Ohohacování slovní zásoby

Obohacování slovní zásoby

 

Obohacování slovní zásoby probíhá v souvislosti se změnami potřeb společnosti. Rozlišujeme několik možností obohacování:

   Přejímání slov 

   cizích

   z nespisovných vrstev jazyka (obecná čeština)

   ze starších období

 

   Tvoření slov

   odvozování (předpona, přípona)

   skládání ( 2 a více slov o různých základech)

   zkracování, zkratky

   nastavování, překrucování

 

   Změny ve slovním významu

 

Přejímání slov

   Z cizích jazyků

- latina, řečtina, francouzština (- princ, turnaj, inženýr), němčina (- farma, šek, tenis), maďarština (- čardáš, guláš), italština (- kompas, piano), španělština (- armáda, tango, korida), Asie (- islám, sultán), ruština (- step, větev, vzduch, příroda, nářečí, skvrna, něžný, nudný), polština (- věda, obřad, vděk, okres, mluvnice, podmět, báje), slovenština (- stužka, zástava, sklepení, oslovit)

 

Slova mezinárodní (stadion, Bible, anděl, kříž, biologie, policie)

Kalky – doslovné překlady z cizích jazyků (teleskop – dalekohled, vodotěsný, samospráva)

 

Práce s cizími slovy:

1.  zachováváme původní pravopis a výslovnost (ex libris, fair play, outsider)

2.  mnohá slova zdomácněla (růže, Baumwolle – bavlna, Sabat - z hebrejštiny – sobota)

 

Karel IV. – kolonizace pohraničních území – přejímaní z němčiny; renesance, humanismus – latina, řečtina, italština; Národní obrození – polština (Dobrovský – 2-dílný slovník německo-český), ruština (Jungmann – 5-dílný slovník česko-německý); 2. sv. v. – němčina; po 2. sv. v. – ruština; dnes – angličtina

 

   Z nespisovných vrstev jazyka – z obecné češtiny (kluk, holka, legrace, tepláky, máma, táta)

   Ze starších období – Dobrovský, Jungmann (Veleslavínská čeština)

 

Tvoření slov

   Odvozování

Důležitým hlediskem pro třídění slov je motivovanost:

  1. slova značková – nemotivovaná – svou tvorbou nenaznačují svůj význam (ruka, kleště, devět)
  2. slova popisná – motivovaná – opírají se svou tvorbou i významem o jiná slova (dřevo, pracovní, rozřezat)

Motivovanost o nemotivovanost posuzujeme, jak se nám dnes jeví ( - kleště – dnes značkové = nemotivované, ve středověku – kleštit – svírat)

Věda o původu slov – etymologie  

 

Odvozování – tvoření nových slov za pomoc předpon = prefix, přípon = sufix a koncovek s novým významem

 

   Skládání – kompozice

- tvoření 1 slova spojováním 2 slovních základů. Vzniká slovo s novým významem – složenina

Samohláska na konci 1. členu = spojovací vokál (o, e, i)

 

Složeniny - pravé – vlastní – nelze je rozložit na 2 samostatná slova

         - nepravé – nevlastní (vlastizrádce, budižkničemu)

 

Hybridní složeniny – 1. část je tvořena slovem domácím a 2. část slovem cizím (autoškola, autoopravna)

 

V češtině slova odvozená od sloves = deverbativa (míchačka)

       


-II
-     = denominativa (kloboučník)

 

   Vytváření zkratek a zkratkových slov

Zkratky vznikají z počátečních písmen slov několikaslovných názvů – tyto iniciálové zkratky píšeme bez teček (ČR, OISN, SRN). Některé zkratky čteme jako slova (DAMU, JAMU). Zkratky vědeckých titulů - ustálená podoba. Zkratková slova tvořená ze slabik se skloňují (ČEDOK, TANAP, KRNAP)

tzn., apod., tzv., např., tj.

 

   Překrucování a nastavování slov (malilinkatý, maliličkatý)

 

Změny ve slovním významu

Některá slova si svůj význam zachovávají po celá staletí (otec, matka, voda)

V průběhu staletí se některý význam mění:

a)  rozlišování (zápas = zápolení, chytání za pas – dnes – utkání, duševní zápas)

b)  posunutí významu (řemeslo = vyučen v oboru – dnes – zhoršení významu – nejstarší řemeslo = prostituce)

c)  zúžení (nábytek = původně - veškeré nabyté věci – dnes – zařízení bytu)

 

Slovo má význam základní i přenesený – obohacování slovní zásoby

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vývojové tendence současné spisovné češtiny

    Jazyk jako jev společenský se vyvíjí spolu se společností, ovšem nikoli rovnoměrně ve všech svých rovinách: nejrychleji se mění slovní zásoba (ne však její jádro, viz slova matka, otec, voda, země), protože každá nová skutečnost, máme-li o ní cokoli sdělovat, musí být pojmenována. Pomaleji se mění gramatická stavba jazyka: rozvoj syntaxe je závislý na rozvoji lidského myšlení, je ovlivňován i styky s cizími jazyky, např. větnou skladbu leckdy ovlivňují překlady, změnám podléhá i hláskosloví

a tvarosloví.

