< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Kosterní soustavaOběhová soustavaBiologie

Svalová soustava = pohybová soustava

 

·  tvořena příčně pruhovanými svaly

·  svaly jsou připojeny na kostru

·  svaly mají schopnost zkracování a prodlužování – to způsobuje pohyb - svaly vedou přes kloub na další sval – při zkrácení svalu se kloub ohne

·  máme několik set svalů – některé jsou komplikované – sporné, jestli je to jeden nebo více svalů

·  36 – 46 % hmotnosti u mužů, 32% - 35% u žen – u žen ve sprospěch tuků (u normálních lidí) – ženy snáze plavou (tuk má menší hustotu než voda)

·  základem svalů jsou svalová vlákna – to je tvořeno bílkovinami – dvojího druhu – aktin, myozin – vlákna, která se do sebe stahují a od sebe roztahují – to způsobuje pohyb; svalová vlákna se skládají do svalových snopců – těch je několik úrovní – primární, sekundární... z nich pak sval

·  povrch svalů – vazivová blána – svalová povázka

·  sval je připojen ke kosti šlachami

·  jeden konec svalu je pohyblivější než druhý – svalový úpon – dělší, protáhlejší konec; kratší konec – méně pohyblivý – hlava svalu, rozšířená čát – bříško svalů

·  dva druhy svalů – složené = více bříškové a jednoduché = jedno bříškové

·  sval = musculus, orgán svalové orgánové soustavy, který zajišťuje pohyb

·  druhy svalů:

o   vřetenovité svaly – svaly končetin

o   ploché svaly – zádové, břišní, bránice, prsní

o   kruhové svaly – kolem tělních otvorů – oči, ústa, řiť – mají funkce svěračů

·  svaly podle funkce:

o   popisujeme je podle toho, jaký vykonávají pohyb

o   sval, který vykonává pohyb = agonista (agonistou ohybu loketního kloubu je dvojhlavý sval pažní, agonistou natažení je trojhlavý sval pažní)

o   sval, který vykonává opačný pohyb = antagonista (dvojhlavý sval pažní je antagonistou trojhlavého svalu pažního, trojhlavý sval pažní je antagonistou dvojhlavého svalu pažního)

o   synergisté = označení pro svaly, které spolupracují na stejném pohybu

·  svaly podle charakteru pohybu:

o   ohýbač – dvojhlavý sval pažní

o   natahovač

o   svěrač - řiť

o   rozvěrač – ústa

o   přitahovače - palec

o   odtahovač

o   zdvihač – hlavy, smíchové svaly

o   stahovač

o   otáčeč – otáčení hlavy

o   napínač

·  zdroje energie pro svaly:

o   ATP = adenozintrifosfát – sloučenina, která funguje tak, že když se jeden fosfát odštěpí – ADP – adenozindifosfát – odštěpením se uvolňuje energie

o   cukr – stěpí se na glykogen, vzniká z něj nové ATP

o   tuk

o   pro získávání těchto zdrojů je potřeba kyslík – ATP v mitochondriích v podstatě hoří – proto nutný kyslík

o   ATP, cukr – uložen v krvi

o   tuk – v krvi, tukové tkáně

o   glykogen – v játrech

o   krátkodobá svalová práce nízké intenzity:

§     spotřebovává se ATP

§     např. chůze

§     stíhá se znovu vytvářet nový, protože intenzita je nízká

o   krátkodobá svalová práce o vysoké intenzitě:

§     vteřiny až minuty

§     sprint, vzpírání

§     spotřebovává se ATP – je potřeba více kyslíku – zadýchání, ATP se vyčerpá a spalujeme cukry

§     když mají cukry dostatek kyslíku, tak se štěpí dokonale a vzniká oxid uhličitý a voda, když je kyslíku málo, tak se glykogen štěpí nedokonale a vzniká kyselina mléčná = laktát – dokáže se odbourávat, má i desinfekční účinky

§     když je málo kyslíku a vzniká kyselina mléčná – svaly pracují na tzv. kyslíkový dluh – na krátkou dobu se dá vydržet, ale stačí hodina až dvě na zregenerování svalů

o   středně dlouhodobá práce o nízké intenzitě:

§     vyčerpá se ATP, organizmus přechází na cukry, vyčerpá zásoby glykogenu v krvi a začíná se spotřebovávat glykogen uložený v játrech

§     aerobní režim – glykogen se štěpí při dostatku kyslíku

§     organizmus je schopný fungovat minuty až desítky minut

o   střednědlouho trvající práce s vysokou intenzitou:

§     vyšší intenzita – běh 3 km závod

§     spotřeba ATP, glykogenu i v játrech a počátek běžení na kyslíkový dluh

o   dlouhodobá svalová práce nízké intenzity:

§     vyčerpání ATP, cukru – dojde glykogen i v játrech – během desítek minut

§     pomalu tělo začíná spalovat tuky – hodiny až desítky hodin – při dostatku kyslíku, vody a minerálů

§     pokud se zakyselí – regenerace svalů týdny až měsíc

·  svaly hlavy:

o   týločelní sval – začíná na hlavě a končí na týle – mezi část, kde jsou spíše šlachy – šlašitá přilba

o   mimické svaly = svaly obličeje – kruhový sval ústní, kruhový sval oční, zdvyhač nosního křídla...; žvýkací sval – upíná se na dolní člist, prochází až na spánkovou kost přes jařmovou kost, nejsilnější sval lidského těla; svaly pohybující čelistí do stran – pomáhají ke žvýkání; trubačský sval – hýbá tváří, zabraňuje tomu, aby sme se při mluvení a jezení nekousli do tváře; smíchový sval = zdvyhač koutku úst

