a vzniká oxid uhličitý a voda, když je kyslíku málo, tak se glykogen štěpí nedokonale a vzniká kyselina mléčná = laktát – dokáže se odbourávat, má i desinfekční účinky
§ když je málo kyslíku a vzniká kyselina mléčná – svaly pracují na tzv. kyslíkový dluh – na krátkou dobu se dá vydržet, ale stačí hodina až dvě na zregenerování svalů
o středně dlouhodobá práce o nízké intenzitě:
§ vyčerpá se ATP, organizmus přechází na cukry, vyčerpá zásoby glykogenu v krvi a začíná se spotřebovávat glykogen uložený v játrech
§ aerobní režim – glykogen se štěpí při dostatku kyslíku
§ organizmus je schopný fungovat minuty až desítky minut
o střednědlouho trvající práce s vysokou intenzitou:
§ vyšší intenzita – běh 3 km závod
§ spotřeba ATP, glykogenu i v játrech a počátek běžení na kyslíkový dluh
o dlouhodobá svalová práce nízké intenzity:
§ vyčerpání ATP, cukru – dojde glykogen i v játrech – během desítek minut
§ pomalu tělo začíná spalovat tuky – hodiny až desítky hodin – při dostatku kyslíku, vody a minerálů
§ pokud se zakyselí – regenerace svalů týdny až měsíc
· svaly hlavy:
o týločelní sval – začíná na hlavě a končí na týle – mezi část, kde jsou spíše šlachy – šlašitá přilba
o mimické svaly = svaly obličeje – kruhový sval ústní, kruhový sval oční, zdvyhač nosního křídla...; žvýkací sval – upíná se na dolní člist, prochází až na spánkovou kost přes jařmovou kost, nejsilnější sval lidského těla; svaly pohybující čelistí do stran – pomáhají ke žvýkání; trubačský sval – hýbá tváří, zabraňuje tomu, aby sme se při mluvení a jezení nekousli do tváře; smíchový sval = zdvyhač koutku úst
· svaly krku:
o tenký sval pod kůži pokrývající celý krk – platysma = krční kožní sval
o zdvyhač hlavy - upíná se v místě, kde se klíční kost upíná na hrudní a vede přes krk a upíná se na bradavkový výběžek
· svaly zad:
o jsou ve 4 vrstvách
o nejsvrchnější vrstu tvoří trapézový sval – upíná se podél páteře, přes lopatky k ramením kloubům a pokračuje přes krk na týl – tvar čtyřúhelníku, pomáhá při pohybech hlavy, stabilizuje lopatku – drží ji na správném místě
o horní vrstvu tvoří ještě svaly pod ním – upínají se na paži – široký sval zádový – pokračuje až na bederní páteř, mají ho vyvinutý plavci, táhne trup při šplhu, sval, který mají dobře posílení kuřáci – pomáhá při prudkém výdechu a kašlání
o nejspodnější vrstva podél páteře – vzpřimovač trupu
o svaly 2. a 3. vrstvy – pomáhají ostatním svalům a pomáhají při dýchání a vzpřimování páteře
· svaly hrudníku:
o bránice – odděluje dutinu bříšní a hrudní, upíná se na hrudní kost a nepravá žebra, je vyboulená směrem nahoru, při nádechu se narovná – hlavní dýchací sval – plíce sledují změny objemu hrudníku – nádech je aktivní – bránice se stáhne, výdech pasivní – bránice se povolí, nádech je reflexní děj – probíhá i v bezvědomí, způsobuje dále škytání – nepravidelné krátké stahy bránice, uplatňuje se při smíchu; je placatá, ale s otvorama – procházejí jimi trubicovité orgány
o velký prsní sval – upáná se na hrudní a pažní kost, uplatňuje se při pohybu rukama – hlavně ramenímu kloubu, pomáhá i při dýchání
o malý prsní sval, pilovité svaly, podklíční, mezižeberní – důležitý při dýchání – roztahování a stahování hrudníku
· svaly břicha:
o přední, boční, zadní
o přední – přímý břišní sval – vede od hrudní ke stydké kosti, ohýbá páteř dopředu, zvedá pánev při ležení, více bříškový, další fce – břišní lis – na záchodě a při porodu; pyramidový sval – u člověka nemá žádnou fci, u vačnatců voří stěnu vaku – důkaz příbuznosti placentálů a vačnatců
o boční - šikmé břišní svaly – otáčivý pohyb bederní páteře, spolupodílejí se na břišním lisu
o zadní – bederní čtvercový sval – způsobuje záklon
· svaly pánve:
o svaly pánevní překážky – uprostřed pánve, jsou tam proto, aby břišní orgány nevypadly – působí proti tlaku bránice a podpírají břišní orgány
o svaly močopohlavní přepážky – pomáhají držet na svém místě rozmnožovací orgány, svěrač močové trubice, vnější řitní svěrač; dutinkosedací sval, bulvohoubovitý sval – u mužů a žen mají poslední dva různou funkci, u žen způsobují stahy poševního vchodu při souloži, tím napomáhají k transportu semene dovnitř, u mužů způsobují rytmické ztahy, které způsobují výron semene
· svaly horní končetiny:
o svaly ramene - deltový sval – trojúhelníkový tvar, zvedá končetinu v ramenním kloubu – vzpažneí
o svaly paže – dvojhlavý sval pažní – upíná se na lopatku a na předloktí, ohýbač loketního kloubu; trojhlavý sval pažní – natahovač loketního kloubu
o svaly předloktní – ohýbači zápěstí, ohýbače prstů – na přední straně, natahovače zápěstí a prstů - na zadní
o svaly na ruce – svaly vykonávající přitažení a odtažení palce, prstů k sobě a od sebe, způsobují jemné a přesné pohyby, ale nejsou silné
· svaly dolní končetiny:
o bedrokyčelní sval – umožnuje ohyb kyčelního kloubu, pomáhá udržet rovnováhu trupu při vzpřímeném postoji, umožnujě výkrok vpřed
o velký, malý, středí hýžďový sval – velký – největší sval v lidském těle, natahovač kyčelního kloubu, uplatňuje se při chůzi, hlavně do schodů, kopce, při šlapání na kole
o svaly stehna – přední – vedou i přes dva klouby – kyčelní i kolenní, čtyřhlavý sval stehenní – jediný natahovač koleního kloubu, dlouhý svla stehenní = krejčovský – nejdelší sval v těle, začíná na vnější straně pánevní kosti, vede šikmo na stehně a upíná se na vtniřní stranu bérce – pod kolenem, umožňuje překřížit nohu přes nohu; přístřední skupina svalů – na vnitřní straně stehen, jejich tma 6 – jsou to přitahovače stehna, způsobují pohyb přitažení ke zbytku těla; zadní – největší – dvojhlavý sval stehenní – nejsilnější, ohýbač kolenního kloubu, nejvíce při cyklistice s použitím nášlapného pedálu
o svaly bérce – přední skupina svalů bérce – ohýbají hlezeního kloubu, natažení prstců, jmenují se – přední holenní sval, dlouhý palcový natahovač, dlouhé prstové natahovače; boční svaly bérce – vykonávají kroužení hlezeního kloubu do sval, pomáhají držet klenbu nohy; zadní skupina bérce – v oblasti lýtka, trojhlavý sval lýtkový – upíná se na patní kost achilovou šlachou, zvedá tělo při chůzi, odrazech, bězích, při běžeckém lyžování, dlouhý ohýbač palce, dlouhý ohýbyč prstců