18. června 2008
- základem hospodářského rozvoje jsou tereziánské a josefínské reformy, v porovnání se
Západní Evropou je
habsburská monarchie zaostalá, nejvyspělejšími oblastmi zde jsou
České země,
Benátsko a
Lombardsko.
-
roku 1781 v
Klementinu 1. evropská průmyslová výstava, slibný rozvoj ale přerušily Napoleonské války,
roku 1811 státní bankrot
-
koncem 18. století v souvislosti s centralizací
roste germanizace,
počátkem 19. století u nás zavedeno
jednotné státní občanství, rovnost před zákonem, upevněn absolutismus
- kníže
Klement Metternich - jeden z tvůrců vídeňského kongresu, → „metternichovský absolutismus“
- habsburská monarchie je mnohonárodnostní stát, postavení národů je ale
nerovnoprávné
· 1. fáze národního obrození (
80. léta 18. století - počátek 19. století)
- feudální národnosti se mění na novodobé národy
- u nás
zemské vlastenectví -
Češi a
Němci dohromady pracují
pro svoji zemi, v čele stojí inteligence
-
Václav Matěj Kramerius - založil nakladatelství
Česká expedice - šíří české knihy (i když umělecky nehodnotné), vzorem spisovné češtiny byla podle
Bohuslava Blabína barokní čeština
-
Gelasius Dobner,
Josef Dobrovský - měli
vědecký zájem o češtinu a historii, psali v cizím jazyku (Dobner latinsky, Dobrovský německy)
- čeština se vědecky studuje na pražské univerzitě (byla německá)
-
počátkem 19. století z
Německa proniká
romantismus - idealizuje minulost, čeští vlastenci zkoušeli dokázat, že čeština je stejně hodnotná a starobylá jako němčina
-
Josef Jungmann - napsal 5dílný
Německo-český slovník, chtěl ukázat, že máme stejně velkou slovní zásobu, některé tvary si teda vymýšlel
-
Václav Hanka - historik a pracovník Českého muzea, zřejmě
padělal rukopisy (
Královédvorský a
Zelenohorský), celé
19. století se pak vedly spory o jejich pravosti
· 2. fáze národního obrození (
počátek 19. století - konec 40. let 19. století)
- objevuje se
nacionalismus (ostatní národnosti méněcenné), zhoršeny česko-německé vztahy, Češi požadují
zrovnoprávnění češtiny a němčiny na úřadech
- část vlastenců hledá vzory v
Rusech - představa o vzniku
jednotného slovanského státu v čele s Ruskem -
Ján Kollár,
František Ladislav Čelakovský
-
roku 1830 Rusové tvrdě potlačili polské povstání = velký národ utlačuje menší → částečné upuštění od myšlenky slovanské jednoty,
Karel Hynek Mácha podporoval Poláky
- důraz na rozvoj vzdělání a kultury -
roku 1818 založeno
České muzeum v
Praze (dnešní Národní muzeum) - středisko vědeckého historického bádání
-
František Palacký - působil v Českém muzeu,
Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě - faktograficky správné, ale výklad historických událostí
ovládán romantismem (vyzdvižení husitské doby)
-
Matice česká - nakladatelství vědecké literatury,
1. samostatný český kulturní ústav
-
Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách -
František Ladislav Rieger - Riegerův slovník naučný, Ing.
Jan Perner - stavitel železnic, v této době vzniká české přírodovědné názvosloví,
Jan Evangelista Purkyně - buněčná teorie
- čeští vlastenci ovlivněni
Bernardem Bolzanem - italský matematik a humanista
- rozvoj seriózní
české žurnalistiky -
Karel Havlíček Borovský
- v českém národním hnutí 2 proudy
§ radikální demokraté -
Emanuel Arnold,
Karel Sabina, usilovali o zrušení poddanských povinností a
oddělení Českého státu od
Rakouska - nereálné
§ liberálové -
František Palacký,
Karel Havlíček Borovský, vytvořili program
spolupráce slovanských národů v habsburské monarchii =
austroslavismus, chtějí
Rakousko změnit na spolkový stát s rovnoprávnými národy
- oba proudy spolupracují, i když se často politicky kritizují
- projevuje se maďarské, chorvatské a polské národní obrození