Kosterní soustava
Kosterní = opěrná = oporná soustava
· tvořena vnitřní kostrou
· jednotlivé orgány se jmenují kosti
· funkce kostry:
o opora těla
o chrání vnitřní orgány: hrudní koš – hrtan, jícen, plíce, srdce, krkavice a další velké cévy; lebka – mozek, oko, vnitřní ucho, ústní dutina, hltan; pánev – močový měchýř, vaječníky, děloha
o pomáhá v pohybu – upínají se na ní svaly
o krvetvorba – hlavně v plochých kostech
o reguluje množství vápníku – zásobárna a zdroj vápníku pro krev
· chemické složení kostí:
o obsahuje látky organické a anorganické – různý poměr – u dětí je organických látek 52%; dospělí – 40%
o organické:
§ ossein
§ dávají pružnost
o anorganické:
§ jsou uloženy uvnitř látky organické
§ 85% fosforečnan vápenatý
§ 10% uhličitan vápenatý
§ 5% další sloučeniny vápníku, horčíku, sodíku, draslíku
§ způsobují pevnost
§ když je snížený počet, tak převažují organické látky a kosti ztrácejí pevnost – kostra se deformuje – dochází k onemocnění zvané křivice = rachitis – předcházení – přísun vitamínu D – v rybím tuku
· stavba kostí:
o povrch – hutná kostní tkáň
o vnitřek tvoří mřížovina – houbovitá kostí tkáň – pro ušetření hmotnosti – pevnost je otázka povrchu
o uprostřed – dutina vyplněná kostní dření – měkká tkáň
o na povrchu – tenká vazivová blána = okostice – prokrvená, jsou v ní nervy, z okostice otvory zabíhají do kosti cévy => i kosti jsou napojené na krevní systém
o bolest zlomenin způsobuje okostice – napnutí nebo přetrhnutí
· typy kostí:
o dlouhé kosti:
§ kosti končetin, žebra, klíční kost
o krátké kosti:
§ články prstů
o ploché kosti:
§ lopatka, pánevní kost, hrudní kost, kosti lebky
§ zůstává zde tvorba krvinek i pro dospělý věk
o nepravidelné kosti:
§ horní čelist, obratle
· růst a vývoj kostí:
o kostní tkáň vzniká kostnatěním chrupavek
o klíční kosti – jako první začínají kostnatět
o růstová chrupavka – v mezerách před kostními hlavicemi, jejím růstem přirůstá k diafýze
o diafýza – uprostřed
o kostní hlavice – epifýza – konec kosti
o u dospělého jedince chrupavka zkostnatí a chrupavky už nerostou – způsobeno hormonálně jen do určitého věku – kolem dvaceti let
o růst neprobíhá pořád stejně rychle – období vytáhlosti a plnosti – tři a tři – končí obdobím plnosti
· spojení kostí:
o pohyblivé = kloubní:
§ kulovitá část – kloubní hlavice – protější část – kloubní jamka
§ ramenní kloub – nejvíce pohyblivý – kloubní jamka je mělká, také je nejnáchylnější k luxaci = vykloubení
§ spojení křížové a pánvové kosti – tam se to hýbe nejméně, prakticky jenom při porodu
§ přes kloub přetaženo vazivo – kloubní vazivo – aby kloubní hlavice držela v kloubní jamce
o nepohyblivé:
§ srůst více kosti - pánev
§ spojení chrupavkou – přední konce žeber – při nádechu se mohou hýbat, meziobratlové ploténky
§ šev – lebeční kosti, s rostoucím věkem zarůstají – podle toho se dá určit věk – podle stupně zárůstu
· části lidské kostry:
o kostra osová:
§ kostra hlavy – lebka
§ páteř
§ hrudní koš – žebra, hrudní kost
o kostra končetin:
§ horní končetina:
· pletenec horní končetiny – lopatka a klíční kost, kostra volné horní končetiny
§ dolní končetina:
· pánevní kosti – pletenec dolní končetiny, kostra dolní končetiny
· specifické znaky lidské kostry:
o nemá ocasní obratle
o je přizpůsobená k vzpřímenému pohybu – rovné dlouhé stehení kosti, krátká pánev, dvakrát esovitě prohnutá páteř
o lopatky a čelo jsou rovnoběžné
o hrudník člověka je na šířku dělší než na délku (je zploštělý zepředu a ze zadu – zvířata co chodí po čtyřech mají zploštělý ze stran)
o pánev opora pro vnitřní orgány
