Vyvrcholení husitských válek

Ve 20. letech 15. století měli husité stálé profesionální armády. Táborité byli placeni z válečné kořisti, Pražané sloužili za smluvní plat. Vydržování velkých vojsk stojí hodně. Husité podnikají vpády do zahraničí – rejsy – do Rakouska, Uher, Švábska, Braniborska, pod záštitou polského krále Vladislava Jagellonského podnikali tažení proti německým rytířům, dostali se až k Baltu. Vzniká nová křížová výprava – 1427 – bitva u Tachova – křižáci byli poraženi. 1431 mělo dojít k bitvě u Domažlic, ale husité zazpívali a křižáci utekli. Katolíci 1431 na koncilu v Basileji jednají o vztahu k husitům. 1432 se v Chlebu sešli představitelé husitů a koncilu a dohodli se, o čem budou v Basileji jednat. 1433 zástupci husitů dorazili do Basileje – Táborité, Sirotci a Pražané požadovali uznání 4 pražských artikul pro všechno české obyvatelstvo – i pro nekatolíky, což bylo nepřijatelné. Radikálové chtěli souhlas koncilu vynutit násilím – obléhali Plzeň a drancovali okolí. Umírnění se proti nim postavili. V květnu 1434 se v bitvě u Lipan střetli umírnění a radikální husité. Radikálové byli poraženi, vojsko Sirotků se rozpadlo. Část Táboritů vstoupila do armády Zikmunda Lucemburského, který je nasadil do boje proti Turkům. V létě 1436 pokračují jednání v Basileji a tam dospěli k dohodě, vznikají basilejská kompaktáta (kompaktáta – buď platí celé nebo vůbec) – v Čechách smějí působit dvě církve – katolická a kališnická; duchovenstvo ztratilo zastoupení na českém sněmu; 4 pražské artikuly platí pouze pro husity; Zikmund Lucemburský byl přijat za českého krále. Část radikálů byla proti, shromáždili se v tvrzi Sion (u Čáslavi), včele radikálů stál Jan Roháč z Dubé . V roce 1437 byl sněm zlikvidován a on byl popraven. Po porážce radikálů se část jich stáhla do Uher. Jan Jiskra z Brandýsa vstoupil do služeb Habsburků a 20 let ovládal Horní Uhry. Část radikálů vytvořila bratřické hnutí – navazovali na Tábority, včele Petr Aksamit a Jan Talafůs, bratříci žili z kořisti – přepadali kláštery a šlechtická sídla. 1458 dosáhli největšího rozmachu – ovládali 36 hradů v Horních Uhrách. Hlavním jejich protivníkem byl uherský magnát Matyáš Korvín. 1467 došlo k bitvě u Velkých Kostolan, kde bylo poraženi poslední bratříci – husitští radikálové byli zlikvidováni; Umírnění husité zvítězili a ovládali český stát.