Kompozice literárního díla je dána tím, jak jsou v něm uspořádány jazykové a tematické složky. Kompozice se vytváří za pomoci kompozičních postupů. V epických dílech: chronologický, retrospektivní, rámcový, paralelní a řetězový postup. V dílech lyrických: kontrast, paralelismus, opakování, gradace, pointa.
Jednotlivé postupy
Chronologická kompozice – děj se odvíjí chronologicky. Retrospektivní kompozice – zpětná – autor na začátku prozradí, jak příběh dopadne, potom se čtenář dozví, co se vlastně odehrálo – často se využívá v detektivkách. Rámcová kompozice – dílo se skládá z více příběhů vložených do hlavního děje. Paralelní kompozice – současně se seznamujeme s několika dějovými liniemi. Řetězová kompozice – děj se odvíjí jako sled samostatných příhod s jednou postavou.
Pevné kompoziční uspořádání děje bylo příznačné pro antické drama.
1. expozice – úvod děje, výchozí situace,
2. kolize – počátek zápletky,
3. krize – rozvinutí zápletky,
4. periferie – překvapivý zvrat, který odkládal konečné řešení,
5. katastrofa – tragický závěr.