o kosti na chodidlech do klenby – tlumí nárazy – čtyřnožci došlapují jenom na prsty – chodidlo je pružné – přizpůsobeno na chůzi – není stavěné na běh
o stavba ruky – palec proti ostatním prstům, nejvyšší schopnost drobných koordinovaných pohybů
o stavba lebky – mozková část větší než obličejová
o jemné čelisti, menší zuby
o na spodní čelisti speciální výběžky – drobné, upínají se na ně řečové svaly – mluvit může jenom člověk, podle nich se dá určit úroveň mluvy člověka
· osová kostra:
o lebka:
§ obličejová a mozková část
§ mozková část:
· týlní nepárová – koračuje dolů – přímo navazuje na otvor, kterým vychází prodloužená mícha – v tom místě je síťovaná formace, která zodpovídá za činnost mozku a plic (proto se vyrábějí přilby tak, aby zezadu na týlní kosti byla co nejtlustší vrstva)
· temenní párová
· kost čelní nepárová (v 10% je párová) – součástí nadočnicové oblouky
· někdy u švů menší kosti - ševní kosti
· mezi temenní, temenní a týlní kostí - mezitemenní kost = intská kost
· mezi temenní, temenní a týlí kostí – lambdový šef
· šípový šef – mezi týlními
· věncový šef – mezi čelní kostí a temenními kostmi
· spánková kost párová – má kloubní jamku čelistního kloubu, tři části – šupinová část – na bocích hlavy, bubínková – u zvukovodu, skalní kost – uvnitř, nejpevnější (nejodolnější) kost lidského těla – tvořena hutní kostní tkání; bradavkové výběžky – výběh sklaní kosti – upínají se tam svaly – zdvihače hlavy, u mužů větší – podle toho rozdíly mezi ženskou a mužskou lebkou – u mužů, když se lebka položí bez spodní čelisti, tak se dotýkají podložky, u ženy ne, bodcový výběžek; ve spánkové kosti je uloženo vnitřní ucho
· klínová kost nepárová – mezi čelní a spánkovou kostí, prochází prostředkem dutiny, turecké sedlo – část klínové kosti, kde je hypofíza, propojení obou hemisfér
· čichová kost nepárová – pod čelní kostí, je prodělavělá – vedou tudy čichové nervy do mozku
· slzná kost párová
· nosní kost párová – tvoří kořen nosu, kěkdy patří k obličejové části
· radliční nepárová kost – tvoří část nosní přepážky, je připojena na klínovou kost
§ obličejová část:
· nepárová dolní čelist – několik částí
· horní čelist párová – několik výběžkům – k nosu, zubům, tvoří očnici (s čelem a lícní kostí)
· jařmová kost = lícní kost – tři výběžky – na dolní čelist, na čelní kost, na spánkovou kost, zpěvnění a propojení mozkové a obličejové části, tvoří okraj očnice zvenku
· párová patrová kost – navazuje na horní čelist – tvoří patro, patro – umožňuje dýchat a jíst zároveň
· jazylka – není spojená s lebkou, je v krku, je zvěšená na bodcové výběšky, opora trubicím – např. hltanu
§ sluchové kůstky:
· kladívko
· kovadlinka
· třmínek
· v dutině středního ucha
· dvě funkce – přenáší pohyb bubínku do vnitřního ucha, zesilují kmity
· rozdíly mezi mužskou a ženskou lebkou:
o mužská je mohutnější
o mužská lebka má ustupující čelo a výraznější nadočnicové oblouky, ženská spíše kolmé
o posazení nosní kosti - zářez nosu u kořene žen je pozvolnější
o brada – méně výrazná, kulatější u mužů
o bradavcový výběžek (viz. výše)
· u černochů protaženější lebka, u asiatů úzká, Evropani mezi – kvůli omrzlinám a teplu (u asiatů zima – menší lebka, v africe teplo – protáhlá lebka), proto mají černoši jiný hlas – jiné možnosti pro upnutí řečových svalů
o páteř:
§ součást osové kostry
§ zkládá se z obratlů, mezi nimi chrupavky – meziobratlové ploténky
§ obratel – tělo obratle, oblouk obratle, z oblouku vybíjají výběžky obratle – nepárový trnový, párové příčné, otvor v oblouku – obratlový otvor
§ jsou postavené nad sebou – vytvářejí páteřní kanál, ve kterém je uložena mícha