     Za současný jazyk bývá označován jazyk posledního zhruba půl století, tj. jazyk 3 žijících generací. Je samozřejmě diferenciovaný; vedle rozrůznění územního a sociálního existuje rozrůznění generační: mluví-li spisovným jazykem dvacetiletý a šedesátiletý člověk, liší se nejen individuálními odchylkami, ale každý z nich užívá i některé jevy příznačné pro svou generaci, a tak se vlastně v projevech různých generací obráží vývoj jazyka v průběhu několika desetiletí.

     Pro současný vývoj češtiny je příznačná její intelektualizace, a to v souvislosti s rozvojem vzdělání. Složitost vztahů mezi lidmi a věcmi vyžaduje přiměřené vyjadřování, a proto se v odborné literatuře setkáváme vedle jmenných vazeb (na úkor slovesných) např. s předložkovými výrazy, jako v důsledku, za účelem, se zřetelem, které výrazně vyjadřují existující vztahy mezi jevy skutečnosti.

     S procesem intelektualizace souvisí terminologizace (vzrůstá počet termínů) i tzv. determinologizace, která záleží v tom, že se některé termíny stávají významově méně určitým tím, že se rozšiřují z oblasti přísně odborné do méně odborné nebo neodborné, např. parametr, model, komplexní, relace, pojem, definice,systém, struktura, imunní, oscilovat, alergický, absorbovat.

     Dále pokračuje proces funkčně stylové diferenciace češtiny. Např. se rozvinul styl publicistický nejen jako styl uplatňující se v novinách, ale i jako styl projevů mluvených

(v rozhlasu, v televizi), více se osamostatnil styl administrativní (jednací) z dříve existujícího a diferencujícího stylu odborného.

     Pro poslední desetiletí vývoje národního jazyka je příznačná jeho integrace (sjednocování), projevující se postupným stíráním nářečních rozdílů. Přitom prostředky dříve hodnocené jako nespisovné se někdy stávají spisovnými (slovo holka, podoby péct, taky). /Spisovné hovorové prostředky nabývají povahy prostředků neutrálních (infinitiv na –t,  tvary typu peču, pečou), neutrální prostředky nabývají povahy knižní (infinitivy na –ci, -ti); vcelku pozorujeme trvalý vývojový pohyb mezi úvary národního jazyka i mezi styly./

     Kodifikace spisovné češtiny v příručkách přihlíží k posunům, ke kterým dochází v jazykové praxi, upustila od řady zastaralých podob pravopisných (prosa, frase, hockey, jam v Pravidlech do r. 1957) i tvaroslovných (do r. 1941 bylo o chutech, béře, uteku ...).

     Dnes se jazykověda nestaví zásadně ani proti přejímání slov z cizích jazyků, chápe je jako jeden ze způsobů obohacování slovní zásoby, avšak jejich užívání a frekvenci je třeba podřizovat ohledu na toho, komu je projev určen. Jejich výběr i frekvence by měly být omezeny v hromadných sdělovacích prostředcích, jejichž projevy jsou určeny široké veřejnosti.

     Přejímání slov nebo jejich tvoření podle cizího vzoru je projevem internacionalizace jazyka, tj. zvyšování podílu cizích prvků v jazyce v souvislosti s rozšiřováním mezinárodních styků.

V posledních letech se výrazně projevuje vliv angličtiny, která se stala hlavním jazykem mezinárodního styku: do češtiny se přejímají anglická slova (summit, kompakt, hardware) nebo se mechanicky překládají (myš – zařízení u počítače);/Angličtina ovlivňuje pravděpodobně i vazby (zmínit problém – remember problem – místo zmínit se o problému)/

   

a)  demokratizace – zvyšuje se úroveň uživatelů jazyka, spisovný jazyk se přibližuje živému jazyku mluvenému, zbavuje se zastaralých výrazů

b)  intelektualizace – souvisí s vědecko-technickým pokrokem; jmenné vazby na úkor slovesných, předložkové vazby (za účelem, se zřetelem)

c)  determinologizace – některé výrazy, které byly dříve odbornými se stávají běžnými, přestávají být termíny (relace, pojem, parametr, komplexní)

d)  funkčně stylová diferenciace – vydělování stylů

e)  integrace jazyka – sjednocování, stírání nářečí; prostředky, které byly dříve hodnoceny jako nespisovné pronikají do spisovného jazyka (kluk, holka)

f)    internacionalizace – přejímání slov, zvyšuje se podíl cizích prvků v mateřském jazyce        




Přidal: Betunka 30. 8. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 1145
Zhlédnuto: 15252 krát