-    nástupcem Břetislava I. Zpytihněv II. - vládl v 50. - 60. letech 11. století, pokračuje v centralizaci, zajal asi 300 předních moravských šlechticů, bratry zbavil vlády na Moravě
-    nástupce Vratislav II. - obnovil na Moravě údělná knížectví (zrušil je Zpytihněv II.) - učili se zde vládnout mladší sourozenci vladaře, měli pak nárok na vládu v celé zemi
-    založil biskupství v Olomouci (oslabil vliv pražského biskupa), v Praze Vyšehradská kapitula (přímo podřízena papeži)
-    Vratislav II. využil boje o investituru v Německu (mezi Jindřichem IV. a Řehořem VII.), Vratislav II. podpořil Jindřicha IV. → roku 1085 mu Jindřich udělil královský titul, součástí Čech se staly Lužice, kníže Vratislav II. = král Vratislav I.
-    po něm krize, syn Břetislav II. začal kritizovat existenci seniorátu, nakonec poražen, na trůn nastoupil Konrád I. Brněnský
-    a po něm Břetislav II. - vládl do konce 11. století, vyhnal ze země Vršovce (přední český rod) - uprchli do Polska, brněnští Přemyslovci zbaveni moci, Břetislav II. měl hodně nepřátel, zavražděn na lovu
-    podle seniorátu měl nastoupit Oldřich Brněnský - vzdal se trůnu, určil nástupce Bořivoje II., ten svržen Svatoplukem - vládl počátkem 12. století, jen 2 roky, bojoval proti Polákům a Maďarům, nechal vyvraždit rod Vršovců (se vrátili), nakonec byl zabit (asi příbuzným Vršovců)
-    nástupce Vladislav I. - musí bojovat o trůn, stabilizoval poměry, po dohodě s českou šlechtou zrušil seniorát, za nástupce určil Soběslava I. - vládl v 1. polovině 12. století
-    zrušení seniorátu a jeho nástup neuznal Ota Olomoucký (panovníkem měl být on) → válka proti Soběslavovi, uprchl do Německa, hledá spojence, roku 1126 bitva u Chlumce, vojsko Soběslava I. proti vojsku Lothara III., Ota Olomoucký padl, Soběslav tak posílil svoji vládu
-    nástupcem syn Vladislav II. - vládl v 40. - 60. letech 12. století, konflikt s domácí šlechtou, získal podporu římského krále Konráda III., Vladislav podporoval Hohenstaufi
-    roku 1168 tažení do Milána, podpořil římského císaře Friedricha Barbarossu, za to dostal královský titul, měl být dědičný, kníže Vladislav II. = král Vladislav I.
-    nástupcem měl být Bedřich, měl podporu šlechty, císař Friedrich Barbarossa ale tuto volbu neuznal, spor - kdo bude vládnout
-    císař určil za nástupce Oldřicha, ten vládnout nechtěl, předal moc Soběslavovi II. - vládnul v 70. letech 12. století, toho nechtěla šlechta → mocenský boj mezi Přemyslovci
-    Barbarossa do boje zasáhl a udělil titul markrabětě moravského Konrádovi Otovi Moravskému - stává se říšským knížetem, Barbarossa udělil titul říšského knížete i pražskému biskupovi Jindřichu Břetislavovi → jsou tu tři rovní vládci - Soběslav II., pražský biskup, moravský markrabě
-    Přemyslovci pochopili, že Český stát by se mohl rozpadnout a dohodli se o vystřídání na trůně