< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Hlavní města evropských zemíSeverní EvropaZeměpis

Evropa

Základní údaje o Evropě

  • rozloha: 10,5 milionů km čtverečních
  • počet obyvatel: téměř 700 milionů
  • Eurasie: kontinent, který se skládá ze světadílů Evropy a Asie
  • Název Evropa pochází z asyrského slova ereb, které znamená: „tam, kde zapadá slunce“
  • hranice: pohoří Ural, řeka Ural (Aral), řeka Mandž + Kuma (kum.-mandžská nížina), Azovské moře, Černé moře, Bospor + Marmarské moře, Dardanely + Egejské moře, Středozemní moře + Gibraltarský průliv
  • krajní body pevniny: sever - mys Nordkinn, jih - mys Marroqui, východ - úpatí Polárního Uralu, západ – mys Roca

10 bodů o Evropě

  1. výhodná geografická poloha - dobrý kontakt s Amerikou a Asií
  2. fyzicko-geografická specifika - pestrý reliéf, členité pobřeží
  3. ohnisko lidského pokroku - přes 2 000 let, kolébka revolucí, velké koloniální říše
  4. kontrasty - přírodní (teplý jih,chladný sever), jazykové a populační rozdíly
  5. velké přírodní bohatství - někde již vyčerpáno
  6. dominující role služeb a průmyslu v hospodářství
  7. kvalitní a zdravá populace - nízká úmrtnost, vysoká střední délka života,
  8. vysoká urbanizace a životní úroveň - urbanizace, hodně lidí žije ve městech
  9. kvalitní, hustá komunikační síť
  10. snaha o politickou jednotu a ekonomickou integraci

Přírodní podmínky Evropy

Základ Evropy tvoří Baltský štít a Středoevropská rovina (550 milionů let), tzv. Praevropa – zasahuje do Ruska, Ukrajiny, Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska, jihovýchodního Švédska, severního Polska a Baltského moře.
Staroevropa vznikla v období kaledonského vrásnění (počátkem druhohor, před 500 miliony let), vzniklo Skandinávské pohoří (Norsko, Švédsko), Skotská vysočina (Ben Nevis – 1343 m.n.m.) a Ardeny v Belgii.
Mezoevropa před 350 – 230 miliony let – Variské vrásnění – vzniká centrální část Pyrenejského ostrova – tzv. Meseta – Kastilské hory, Kantaberské, Iberské pohoří, Francouzské středohoří, Vogézy, Schwarzwald, Středoněmecká vysočina, Harz, Ural, na území ČR Český masiv, Šumava, Orlické hory, Beskydy, Krkonoše.
Neoevropa - Alpinko-himalájské vrásnění, vznikly tzv. Alpinidy – Sierra Nevada, Pyreneje, Alpy (části Bernské Alpy, Bavorské Alpy, Vysoké a Nízké Taury – v Rakousku, Dolomity v Itálii, Julské Alpy), Karpaty a Apeniny

Ostrovy: Nová Země, Kolgujev, Lofoty, Vesterály, Jan Mayen, Špicberky, Island, Faerské ostrovy, Fyn, Sjeland, Rujana, Öland, Gotland, Alandy, Britské ostrovy, Normanské ostrovy, Baleáry (Mallorca, Menorca, Ibiza...) Korsika, Sardinie, Sicílie, Maltské souostroví, Dalmatské ostrovy, Jónské ostrovy, Kréta, Kyklady, Sporady, Kypr, Azorské ostrovy, Madeira, Kanárské ostrovy
Poloostrovy: Kola, Kanin, Skandinávský poloostrov, Jutský, Normandský, Bretaňský, Pyrenejský, Apeninský, Balkánský (součást Peloponés), Krym
Zálivy: Botnický, Finský, Rižský, Biskajský, Lví
Průlivy: Dánský, Skagerrak, Kattegat, La Manche, Svatojiřský průliv, Gibraltar, Bonifácký, Bospor, Dardanely
Moře: Bílé, Barentsovo, Norské, Severní, Baltské, Irské, Keltské, Středozemní, Ligurské, Tyrhénské, Jaderské, Jónské moře, Krétské, Egejské, Marmarské, Černé, Azovské (část)
Vodstvo: hustá říční síť (80 % území je odvodnováno do okrajových moří Atlantského a Severního ledového oceánu)
Řeky: Tejo, Douro, Ebro, Rhona, (ústí do Středozemního moře), Pád (Jaderské moře), Dunaj, Dněstr, Dněpr (Černé), Don (Azovské), Loira (Biskajský záliv), Seina (průliv La Manche), Rýn, Labe (Severní moře), Odra, Visla, Němen (Baltské), Dvina (Rižský záliv), Pečora (Severní ledový oceán), Severní Dvina (Dvinský záliv), Temže, Guadiana, Guadalquivir (ve Španělsku), Volha, Dunaj, Ural, Emba (ústí v Kaspickém moři)
Jezera: Finská jezerní plošina, Karelská jezerní plošina, Ladožské jezero (největší evropské jezero – 18 tisíc km2), Oněžské, Jutské, Čudské, Vanern, Vatern, Velkopolská jezerní plošina, Mazurská jezerní plošina, Curyšské, Magiore, Komo, Gardské, ve Velkých Tatrách plesa Štrbské, Hincovo; Balaton = Blatenské jezero, Neziderské, Ochridské, Skadarské, Prespanské
Sopky: Etna (Sicílie), Stromboli, Vesuv, Hekla (na Islandu)
Nížiny: Východoevropská rovina, Kaspická nížina, Černomořská, Valašská (Rumunská), Velká a Malá uherská (v Maďarsku), Podunajská (na Slovensku), Velkopolská, Severoněmecká, Rýnská, Francouzská

