(Máme-li dosáhnout hlubšího vzdělání a vytvořit si předpoklady pro úspěšnou práci v určitém oboru, nesmíme se spoléhat jenom na to, co si z četby knih podržíme v paměti, co si z nich pohotově a přesně vybavíme. Je třeba si soustavně nebo alespoň často z mnoha textů (článků, knih) pořizovat záznamy, shromažďovat je a výhodnými způsoby pořádat. Snadněji si pak potřebné znalosti doplníme, máme-li připravit referát na jisté téma nebo napsat článek.)
Nejjednodušším druhem záznamu je výpisek (excerptum). Je doslovným vypsáním části textu (často jen věty), která je zajímavá, významná po stránce věcné nebo formulační. Protože k výpisků, nezřídka připojujeme vlastní poznámky, nápady, je výhodné dávat doslovné výpisky do uvozovek. Jestliže ve výpisku vypustíme některou část textu (může to být část nepodstatná, aby se nezměnil smysl), vyznačíme ji tečkami. Doslovné výpisky můžeme ve svém výkladu, referátu, úvaze užívat jako citáty.
Často nestačí vypsat si pouze jednotlivé věty, je třeba si zaznamenat přehledně myšlenkovou stavbu celého textu (článku, knihy). Tak vzniká osnova nebo konspekt.
(Podstatnou vlastností obou způsobů zpracování textu je přehlednost; dosahuje se jí tak, že jednotlivé části začínáme vždy na novém řádku a že jejich hierarchii vyjadřujeme římskými a arabskými číslicemi, velkými a malými písmeny, pomlčkami nebo i další značkami(symboly)
Celkovou informaci o textu, orientaci v něm nám umožní:
a rejstřík osob, které se v textu jmenují
V publikaci, která nám patří, podtrháváme důležitá slova, slovní spojení i celé věty; důležitější části označujeme na kraji svislou čárou, vykřičníkem, své pochybnosti nebo nesouhlas s nimi označujeme otazníkem ...