< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Kultura českého stavovského státuVláda prvních Habsburků v Českém královstvíDějepis

Rusko počátkem novověku

Ve středověku ovládali východní Evropu Tataři – stát Zlatá horda. Koncem 14. stol se Zlatá horda rozpadla a vzniká více států (např. Kazaňský chanát, Astrachajský chanát, Krymský chanát, Nogajská horda). Situace využili Rusové – Moskevské knížectví. V Moskvě vládne kníže Ivan III. (přelom 15. a 16.stol) – zahájil výboje a začal připojovat k Moskvě ostatní ruská knížectví – Rusko se začíná sjednocovat. Proti centralizaci Ruska se postavili Tataři a 1480 dochází k válce, ve které Rusové zvítězili a stali se na Tatarech úplně nezávislí. Proti se staví ale také Poláci, řád německých rytířů a Švédové, protože Rusové podnikají výboje na jejich území. Nakonec ale sjednoceno bylo, což vedlo k hospodářskému vzestupu.

V Rusku existovaly dva typy vlastnictví půdy – votčina – půda, která byla v dědičném majetku šlechty (bohaté šlechtě se v Rusku říkalo bojaři) a poměstí – půda, kterou vládce pronajímal za služby na dobu určitou, zde hospodařila tzv. služebná šlechta.

Ve 2.pol 16.stol. byl rozvoj měst – významná centra výroby a obchodu – Rusové obchodovali hlavně s Turky a Tatary, pro obchod se západní Evropou založili koncem 16.stol přístav Archangelsk. Ruští kupci měli privilegium kolonizovat nová území, např. kupecký rod Stroganovové se podílel na osídlování Sibiře.

Po pádu Konstantinopole se centrum východní církev přesouvá do Moskvy, začíná se pro ni více používat označení pravoslavná církev. Rusové považovali Moskvu za třetí Řím a pravoslaví považovali za jediné správné náboženství.

Proti centralizaci Ruska se staví některé bojarské rody např. Glinští, Šujští a Trubečtí. 1.pol. 16.stol. – konflikty mezi šlechtickými skupinami – ty (spory) ukončil až Ivan IV. zvaný Hrozný (40. – 70. léta 16.stol.) – 1. ruský vládce, který se prohlásil carem, stabilizoval poměry v zemi, posílil osobní moc, podnikal výboje – 1553 dobyl Astrachaň a Rusové se tak dostali ke Kaspickému moři.

1558 zahájil Livonské války, Ivan chtěl získat přístup k Baltu, bojoval proti Litevcům, Dánům, Švédům, Polákům a Němcům – byl poražen. Ivan viděl příčinu prážky v nezájmu bojarů podpořit jeho výboje a tak provedl pozemkovou reformu – zrušil votčinu a zavedl opričninu – půda ve vlastnictví cara => bojaři jsou proti => boje, bojaři jsou poraženi a poražená šlechta je stěhována na zemštinu – půda v odlehlých oblastech od Moskvy. Válka zemi hospodářsky rozvrátila a Ivan byl nucen reformu odvolat. K majetkové restituci ale nedošlo.

Jeho nástupcem byl jeho syn Fjodor – byl duševně chorý (údajně svého syna zabil žezlem), v zemi tedy vládl bývalý Ivanův rádce Boris Godunov. Fjodor zahynul a Godunov se stává carem – překonal krizi státu, potlačil opozici a upevnil stát. Fjodor byl poslední z rodu Rurikovců. V Rusku vzniká nový typ vlády – samoděržaví – absolutismus.




Přidal: jenikkozak 6. 2. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 409
Zhlédnuto: 4723 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Kultura českého stavovského státuVláda prvních Habsburků v Českém královstvíDějepis