Podnebí

Evropa se nachází v subtropickém (na jihu Evropy), mírném, subpolárním ( = subarktický - na severu Evropy) a arktickém pásu (Špicberky - část Norska). Mírný pás má dvě části - boreální a subboreální, které má 3 části - přímořské (státy západn Evropy), přechodné (střední Evropa) a kontinentální (Ukrajina).

Oblasti

Východní Evropa: Rusko, Pobaltí
kontinentální podnebí – velký rozdíl mezi zimou a létem, málo srážek (s rostoucí vzdáleností od moře ubývají)
Západní a severozápadní Evropa: přímořské podnebí, u oceánu hodně srážek, malé rozdíly mezi zimou a létem (zimy jsou mírné, často prší), západní pobřeží ovlivňuje Golfský proud
Střední Evropa: přechod mezi oceánským a kontinentálním podnebí; oceanita spíše v létě – více srážek ze západu; kontinentalita v zimě – chladný vzduch z Ruska
Středomořské podnebí: horká a suchá léta, mírné deštivé zimy, vliv moře

Nerostné suroviny

Vegetační pásy

  • tundra - v arktickém a subarktickém pásu, výskyt permafrostu; rostou tu mechy, lišejníky a zakrslé břízy; v tundře žijí sobi, lišky, zajíci běláci, pižmoni
  • tajga - severské jehličnaté lesy se smrky, borovicemi, jedlemi a břízami, žijí tu vlci, medvědi, rysové, kuny a losy
  • lesotundra - časté požáry
  • smíšené lesy - lesy mírného pásu, ubývá jich, výskyt hlavně jasanu, dubu na horách, buku, je zde méně jehličnanů; žijí zde zubr (Bělověžský prales v Polsku), jelen, srna, prase, vlk, medvěd, rys, jezevec, liška, bobr, jestřáb, datel, strakapoud a dravci; půda bývá hnědozem
  • stepi jsou úrodné černozemě, kolem černého moře
  • subtropické lesy a křoviny - vavřín, myrta, olivy, korkový dub; hadi, ještěrky, želvy, hmyz a ptáci

Obyvatelstvo

  • 700 milionů obyvatel, mnoho přistěhovalců
  • 12 % populace světa
  • vysoká hustota zalidnění – bez Ruska 100 obyvatel na km2, ČR – 132, největší hustota zalidnění je v malých státech - Vatikán, Monako, dále Nizozemsko, Belgie, Velká Británie, Německo. Naopak nejmenší hustota zalidnění je v severských státech.
  • populace Evropy stárne, vysoká střední délka života – 74 let v průměru, nízká kojenecká úmrtnost – 0,12 %
  • 99% gramotnost
  • vysoká urbanizace – počet obyvatel ve městech až 75 %
  • pestrost jazyková a národnostní
  • vysoká zaměstnanost

Náboženství

Křesťanství

Katolíci - Irsko, Apeninský poloostrov, Pyrenejský poloostrov, střední Evropa, část Německa
Pravoslavní - Řecko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Ukrajina, Bělorusko, Rusko
Evangelíci - Velká Británie, Island, severské státy, Estonsko, Lotyšsko, část Německa

Islám

Turecko, Albánie, Bosna a Hercegovina

Ateismus

Téměř polovina obyvatel Evropy jsou ateisté



Přidal: Martina 10. 9. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 980
Zhlédnuto: 16036 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Hlavní města evropských zemíSeverní EvropaZeměpis