všechna moc pochází z lidu a lid ji vykonává prostřednictvím svých volených zástupců
musí zde existovat pluralita politických zájmů, organizací (pluralita = mnohost), institucí, spolků, stran s různými zájmy
všichny musí mít možnost účastnit se – to nesmí být v rozporu se zákony
v demokraciích existuje větší počet politických stran a hnutí
systém státu umožňují účast a vytvoří pravidla
v demokratickém státu nesmí nikdo vnucovat svojí vůli, svoje názory, mohou se pouze nabízet
všichni občané musí nesouhlasit konstruktivním způsobem, ne destruktivním – všichni občané se musí sjednotit na způsobu, jakým budou nesouhlasit – způsob je obsažen v právním řádu
znaky demokratického státu:
respektují se občanská a lidská práva
státní moc je mocí většiny lidu = vládne většina – vládne ten, kdo získal většinu ve volbách, menšina ale má možnost stát se většinou – moc většiny není na vždy, pouze na určité časové období, po uplynutí té doby zase občané rozhodují, kdo bude většinou
existuje zde princip právního státu – jednání státních orgánů (státní moci) je založeno na zákonech a ty zákony přitom tvoří občané státu, mají právo odvolat se k ústavním orgánům, pokud se státní orgány nechovají podle zákonů
občané jsou vždy nadřazeni státní moci – občan je důležitější než stát
hodnotový konsensus:
shoda většiny společnosti na nejdůležitějších hodnotách, které jsou obecně považované za prospěšné = je to to, na co se většina shodne
předpoklad pro fungování demokracie
vždycky se týká lidských práv a svobod, soukromého vlastnictví, principy tržního hospodářství – na tom se musí shodnout, poté se nastává pluralita – různé míry – lišení diametrálně
Statistika