·  svaly krku:

o   tenký sval pod kůži pokrývající celý krk – platysma = krční kožní sval

o   zdvyhač hlavy - upíná se v místě, kde se klíční kost upíná na hrudní a vede přes krk a upíná se na bradavkový výběžek

·  svaly zad:

o   jsou ve 4 vrstvách

o   nejsvrchnější vrstu tvoří trapézový sval – upíná se podél páteře, přes lopatky k ramením kloubům a pokračuje přes krk na týl – tvar čtyřúhelníku, pomáhá při pohybech hlavy, stabilizuje lopatku – drží ji na správném místě

o   horní vrstvu tvoří ještě svaly pod ním – upínají se na paži – široký sval zádový – pokračuje až na bederní páteř, mají ho vyvinutý plavci, táhne trup při šplhu, sval, který mají dobře posílení kuřáci – pomáhá při prudkém výdechu a kašlání

o   nejspodnější vrstva podél páteře – vzpřimovač trupu

o   svaly 2. a 3. vrstvy – pomáhají ostatním svalům a pomáhají při dýchání a vzpřimování páteře

·  svaly hrudníku:

o   bránice – odděluje dutinu bříšní a hrudní, upíná se na hrudní kost a nepravá žebra, je vyboulená směrem nahoru, při nádechu se narovná – hlavní dýchací sval – plíce sledují změny objemu hrudníku – nádech je aktivní – bránice se stáhne, výdech pasivní – bránice se povolí, nádech je reflexní děj – probíhá i v bezvědomí, způsobuje dále škytání – nepravidelné krátké stahy bránice, uplatňuje se při smíchu; je placatá, ale s otvorama – procházejí jimi trubicovité orgány

o   velký prsní sval – upáná se na hrudní a pažní kost, uplatňuje se při pohybu rukama – hlavně ramenímu kloubu, pomáhá i při dýchání

o   malý prsní sval, pilovité svaly, podklíční, mezižeberní – důležitý při dýchání – roztahování a stahování hrudníku

·  svaly břicha:

o   přední, boční, zadní

o   přední – přímý břišní sval – vede od hrudní ke stydké kosti, ohýbá páteř dopředu, zvedá pánev při ležení, více bříškový, další fce – břišní lis – na záchodě a při porodu; pyramidový sval – u člověka nemá žádnou fci, u vačnatců voří stěnu vaku – důkaz příbuznosti placentálů a vačnatců

o   boční - šikmé břišní svaly – otáčivý pohyb bederní páteře, spolupodílejí se na břišním lisu

o   zadní – bederní čtvercový sval – způsobuje záklon

·  svaly pánve:

o   svaly pánevní překážky – uprostřed pánve, jsou tam proto, aby břišní orgány nevypadly – působí proti tlaku bránice a podpírají břišní orgány

o   svaly močopohlavní přepážky – pomáhají držet na svém místě rozmnožovací orgány, svěrač močové trubice, vnější řitní svěrač; dutinkosedací sval, bulvohoubovitý sval – u mužů a žen mají poslední dva různou funkci, u žen způsobují stahy poševního vchodu při souloži, tím napomáhají k transportu semene dovnitř, u mužů způsobují rytmické ztahy, které způsobují výron semene

·  svaly horní končetiny:

o   svaly ramene - deltový sval – trojúhelníkový tvar, zvedá končetinu v ramenním kloubu – vzpažneí

o   svaly paže – dvojhlavý sval pažní – upíná se na lopatku a na předloktí, ohýbač loketního kloubu; trojhlavý sval pažní – natahovač loketního kloubu

o   svaly předloktní – ohýbači zápěstí, ohýbače prstů – na přední straně, natahovače zápěstí a prstů - na zadní

o   svaly na ruce – svaly vykonávající přitažení a odtažení palce, prstů k sobě a od sebe, způsobují jemné a přesné pohyby, ale nejsou silné

·  svaly dolní končetiny:

o   bedrokyčelní sval – umožnuje ohyb kyčelního kloubu, pomáhá udržet rovnováhu trupu při vzpřímeném postoji, umožnujě výkrok vpřed

o   velký, malý, středí hýžďový sval – velký – největší sval v lidském těle, natahovač kyčelního kloubu, uplatňuje se při chůzi, hlavně do schodů, kopce, při šlapání na kole

o   svaly stehna – přední – vedou i přes dva klouby – kyčelní i kolenní, čtyřhlavý sval stehenní – jediný natahovač koleního kloubu, dlouhý svla stehenní = krejčovský – nejdelší sval v těle, začíná na vnější straně pánevní kosti, vede šikmo na stehně a upíná se na vtniřní stranu bérce – pod kolenem, umožňuje překřížit nohu přes nohu; přístřední skupina svalů – na vnitřní straně stehen, jejich tma 6 – jsou to přitahovače stehna, způsobují pohyb přitažení ke zbytku těla; zadní – největší – dvojhlavý sval stehenní – nejsilnější, ohýbač kolenního kloubu, nejvíce při cyklistice s použitím nášlapného pedálu

o   svaly bérce – přední skupina svalů bérce – ohýbají hlezeního kloubu, natažení prstců, jmenují se – přední holenní sval, dlouhý palcový natahovač, dlouhé prstové natahovače; boční svaly bérce – vykonávají kroužení hlezeního kloubu do sval, pomáhají držet klenbu nohy; zadní skupina bérce – v oblasti lýtka, trojhlavý sval lýtkový – upíná se na patní kost achilovou šlachou, zvedá tělo při chůzi, odrazech, bězích, při běžeckém lyžování, dlouhý ohýbač palce, dlouhý ohýbyč prstců

 




Přidal: tess.for 17. 10. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 2608
Zhlédnuto: 21554 krát