Severní Evropa
Norsko,
Finsko,
Švédsko,
Dánsko,
Island, (Lotyšsko, Estonsko, Litva – spíše se řadí do
východní Evropy)
- společné znaky:
- podnebí
- ve všech ledovcová jezera – nejvíce ve Finsku = země tisíce jezer
- krátké řeky, ale velký spád – vodní elektrárny – Norsko je 1. na světě v produkci energie z vodních elektráren
- ekonomika – silná, nezažili totiž komunismus
- rybolov
- těžba dřeva
- nedostatek pracovních sil nutil obyvatele, aby využívali místní zdroje – železná ruda – Švédsko, ropa – Norsko
- národy – ugrofinské (Finové, Estonci), germánské, Laponci
- bývalý domov normanských mořeplavců – Vikingové = varjagové – dokázali osídlit Faerské ostrovy a Island, podnikali výpravy i přes Pobaltí, dostali se i na Grónsko a Severní Ameriku, usadili se Britských ostrovech, dostali se i ke Kaspickému moři i Černému moři, ovládli i část Itálie – Sicílii, Neapolsko
- přímořské státy
- leží v jednom podnebním pásu – mírné, subarktické
Norské království
- rozloha: 324 000 km2
- obyvatelé: 4,5 milionů
- hlavní město: Oslo
- další města: přístav Bergen, přístav Narvik, přístav Trondheim
- administrativní členění: 19 krajů
- zřízení: konstituční monarchie – král Harald V.
- není členem EU – několikrát referendum, museli by totiž omezit těžbu ropy a rybolov
- přírodní podmínky:
- patří k němu asi 50 000 ostrovů – Lofoty, Vesterály, Špicbergy – nejvýše položené naleziště černého uhlí v Evropě, Jan Mayen – sopečného původu
- dlouhé 1 900 km, průměrná šířka – 20 km, maximální 430 km
- má nějčlenitější pobřeží – nacházejí se zde fjordy – dlouhé úzké zálivy zalité mořem – pozůstatek ledovců, nejdelší je Sognefjord
- řeky – krátké, vodnaté, vhodné na výrobu el. energie – 99 % z vodních elektráren – spotřebuje do 20 % - zbytek vyváží – Dánsko, Švédsko
- teplejší podnebí – Golfský = Severoatlantský proud – způsobuje oteplování – lepší podmínky než ve Švédsku
- hopodářství:
- těžba: ropa, zemní plyn – šelfové území (sahá do houbky 200 m) Severního moře – v Evropě na 2. místě; železo, uran, barevné kovy – meď, nikl, olovo
- průmysl: energetický průmysl, hliníkárny, elektronika, elektrotechnika, chov ryb, zpracování ryb – potravinářský průmysl, dřevozpracující – výroba papíru
- pěstování: brambory, pšenice, obiloviny, pícniny, jahody, jablka, zelenina, borůvkové farmy v tundře
- chov: skot, ovce, ryby, sobi, kožešinová zvěř
- doprava: námořní doprava – trajekty, lodní doprava, 2. největší námořní flotila v Evropě (po Řecku)
- strojírenská výroba lodí
- turistika – zimní sporty
- Častý cíl emigračních skupin z Pákistánu, Švédska a Vietnamu
- Amundsen – první stanul na jižním pólu
Švédské království
- rozloha: 450 000 km2 – 4. největší stát Evropy, délka 1600 km
- obyvatelé: 9 milionů, křesťanství – protestanti; národnostně jednotné obyvatelstvo, hlavně Švédi, z cizinců hodně Finů, Rusů
- hlavní město: Stockholm - přístav
- měna: Švédská koruna
- člen EU, OSN a OECD
- přírodní podmínky:
- patří mu ostrovy – Gotland, Õland
- Skandinávské pohoří, na východě nížiny – nejsou úrodné
- pobřeží skalnaté
- jezera – Vänern (3. největší v Evropě), Vätern, Mälaren
- hospodářství:
- těžba: železná ruda – chirurgické nástroje, součástky aut, naleziště železné rudy – Kiruna, Gällivare, Lulea – přístav, výroba švédské oceli; těžba zinku, stříbra a olova
- průmysl: 50% jaderné a 50% vodní elektrárny, strojírenský průmysl – osobní, nákladní auta – Volvo, Saab, Scania – Göteborg - přístav, Malmö – výroba letadel, přístav, firma Electrolux – elektrotechnická zařízení, Husquarna - stroje, dřevozpracující – papíry, zápalky, nábytek – Ikea, Oriflame – kosmetika
- město Uppsala – nejstarší severoevropská universita
- letiště Arlanda – v Stockholmu, významné evropské letiště
- Obyvatelé jsou původní Vikingové; od 11. století tu byla samostatné království, kterému patřilo i Finsko, Gustav II Adolf, v 17. století ovládali Lotyšsko a Delavare (v USA), 1995 vstoupilo Švédsko do EU