§ máme 33 - 34 obratů – 7 krčních – poslední semý má njevětší trnový výběžek, 12 hrudních obratlů – připojujou se na ně žebra – jsou a ně připojeny jednoduchým kloubem, 5 bederních obratlů – nemají napojená žebra, v 2. bederním obratli nejčastěji končí mícha, 5 křížových srostlých v křížovou kost, s pánvovými kostmi tvoří pánevní kost, připojeno kloubem – velmi málo pohyblivé – důležité pro porod, křížová kost – žena ji má placatější – pro lepší průchod novorozence porodním kanálem, 4-5 kostrčních obratlů – srůstají v kostrční kost
§ 1. krční obratel nemá tělo obratel – říká se mu nosiš = atlas – podle řeckých bájí, kdy obři podepírali oblohy, atlas se říkalo i velkým knihám, kde byly hlavně mapy; na horní straně dvě kloubní plošky – kondyly = výběžky na spodní straně lebky – zapadají do kloubních plošek, díky tomu hýbeme hlavou nahoru a dolů
§ 2. krční obratel – čepovec – vybíhá z něho na horu čep – zapadá do nosiče – čepovec původně tělo prvního obratle – díky tomu otáčíme hlavou do stran
§ zakřivení páteře:
· dvakrát esovitě prohnutá – krční a bederní lordóza – prohnutí dovnitř, prohnutí ven – hrudní a kostrční kyfóza
· skolyóza – patologické zakřivení páteře do stran
· novorozenec páteř rovnou – postupně začíná zvedat hlavu – vzniká krční lordóza, potom si začíná sedat – vzniká hrudní kyfóza, po tom, co se začně stavět tak vzniká bederní lordóza, křížová kost je jediná zahnutá od začátku
§ poškození páteře:
· vyhřeznutí meziobratlové ploténky – když se namáhá páteř jenom na jednu stranu, nejčastější příčina – zvedání těžkého břemena při ohnutých zádech – proto by se mělo zvedat nohama, ne zádama, při závaznější – operace – vyhřeznutá polénka se uřízne – ona doroste, při těžkých případech se vyměnují poloténky za plast, nebo se vyměnují i části obratle
· skolyóza
· zlomeniny obratlů – hlavně výběžků - většinou to sroste, ale velmi bolestivé, horší je zlomenina obratlového oblouku – štěpiny mohou poškodit míchu, nejvíce kritické je to v krčí páteři – ochrnutí zbytku těla od krku dolů, ale zlomenina v bederní páteři – ochrnutí jenom nohou, nejkritičtější zlomeniny prvních obratlů – prodloužená mícha – součásti mozku – poškozením síťované formace na začátku míchy znamená smrt – síťovaný formace řídí činnost srdce a plic
· dislokace obratlů = posunutí obratlů – skřípnutí míchy, nastřižená nebo i přeříznutá – ochrnutí, při zmáčknutí nemusí být ochrnutí trvalé, nastřižená – ochrnutí jenom na část nohy, nebo jenom na jednu nohu
§ nejčastější příčiny poranění páteře:
· krční páteř – pád na hlavu nebo skok a hlavu
· pád z kola – helma následkům zamezí nebo aspoň zmírní
· krční pátěř – při autonehodě, kdy auto nemá opěrku hlavy – při náraz uhlava cukne dozadu, při neupoutání
· poranění bederní páteře – pří pádu zvýšky – dopad na záda, při freestylu – brusle, snowboard, skateboard, kolo; při pádu z motorky, při sjezdovým lyžování
o kostra hrudníku:
§ hrudní kosti a žebra
§ hrudní kost – plochá kost – schopná krvetrovrby – odebírá se zní kostní dřeň na transplantaci; rukojeť, tělo, mečovitý výběžek – chrupavčitý
§ i hrudní kost určuje pohlaví – u mužů 1:2,6 poměr rukojeti k tělu – průměrně, u žen – 1:1,4
§ žebra – 12 párů, obloukovitá kost, která se zadním koncem upíná na obratel, spojení je kloubní, přední konec zakončen chrupavkou – spojení je pružné – kvůli dýchání; 3 různé typy – pravé – chrupavkou se upínají přímo na hrudní kost, 7 párů, nepravé – 3 páry – chrupavkou se upínají na nepravé žebro, volná – předním koncem se neupínají nikam, 2 páry
§ poranení:
