Česká moderna - 90. léta 19. století
- koncem století - špatné vztahy mezi Čechy a Němci
- spisovatelé nejsou k událostem lhostejní
- starší představitelé - Vilém Mrštík, Josef Svatopluk Machar, Josef Karel Šlejhar, Antonín Sova
- mladší představitelé - F. X. Šalda, Karel Hlaváček, Otokar Březina, Jiří Karásek ze Lvovic
- většina autorů se sdružila kolem programu Česká moderna - manifest od J.S. Machara, publikován v roce 1895 v časopisu Rozhledy
- spisovatelé - různé zaměření, nesouhlasili s vládnoucí politikou
- oceňují uměleckou individualitu
- literární kritiku považují za samostatný a rovnocenný literární žánr, kritici - Šalda, Krejčí, Vilém Mrštík
- útoky proti lumírovcům a realistům
- navazovali na Havlíčka a Nerudu
Časopis Moderní revue
- založen v roce 1894 - Arnošt Procházka a Jiří Karásek z Lvovic
- dekadenti - rezignovali na poměry ve společnosti - jiné uplatnění v literatuře
- Karel Hlaváček, Stanislav Kostka Neumann, Viktor Dyk, Antonín Sova, Otokar Březina
Katolická moderna - 1895
- založil ji katolický kněz Páter Sigismund Ludvík Bouška
- neodmítali moderní směry
- pokusy o modernizaci katolictví - nepochopeni církevní vrchností
- Julius Zeyer, Jindřich Šimon Baar, Jakub Deml
Secese (secesní zdobnost)
- od poloviny 90. let
- inspirace - mytologie
- snaha o syntézu více druhů umění - malířské a zvukové efekty, hudba se inspirovala slovesným uměním, symfonické poemy
- navazovala na umění Orientu - čínské a japonské dekorativní umění
- zájem o Orient - Julius Zeyer
- nejvíce v architektuře, sochařství a malířství
- méně v hudbě a literatuře - splývala s impresionismem a symbolismem
- malířství - Alfons Mucha, Zdenka Braunerová
- literatura - Zeyer - „Radúz a Mahulena“, Kvapil - „Princezna Pampeliška“
- důraz na výtvarnou podobu knihy - ilustrátoři, grafici