- pochází odsud skupina ABBA, spisovatel August Strinberg, působil zde Carl Liné, pochází odtud také Alfred Nobel
Finsko
- rozloha: 340 000 km2
- obyvatelé: 5 milonů, na severu – Saamové = Laponci – chov sobů, kožešinové zvěře
- hlavní město: Helsinki
- další města: Turku, Tampere – průmyslové město, Oulu
- úřední jazyky: finština, švédština
- republika – odtržením od Ruska
- člen OSN, EU
- měna: euro, dříve marka
- přírodní podmínky:
- čtvrtina leží za polárním kruhem
- souostroví Alandy v Baltském moři – patří Finsku
- nížiny, jezerní plošiny – pozůstatky pevninského ledovce – Inari, Saimaa
- suoni – země bažin – jméno v jejich jazyce, ve Finsku je okolo 60 tisíc jezer
- hospodářství:
- největší nárůst ekonomiky v 60. a 70. letech – svět ho nazval zázrakem
- potravinářský průmysl – chov ryb, rybolov; dřevozpracující průmysl – nábytek, papír
- těžba: železná ruda, chrom, nikl, zinek, olovo
- strojírenský průmysl – výroba a oprava lodí, mobilní značka – Nokia, ledoborce – kupují je Rusové
- zemědělství: pšenice, oves, žito, brambory; chov sobů a kožešinových zvířat
- říční doprava – po jezerech
- Země tisíce jezer
- nemají ústavní soud
- sauna – standartní vybavení domácnosti
- patří k nejdražším zemím na světě
Dánsko
- rozloha: 43 000 km2
- obyvatelé: 5,5 milionů
- hlavní město: Kodaň (Kobenhavn)
- království – konstituční monarchi
- člen EU, OSN, OECD a NATO
- úřední jazyk dánšina
- platí dánskou korunou
- zábavní parky, největší podíl zaměstnaných žen, Legoland
- Tycho Brahe - dánský astronom, působil na dvoře Rudolfa II., Hans Christian Andersen – spisovatel pohádek pro děti, Pierre Descartes – filozof z období klasicismu, Bering – cestovatel, Beringův průliv
- přírodní podmínky:
- leží na Jutském poloostrově
- ostrovy – Faerské ostrovy – říká se jim Ovčí ostrovy, Grónsko
- převažují nížiny – nadmořská průměrná výška – 30 m nad mořem, je modelována ledovcem
- na pobřeží také fjordy
- pískové duny na pobřeží
- krátské řeky – vodní elektrárny
- hodně větru - větrné elektrárny
- hospodářství:
- nerostné suroviny – rašelina
- převažují větrné elektrárny
- potravinářský průmysl – zelenina, obilí, ječměn, pšenice, pícniny, rybolov a zpracování ryb, chov tresky, sleď, sukrová řepa, brambory
- nejhustší silniční síť
- mají vlastní ropu – tu nevyvážejí, dále zemní plyn – v šelfech
Island
- ostrovní stát na hranici Atlantského a Severního ledového oceánu
- rozloha: 100 000 km2
- obyvatelé: 280 000, dožívají se jednoho z nejvyššího věku v Evropě – muži 75 a ženy 80
- hlavní město: Reykjavík (název znamená „kouřový záliv“)
- republika
- není členem EU, pouze EFTA – Evropské sdružení volného obchodu, OSN, NATO a OECD
- úředním jazykem je islandština
- platí islandskou korunou
- přírodní podmínky:
- ostrovní stát
- leží na riftovém pásu podmořského středoatlantského hřbetu – ostrov vytvořen sopečnou činností – geologicky mladý – gejzíry, sopky – kolem 150, z nich asi 30 činných, Hekla – nejznámější, Askija, lávové proudy, ledovec – Vatnajökull (40 % povrchu tvoří ledovce), vedle nejmladší evropský ostrov – Surtsey, ten vznikl roku 1967
- chladné oceánské podnebí ovlivněné Golfským proudem, subarktické, část mírné, využívají tepelnou energii ze sopek – gejzíry – využívají je k pěstování zeleniny, banánů – jenom pro vlastní potřebu, gejzíry se používají i na vytápění a výrobě elektřiny
- hospodářství:
- rybolov
- vývoz vlny z chovu ovcí, zpracované ryby
- pěstování pícnin, brambor a ve sklenících zeleniny
- hlavní obchodní partneři jsou Velká Británie, USA a Norsko
- objevili ho irští mniši v 9. století, poté osídlen Vikingy z Norska, samostatný stát v 10. století
- nejstarší parlament na světě – Althing od roku 930
- islandský lišejník – zdravé účinky
- Černá pláž - z lávy; jen 1 % povrchu tvoří lesy; největší vodopád „Zlatý“; ostrov vznikl před 20 miliony let - nejmladší pevnina; je to jedno z míst s nejčistším ovzduším na světě