· zlomeniny žeber – při úderu nebo pádu na hrudník, při resustitaci, pády z kola, motorky, lyží; nemusí se o něm vědět; nejčastěji nárazy do volantu při nepřipoutání; mohou se jimi propíchnout plíce – krvácení – vykašlávání krevní pěny, mohou způsobit i poranění jater
· kostra končetin:
o horní končetina:
§ pletenec horní končetiny – lopatka a klíční kost – připojují končetinu k tělu, lopatka připojena k žebrům vazivem a svaly, spojení klícní kosti a hrudníku – jediné pevné spojení, lopatka – placatá kost
§ kostra volné horní končetiny – ramení kloub – nejpohyblivější kloub těle, pažní kost, loketní kloub, 2 kosti předloktí – vřetení, loketní – vřetení u palce, loketní u malíčku, otáčením vřetení kosti se otáčí ruka, kostra ruky – 3 části – 8 zápěstních, 5 záprstních, 14 prstních článku, v místech některých kloubů jsou ještě malinké kosti, které jsou kulaté velikosti hrachu – hráškovité kosti = třaskavé kosti - vznikají kostnatněním šlachy, hlavně na palci u ruku
§ rozdíl mezi mužskou a ženskou kostí – ženy v loketním kloubu prohnou trochu ruku i do opačného směru
o dolní končetina:
§ pletenec dolní končetiny – pánevní kost – pravá a levá, vzniká srůstem tří kostí – kost kyčelní, sedací kost, stydká kost – mezi spojení chrupavkou – stydká spona – plastická chrupavka nutná při porodu dovede se roztáhnout, kloubní jamka kyčelního kloubu – setkání všech tří kostí, pánev – dvě pánevní kosti a křžová kost
§ podle pánevní kosti jde rozenat mužká nebo ženská kostra – tvar velkého otvoru – u mužů trojůhelníkovitý, u žen kulatý, oválný sedací zářez – u žen tvar otevřeného písmene v, u mužů tvar písmene zrcadlově j
§ kostra volné dolní končetiny – stehení kost – největší a nejdelší kost v těle, = femur, kloubní hlavice, velký choholík, krček stehení kosti – zůžené místo mezi kloubní hlavicí kostí, často se láme – s rostoucím věkem – kosti jsou křehčí, špatně se hojí, velmi těžká zlomenina, po zlomení nastávají záněty a ty mohou být smrtelné, kyčelní kloub
§ kolenní kloub – dvě kloubní hlavice a dvě kloubní jamky – hýbe se jenom do předu a dozadu, ve předu čéška, která ho spojuje, celé to drží vazi, na kloubních plochách menisky – drží kloub ve správné poloze, pokud je opotřebovaný, tak kloub bolí, intersexuální rozdíl – ženy mají nohy spíše do x a muži do o
§ kosti bérce – holení, lýtková – holení silnější, kotník lýtkový kosti na straně palce, holení kostník na straně malíčku
§ kosti nohy – kosti zánártní – 7, největší patní kost – upíná se ní achillova šlacha, nártní kosti – 5, články prstců – 14; hlezení kost - na ní se napojují kotíky lýtkové a holení kosti
§ zranění: zlomeniny krčku, zlomeniny bérce, při pádu na nohy z výšky – zlomeniny kosti nohou, zlomeniny holeních a lýtkových kostí – kroucením, zlomeniny prstů
Formátování tohoto výpisku není zobrazeno. Po vašem přihlášení na stránky se jeho podstatná část zobrazí. Pokud chcete, aby se vám výpisky zobrazovaly včetně všech formátovacích prvků, stačí vložit určitý počet vlastních článků.
Snažíme se tak omezit počet spolužáků, kteří pouze využívají práce jiných a sami vůbec nepomáhají.
Děkujeme za pochopení
Administrátoři www.studuju.cz
Vytisknout výpisekPřidal zasloužilý uživatel tess.for 17.09.2008 v 16:39
Editoval uživatel tess.forHodnocení výpisku: 1.67Zobrazit podrobnosti |
Odeslat na e-mailPodrobnosti
Počet slov: 2472
Zhlédnuto: 5000 krát
(Hodnotilo 6 čtenářů.)
Odeslat výpisek na e-mail
Výše vypsaný výpisek bude odeslán na zvolenou e-mailovou adresu. Tato adresa ovšem musí být na našich stránkách registrována, abychom měli jistotu, že nebudeme nikomu posílat nevyžádanou poštu.